Cihlová neogotika. Dominantní styl sakrální architektury přelomu 19. a 20. století na Hlučínsku

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17250%2F21%3AA2202EA1" target="_blank" >RIV/61988987:17250/21:A2202EA1 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Cihlová neogotika. Dominantní styl sakrální architektury přelomu 19. a 20. století na Hlučínsku

Popis výsledku v původním jazyce

Na přelomu 19. a 20. století došlo na území dnešního Hlučínska k velkému rozvoji stavební činnosti v oblasti sakrálních staveb. Byla to reakce na demografický a ekonomický vývoj regionu, tradiční katolické vyznání zdejších obyvatel, ale i na uplynulé období Kulturkampfu, kdy byl v Prusku vliv a pozice katolické církve výrazně potlačen. V daném období došlo výstavbě několika kostelních novostaveb (Kravaře, Kobeřice, Sudice, Ludgeřovice), rozšíření stávajících kostelů (Hať, Štěpánkovice, Píšť, Hošťálkovice, Oldřišov, Bolatice) nebo k rekonstrukcím chrámových interiérů (Hlučín). Hlavním uplatněným architektonickým stylem byla německá cihlová neogotika. Ta se stala po sjednocení Německa v 2. polovině 19. století takřka národním slohem a šířila se do všech pruských provincií včetně Horního Slezska. Civilní státní i sakrální stavby byly stavěny v uniformní přísné cihlové neogotice. Styl se stal velmi populární a dominoval německé architektuře až do vypuknutí první světové války. Na území Hlučínska v tomto duchu stavěl slezský architekt Ludwig Schneider (Kobeřice), ale i místní stavitelé Josef Seyfried z Kravař (Kravaře, Sudice) a Josef Holuscha z Dolního Benešova (Ludgeřovice). Jejich realizace dokládají dobrou znalost principů stylu a řadí tak sakrální architekturu Hlučínska ke kvalitním příkladům architektonické produkce Horního Slezska.

Název v anglickém jazyce

Brick Neo-Gothic. The Dominant Style of Sacral Architecture at the Turn of the 20th Century in the Hlučín Region

Popis výsledku anglicky

The turn of the 20th century witnessed the remarkable development of building activity with regards to sacral buildings in the today's Hlučín region. It was a response to not only the demographic and economic development in the region and the traditional Catholic denomination of the locals, but also to the previous period of Kulturkampf, when the influence and position of the Catholic Church in Prussia was considerably suppressed. Several new churches were built (Kravaře, Kobeřice, Sudice, Ludgeřovice); some existing churches were enlarged (Hať, Štěpánkovice, Píšť, Hošťálkovice, Oldřišov, Bolatice); and some church interiors were remodeled (Hlučín). The main architectural style applied was that of Red Brick Neo-Gothic style, which, after the unification of Germany in the second half of the 19th century, became almost a national style and spread to all Prussian provinces, including Upper Silesia. Secular state or sacral buildings were built in uniformly strict Red Brick Neo-Gothic. The style became very popular and prevailed in German architecture until the outbreak of World War I. In the Hlučín region, the Silesian architect, Ludwig Schneider (Kobeřice), as well as the local builders, Josef Seyfried from Kravaře (Kravaře, Sudice) and Josef Holuscha from Dolní Benešov (Ludgeřovice), worked in this style. The buildings demonstrate their sound knowledge of the principles of the style and thus the sacral architecture in the Hlučín region rank among the superior examples of the architectural production in Upper Silesia.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Modestia est signum sapientiae. Studie nejen o středověkém umění k poctě Dalibora Prixe

ISBN

978-80-88283-46-1

Počet stran výsledku

24

Strana od-do

358-381

Počet stran knihy

423

Název nakladatele

Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění Akademie věd ČR,v.v.i

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—