Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Vyhledání nevybuchlé letecké munice 2. světové války

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27350%2F22%3A10251349" target="_blank" >RIV/61989100:27350/22:10251349 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Vyhledání nevybuchlé letecké munice 2. světové války

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Příspěvek popisuje projekt bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra ČR, který spočívá ve využití dostupných archivních leteckých snímků pro lokalizaci nevybuchlé letecké munice. Snímky se dříve používaly pouze k vizuálnímu určení oblasti, kde probíhalo bombardování pro potřeby pyrotechnického průzkumu nebo stanovení rizikové oblasti možných nálezů pro potřebu místní samosprávy. Postup popsaný v tom článku je systematickou činnost založenou na exaktních základech fotogrammetrie. Systematické vyhledávání nevybuchlé munice se v současnosti děje pouze v rámci pyrotechnického průzkumu pomocí magnetometrie. Tato metodika proces magnetometrického průzkumu nenahrazuje, ale dává informace pro poměrně přesnou lokalizaci možných nálezů. Na druhou stranu se pomocí této metody mohou téměř z určitostí vyloučit lokality, kde není potřeba provádět magnetometrický průzkum pro vyhledání leteckých bomb. Zjednodušeně a velmi stručně lze říct, že stěžejní část zpracování snímků z jednotlivých průzkumných letů tvoří aerotriangulace nebo metoda georeferencování. Následuje vytvoření ortofotomozaik stejného území ze snímků jednotlivých průzkumných letů. Následně se pomocí analýzy ortofotomozaik, jednotlivých georeferencovaných snímků a stereoskopického vyhodnocení snímkových dvojic vyhodnocují možné nálezy. Možné nálezy se vyznačují tím, že kráter po nevybuchlé bombě je mnohem menší než po bombě, která explodovala. Po identifikaci takové obrazové informace se určí jeho poloha, která se vytyčí v terénu a provede se magnetometrické měření, které potvrdí nebo vyvrátí přítomnost bomby. Je nutné mít také informace popisného charakteru, které udávají, kdy a jaké objekty byly bombardovány a jakou municí. Jednotlivé typy munice vytvářejí jiné typy kráterů (zejména velikost) mezi kterými je třeba rozlišovat, jestli se jedná o kráter menší bomby nebo nevybuchlou munici.

  • Název v anglickém jazyce

    Search for unexploded ordnance of World War II

  • Popis výsledku anglicky

    The paper describes a security research project of the Ministry of the Interior of the Czech Republic, which consists in the use of available archival aerial photographs for the localization of unexploded aerial munitions. Previously, the images were only used to visually determine the area where the bombing was taking place for the needs of pyrotechnic survey or to determine the risk area of possible finds for the needs of the local government. The procedure described in that article is a systematic activity based on the exact basics of photogrammetry. Systematic search for unexploded ordnance is currently done only as part of a pyrotechnic survey using magnetometry. This methodology does not replace the magnetometric survey process, but provides information for relatively accurate localization of possible findings. On the other hand, this method can almost certainly exclude locations where there is no need to conduct a magnetometric survey to locate aerial bombs. In a simplified and very brief way, it can be said that the core part of the processing of images from individual reconnaissance flights is aerial triangulation or the georeferencing method. This is followed by the creation of orthophotomosaics of the same territory from the images of individual reconnaissance flights. Subsequently, possible findings are evaluated using the analysis of orthophotomosaics, individual georeferenced images and stereoscopic evaluation of image pairs. The possible findings are characterized by the fact that the crater after an unexploded bomb is much smaller than after a bomb that exploded. Once such image information is identified, its location is determined, which is staked out in the terrain and a magnetometric measurement is made to confirm or deny the presence of the bomb. It is also necessary to have descriptive information that indicates when and what objects were bombed and with what ammunition. Individual types of munitions create different types of craters (especially size) between which it is necessary to distinguish whether it is a crater of a smaller bomb or an unexploded munition.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    20705 - Remote sensing

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/VI20192021160" target="_blank" >VI20192021160: Vyhledání nevybuchlé letecké munice 2. světové války</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2022

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Sborník referátů Mezinárodní konference Geodézie a Důlní měřictví 2022

  • ISBN

    978-80-248-4644-6

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    23

  • Strana od-do

    1-23

  • Název nakladatele

    Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

  • Místo vydání

    Ostrava

  • Místo konání akce

    Plzeň

  • Datum konání akce

    19. 10. 2022

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku