Vyvětráváme… Divadlo na Vinohradech za „normalizace“

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51210%2F23%3AN0000108" target="_blank" >RIV/61384984:51210/23:N0000108 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.prazska-scena.cz/katalog/vyvetravame" target="_blank" >http://www.prazska-scena.cz/katalog/vyvetravame</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vyvětráváme… Divadlo na Vinohradech za „normalizace“

Popis výsledku v původním jazyce

Publikace VYVĚTRÁVÁME… obsahuje v podobě řady studií výsledky výzkumu toho, jak se během dvou dekád normalizace s jejími podmínkami vypořádával soubor Divadla na Vinohradech (DnV). Editor svazku a vedoucí výzkumného týmu, dramaturg Divadla na Vinohradech v letech 1985-1990 Jan Vedral, v oddílu Divadlo ve svěrací kazajce podrobně sleduje proměny (utužování v 70. letech a dílčí uvolňování v 80. letech) oficiální kulturní politiky a jejich dopad na repertoár DnV. Zuzana Paulusová shromáždila unikátní fakta o mocenském zákulisí personální proměny v divadle, kdy odvolaného ředitele F. Pavlíčka vystřídal Z. Míka. Tomáš Bojda se zabývá fragmentárním stavem dokumentace v archivech, způsobeným vedle nedbalosti také okolnostmi, kdy řada příkazů byla vydávána pouze ústně a kdy archivy byly na začátku devadesátých let zničeny či „vyčištěny“. Proměnami a vývojem vinohradského hereckého souboru se v rozsáhlé studii zabývá v této knize Radmila Hrdinová. Tomáš Bojda přináší studii o osobnosti a tvorbě Z. Míky. Portréty tvorby kmenových režisérů divadla J. Dudka, F. Štěpánka a J. Dalíka obsahují studie doktorandů DAMU Barbory Maškové a Vladimíra Čepka. Také dramaturgické analýzy původní české tvorby zpracovali ve svých textech dnešní doktorandi studující na DAMU: Barbora Mašková analyzuje tvorbu dramatika J. Jílka, který pro DnV napsal pět her. Tvorbou autorek V. Eliáškové, B. Fixové a B. Jiráskové se zabývá Nikol Nováková. Vít Kořínek pak dramaturgicky rozebírá pokusy o novou českou hru autorů J. Hubače, M. Calábka, E. Dutky, O. Daňka a J. Vedrala. V oddíle Prolamování normalizačních tabu se doktorandka Tereza Panchartková věnuje pohostinským režiím významných dosud perzekvovaných režisérů J. Grossmana (Haškův Švejk), J. Kačera (Gogolův Revizor) a E. Schorma (Hubačova Generálka). Tatjana Lazorčáková portrétuje tvorbu režiséra J. Nováka, který do DnV nastoupil roku 1985 jako umělecký šéf. Tomáš Bojda pak v životopisné črtě charakterizuje práci ředitele F. Laurina, který roku 1987 vystřídal penzionovaného Z. Míku. Lenka Jungmannová se zabývá čtyřmi významnými inscenacemi J. Kačera – Dykovým Krysařem, Hálkovým Závišem z Falkenštejna, Vedralovým Urmefistem a Topolovými Hlasy ptáků. Nachází v nich sjednocující téma tehdejší dramaturgie ve společenském, občanském odporu proti „paktu s ďáblem“ kompromisu. S tímto tématem souvisela i v příslušných portrétních studiích analyzovaná tvorba J. Dudka (Ajtmatovův Den delší než století, Bulgakovův a Vedralův Mistr a Markétka, Sófoklův a Skácelův Oidipús) a J. Nováka (Hochhuthovi Právníci, Rigbyho Pahorek). Konvolut studií v této knize uzavírá text Vladimíra Procházky věnovaný nucenému soužití Činoherního klubu s Divadlem na Vinohradech po zrušení Státního divadelního studia roku 1981. Teatrolog Vladimír Just pak v kontextu „normalizační“ doby porovnává tvorbu a produkci dvou velkých pražských činoher – činohry Národního divadla a DnV. V tomto srovnání se přes všechny nucené ústupky a omyly jeví divadelní práce vinohradského ansámblu jako zřetelně konzistentnější, obratnější v reakcích na mocenské požadavky a zejména v druhé polovině osmdesátých let tvořivější a tematicky odvážná. Publikaci uzavírají přehledy repertoáru a divadelníků v angažmá DnV ve sledovaném období.

