Polský původ moravské šlechty v genealogickém díle Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle (1543–1614)
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17250%2F19%3AA2102911" target="_blank" >RIV/61988987:17250/19:A2102911 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://ff.osu.cz/chsd/publikacni-cinnost/" target="_blank" >https://ff.osu.cz/chsd/publikacni-cinnost/</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Polský původ moravské šlechty v genealogickém díle Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle (1543–1614)
Popis výsledku v původním jazyce
Zrcadlo slavného Markrabství moravského, monumentální dílo o moravské šlechtě z roku 1593 sepsal polský exulant Bartoloměj Paprocký z Hlohol s využitím starších kronik, dostupných písemných a epigrafických pramenů i autopsie. Odrazem jeho osobních politických preferencí však byla snaha implementovat do textu vzájemnou příbuznost šlechty z českých zemí a Polska. Nepřekvapí tedy, že vazbu na polské prostředí přisoudil 54 z celkového počtu 177 šlechtických rodů zmiňovaných v tomto díle, což by představovalo celých 30,5 % z nich. K prokázání příbuznosti ovšem autor často využil pouze fabulaci (erbovní pověsti), proto bylo nutno jeho závěry revidovat. Na základě kritické analýzy díla pak bylo zjištěno, že proklamovaný polský, respektive litevský původ je možno doložit nanejvýš u 14 moravských šlechtických rodů (tj. 7,9 %).
Název v anglickém jazyce
Moravian Nobility in Bartoloměj Paprocký‘s Genealogical Oeuvre and its Polish origins
Popis výsledku anglicky
Zrcadlo slavného Markrabství moravského [A Mirror of the Famous Margraviate of Moravia], a monumental work about the Moravian nobility from 1593, written by the Polish exile Bartosz Paprocki of the Jastrzębiec coat of arms using older chronicles, available written and epigraphic sources, as well as his own experience. However, the reflection of his personal and political preferences was an attempt to implement into the text the mutual kinship of nobility from the Bohemian Lands and Poland. It is therefore not surprising that he attributed ties to the Polish milieu to 54 from the total of 177 noble houses mentioned in this work, which would represent 30.5 % of them. However, to prove kinship the author often used only fabrications (heraldic legends), which is why his conclusions had to be revised. Later, based on a critical analysis of the work, it was discovered that the proclaimed Polish or, more precisely, Lithuanian origin could be documented in the case of 14 Moravian noble houses (i.e. 7.9 %) at the most.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2019
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Zámky, statky a úřady. Stopy polských šlechtických rodů na území České republiky v pramenech z 16.-20. století // Pałace, posiadłości i pamięć. Ślady polskich rodów magnackich i szlacheckich na terenach Republiki Czeskiej w źródłach od XVI do XX wieku
ISBN
978-83-945669-2-0
Počet stran výsledku
21
Strana od-do
61-82
Počet stran knihy
432
Název nakladatele
Fundacja Silva Rerum Polonarum
Místo vydání
Czestochowa
Kód UT WoS kapitoly
—