Management poranění periferních nervů 

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61383082%3A_____%2F25%3A00001605" target="_blank" >RIV/61383082:_____/25:00001605 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11110/25:10505623

Výsledek na webu

<a href="https://www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=2461935" target="_blank" >https://www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=2461935</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.48095/ccrvch2025434" target="_blank" >10.48095/ccrvch2025434</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Management poranění periferních nervů 

Popis výsledku v původním jazyce

Poranění periferního nervu (PPN) definujeme jako úrazové narušení jeho struktury rezultující ve ztrátu funkce. Objevy 18. a 19. století změnily chápání patofyziologie nervu a položily základy poznatkům současnosti – procesy regenerace centrálního a degenerace periferního pahýlu (Wallerova degenerace). Zatímco nižší stupně PPN se hojí spontánně, přerušení kontinuity axonů i endoneuria již často vyžadují chirurgické ošetření. Indikace operace by se měla řídit klinickým vyšetřením, zobrazovacími metodami, stěžejní roli v plánování však hraje elektromyografie (EMG). Zatímco ostře přerušený nerv v rámci např. řezného poranění by se měl ošetřit akutně primární suturou (neurorafie), u uzavřených poranění se k revizi přistupuje až na základě EMG nálezu 3–4 měsíce od inzultu, kdy je vyloučena spontánní regenerace nervu. Možnostmi chirurgického výkonu jsou neurolýza, neurorafie, nervový štěp či nervový transfer. Pro volbu chirurgického výkonu je směrodatný rozsah, charakter a lokalizace PPN. Hlavními prognostickými faktory jsou načasování a správné provedení operace, vzdálenost PPN od cílového orgánu, délka případného nervového defektu, věk a komorbidity pacienta. Nezbytnou součástí komplexní péče je intenzivní pooperační rehabilitace. Zhruba 50–75 % pacientů s PPN nabude po operaci zpět uspokojivou funkci nervu. Koncepty budoucnosti, které mohou potenciálně zvýšit uvedené procento, jsou syntetické nervové štěpy, imunomodulátory, kmenové buňky či optogenetické úpravy chování poraněného nervu.

Název v anglickém jazyce

Management of peripheral nerve injuries

Popis výsledku anglicky

Peripheral nerve injury (PNI) is defined as a disruption of the nerve’s structure resulting in a loss of function. Discoveries in the 18th and 19th centuries transformed the understanding of nerve pathophysiology and laid the groundwork for current knowledge, including the processes of central stump regeneration and peripheral stump degeneration (Wallerian degeneration). While lower-grade PNI can heal spontaneously, the disruption of axonal and endoneurial continuity often requires surgical intervention. Surgical indications should be guided by clinical examination and imaging methods; however, electromyography (EMG) plays a pivotal role in planning. Open PNI, such as in a sharp injury, should be treated immediately with primary suture (neurorrhaphy). In contrast, for closed injuries, revision surgery is considered based on EMG findings 3–4 months post-injury, when spontaneous nerve regeneration has been ruled out. Surgical options include neurolysis, neurorrhaphy, nerve grafting, or nerve transfer. The choice of the procedure depends on the extent, nature, and location of the PNI. Key prognostic factors include the timing and precision of the surgery, the distance of the injury from the target organ, the length of any nerve defect, as well as the patient’s age and comorbidities. Intensive postoperative rehabilitation is an essential part of comprehensive care. Approximately 50–75% of PNI patients regain satisfactory nerve function. Future concepts with potential to improve this outcome include synthetic nerve grafts, immunomodulators, stem cells, and optogenetic modulation of injured nerve behavior.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30212 - Surgery

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Rozhledy v chirurgii

ISSN

0035-9351

e-ISSN

—

Svazek periodika

104

Číslo periodika v rámci svazku

10

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

434-440

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105028821487