František Josef Šlik a česká barokní krajina: život šlechtice na východočeském venkově. (druhé, upravené a rozšířené vydání)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461373%3A22310%2F22%3A43924608" target="_blank" >RIV/60461373:22310/22:43924608 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

František Josef Šlik a česká barokní krajina: život šlechtice na východočeském venkově. (druhé, upravené a rozšířené vydání)

Popis výsledku v původním jazyce

Tématem této publikace je historická kulturní krajina existující za určitých okolností a podmínek v určitém časovém rámci a na určitém, poměrně přesně vymezitelném prostoru. Prostor vymezují šlikovská fideikomisními a alodiálními panstvími ve východních Čechách v blízkosti města Jičína. Časový rámec je vymezen dobou, v níž majitel těchto panství – zmíněný František Josef Šlik (1656–1740) – svá panství aktivně spravoval. Předmětem rozboru je kulturní krajina v širším slova smyslu i konkrétní krajinná kompozice, která na panství vznikla. Kromě popisu „historické“ krajiny se autorka pokouší o definování vlivů a principů, které měly vliv na utváření zdejší krajiny vliv: osoba a osobnost majitele panství, zejména jeho kariérní aspirace, sociální složení obyvatelstva, náboženské otázky, geografické podmínky a hospodářský provoz panství.František Josef spravoval panství celých 60 let a během této doby realizoval výstavbu řady architektonických děl, která měla silný krajině-urbanistický potenciál. Na velišsko-vokšickém panství vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka a širší sociální (zejména náboženské) poměry na sledovaném území. Dále stály poněkud stranou, či nebyly vnímány v kontextu krajiny panství, další stavby, které František Josef Šlik nechal realizovat, či které měly kontinuálně po dobu jeho života esenciální význam pro chod panství. Těmito stavbami a současně výraznou složkou krajiny byly hospodářské dvory.V první části práce se autorka pokusila jednak sestavit biografii Františka Josefa Šlika, popsat jeho rodinné zázemí i kariérní dráhu, a jednak přiblížit hospodářské, náboženské i geografické poměry na jeho panstvích. V druhé části nastínila stavební vývoj a to ze dvou úhlů pohledu - jednak chronologicky v kontextu života stavebníka, a jednak topograficky - zasadit vznikající stavby do kontextu krajiny a již existující zástavby. V poslední části práce se pokusila na základě inventáře knihovny hraběte Šlika rekonstruovat možné inspirace a kulturní předpoklady, které mohly mít vliv na „krajinovorbu“ na šlikovských panstvích skrze osobnost jejich majitele a správce.Krajina se tak pomocí výstavby stala prostředkem reprezentace stavebníka a jeho rodiny. Stavebník se v krajině svého panství představuje jako dobrý hospodář, který se stará o ekonomický i duchovní rozkvět svěřeného i svého majetku, stará se o blaho svých poddaných a naplňuje Boží vůli.

Název v anglickém jazyce

František Josef Šlik and the Czech Baroque Landscape: The Life of Aristocrat in the East Bohemian Countryside

Popis výsledku anglicky

This book addresses the historical cultural landscape that existed under specific circumstances and conditions, within a specific time frame and in a specific, relatively accurately definable space. It is defined as several entailed and allodial manors in East Bohemia, near the town of Jičín, now in the Czech Republic. The time is determined as the period when Czech Count František Josef Schlik (Frantz Joseph Schlik, 1656–1740) was their owner and a pro-active ruler. The analysis is focused on both the cultural landscape in the broader sense as well as the specific landscape com¬position created in the manors. Besides describing the “historical land¬scape”, the author also attempts to define the influences and principles which were involved in the formation of the landscape in the manors of Kopidlno, Staré Hrady and Veliš-Vokšice: the person and personality of their owner, especially his career aspirations, the social composition of their inhabitants, religious topics, geographical conditions and the eco¬nomic functions of the manors.František Josef Schlik ruled the manors for over 60 years and during that time he was responsible for many architectural works with consid¬erable landscape-forming and urbanistic potential. A series of visually interlinked chapels was erected in the Veliš-Vokšice manor. This series included the meierhof with a little palace in Vokšice. This landscape com¬position has been discussed especially as regards its formal design, but its connection to the Count’s motivation has been less well researched, as has been the broader social and, especially, religious context in the area. Another aspect that has been put aside, or not perceived within the context of the manorial landscape, were other structures which Fran¬tišek Josef Schlik built or which were of essential importance for the ac¬tivities in the manor. These structures, meierhofs, were also significant landscape components.This book first attempts to provide a biography of František Josef Schlik, describe his family backgrounds and career, and also to present the economic, religious and geographic circumstances of his manors. The following part outlines their urban development, which is explored from two points of view – the chronological, put within the context of the Count’s life, and the topographical, where the creation of the structures is placed within the context of the landscape and the structures that ex¬isted at the time. The last part of this book is an attempt to reconstruct, on the basis of an inventory of books in Count Schlik’s personal library, the possible sources of inspiration and cultural assumptions which may have influenced his landscape-creating work in his manors, reflecting the personality of their landlord and administrator.As a result of his building activities, the landscape became a means of representing its builder and his family. The builder presents himself in the landscape of his manors as a good ruler who nurtures the econom¬ic and spiritual growth of his own as well as entrusted property, cares about the well-being of his subjects, and fulfils God’s will.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7649-044-4

Počet stran knihy

309

Název nakladatele

Scriptorium

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—