Název v anglickém jazyce

Airing Out… Vinohrady Theatre During the Process of “Normalization”

Popis výsledku anglicky

The book Vyvětráváme… / Airing Out… and its numerous essays contain the outputs of research on how the Vinohrady Theatre ensemble dealt with these conditions in the two decades of normalization. In the part Theatre in Straitjacket, the editor of the book and the head of the research team, Jan Vedral, the dramaturge at the Vinohrady Theatre in 1985–1990, observed in detail the changes (turning the screws in the 1970s and partial ease in the 1980s) in the official cultural policy and the impact on the repertoire of the Vinohrady Theatre. Zuzana Paulusová put together unique facts about the power control behind the scenes of the personal change in the theatre when director František Pavlíček was removed and replaced by Zdeněk Míka. Tomáš Bojda looked into the fragmentary state of documentation in archives caused by negligence as well as circumstances when many orders were issued only verbally and archives were destroyed or “cleansed” in the early 1990s. In her extensive essay included in this book, Radmila Hrdinová dealt with the changes and developments of the Vinohrady ensemble. Tomáš Bojda wrote an essay on the personality and work of Zdeněk Míka. Essays written by the DAMU PhD students Barbora Mašková and Vladimír Čepek presented the portraits of the main directors Jaroslav Dudek, František Štěpánek, and Jiří Dalík. The current Ph.D. students at DAMU prepared dramaturgical analyses of the original Czech production: Barbora Mašková analyzed the work of playwright Jan Jílek, who wrote five plays for the Vinohrady Theatre. Nikol Nováková looked into the work of Věra Eliášková, Božena Fixová, and Blanka Jirásková. Vít Kořínek wrote the dramaturgical analysis of the playwrights’ attempts to write a new Czech play: Jiří Hubač, Milan Calábek, Edgar Dutka, Oldřich Daněk, and Jan Vedral. In the section “Breaking Normalization Taboos”, Ph.D. student Tereza Panchartková examines the work of outstanding guest directors, who were still persecuted: Jan Grossman (Hašek’s Švejk), Jan Kačer (Gogol’s The Government Inspector), and Evald Schorm (Hubač’s Dress Rehearsal). Tatjana Lazorčáková created a portrait of director Jan Novák, who became an artistic director at the Vinohrady Theatre in 1985. Tomáš Bojda explored the work of director František Laurin, who replaced the retired Zdeněk Míka. Lenka Jungmannová looked into Jan Kačer’s four outstanding productions: Dyk’s The Pied Piper, Hálek’s Záviš of Falkenstein, Vedral’s Urmefisto, and Topol’s Bird Sounds. She found a unifying topic of the then dramaturgy in the social and civil resistance against the “deal with the devil” of the compromise. This topic was associated with the respective portrait essays, dealing with Jaroslav Dudek (Aitmatov’s The Day Lasts More Than a Hundred Years, Bulgakov’s and Vedral’s Master and Margarita, Sophocles’ and Skácel’s Oedipus), and Jan Novák (Hochhuth’s Lawyers, Rigby’s The Hill). The set of essays in this book is concluded by Vladimír Procházka’s writing dedicated to the involuntary cohabitation of the Drama Club and Vinohrady Theatre after the dissolution of the State Theatre Studio in 1981. The context of the “normalization” time gives theatre researcher Vladimír Just the opportunity to compare the work and production of two big drama theatres in Prague – National Theatre Drama and Vinohrady Theatre. Despite all forced compromises and mistakes, the theatre work of the Vinohrady Theatre ensemble seems to be much more consistent, more artful in the reactions to the requirements of power, and, mostly in the late 1980s, more creative and courageous as far as the topics are concerned. The book concludes with a summary of the repertoire and heatremakers in the Vinohrady Theatre in the pursued period.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-88217-12-1

Počet stran knihy

364

Název nakladatele

Pražská scéna pro Akademii múzických umění v Praze

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—