Petřínská komunikace: dar obyvatelstvu pražskému k desátým narozeninám republiky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F22%3AN0000010" target="_blank" >RIV/60461071:_____/22:N0000010 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Petřínská komunikace: dar obyvatelstvu pražskému k desátým narozeninám republiky

Popis výsledku v původním jazyce

Otázka tzv. petřínské komunikace byla velkým tématem prvorepublikové Prahy a diskuse o její výstavbě se vedly řadu let. Impulsem pro myšlenku silnice procházející petřínskými sady byl nárůst dopravy, který hlavní město zažívalo od začátku dvacátých let. Jako možné řešení žalostné situace na pražských silnicích se nabízela realizace okruhu kolem centrálního města vedoucí v místech bývalých staroměstských hradeb (Národní, Na Příkopě a Revoluční). Na levém břehu pak měla okruh uzavřít cesta vedoucí od Štefánikova mostu přes Letnou na Pohořelec a odtud dolů Petřínem k mostu Legií, přičemž nejproblematičtější součástí vize se stal právě posledně jmenovaný úsek. Petřínská cesta měla mnoho odpůrců, kteří volali po zachování parků na Petříně bez rušivých zásahů – majíce na paměti jen o něco málo starší návrhy, které plánovaly proměnit zelené návrší výstavbou reprezentativní architektury v sadech i na bastionech; architektury pomníků, muzeí, schodišť a obelisků k oslavě státní samostatnosti. Na rozdíl od zamítnutých vizí stavebních souborů prodchnutých patosem národní hrdosti měla ale petřínská cesta coby součást velmi potřebného celopražského dopravního řešení o poznání silnější pozici. A také mocné obhájce. Za její výstavbu se stavěla i Státní regulační komise, která realizaci trasy Petřínem považovala za čirou nutnost a na její projekt vypsala v roce 1926 architektonicko-inženýrskou soutěž. Aby vypisovatelé obměkčili odpůrce stavby, rozhodli se zahrát na vlasteneckou strunu a do soutěžních požadavků vetkli ideu, že má být silnice vystavěna do dvou let a zprovozněna k desátému výročí vzniku Československa jako „Cesta svobody“ a nové spojení města s Hradem. Za tímto účelem měla být trasa také vhodně umělecky a architektonicky ztvárněna. Paradoxně se tak na Petřín do jisté míry vrátil dříve zavrhnutý étos „apotheosy osvobození“, tentokrát však v dopravním balení. Soutěžní projekty se snažily skloubit neslučitelné – návrh frekventované dopravní tepny s požadavkem panoramatických vyhlídek na město a slavnostně-reprezentativního architektonického provedení. Příspěvek představuje některé ze soutěžních projektů a zasazuje je do kontextu dobových debat a výměn názorů. Načrtává také možné důvody, které vedly ke krachu celého projektu a ke skutečnosti, že během první republiky nedošlo nejen k výstavbě petřínské komunikace, ale ani k zásadnějšímu rozřešení celopražského dopravního systému.

Název v anglickém jazyce

The Petřín Road: A Gift to the People of Prague on the Tenth Anniversary of the Republic

Popis výsledku anglicky

The question of the so-called Petřín Road was a major urban issue in interwar Prague. It was to be part of a ring around the central city and was supposed to lead from Újezd to Pohořelec. The Petřín Road had many opponents who called for the preservation of parks in Petřín, but also powerful advocates. One of the supporters was the State Regulatory Commission, which considered it a pure necessity. In 1926, the Commission announced a competition for the Petřín Road project. It was declared that the road was to be built within two years and opened on the tenth anniversary of the republic as panoramic “Road of Freedom” and a new showcaselink between the city and the Castle. For this purpose, it was requested that the path should be appropriately artistically conceived. However, the final assignment sounded somewhat paradoxically, as the contestants were asked to combine high speed artery with a requirement for panoramic views and a solemnly representative architectural design. The paper presents several competing projects and puts forward the reasons that led to the collapse of the whole idea and the fact that during the First Republic no complex solution for Prague’s transport system was found.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

<a href="/cs/project/DG18P02OVV041" target="_blank" >DG18P02OVV041: Architektura a česká politika v 19. – 21. století</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Republika v pohybu

ISBN

978-80-200-3258-4

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

389-414

Počet stran knihy

484

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—