Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27360%2F20%3A10247201" target="_blank" >RIV/61989100:27360/20:10247201 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://healthair.eu/images/PDF/Publikacja_podsumowuj%C4%85ca/Publikacja%20Healthair.pdf" target="_blank" >https://healthair.eu/images/PDF/Publikacja_podsumowuj%C4%85ca/Publikacja%20Healthair.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí

Popis výsledku v původním jazyce

Oblast na pomezí Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje patří k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším v Evropě. Informace o míře znečištění ovzduší v dané oblasti jsou známé již dlouhou dobu - kvalita ovzduší je zde neustále sledována. Dlouhodobé vystavení se znečištěnému ovzduší je považováno za významný faktor ovlivňující zdravotní stav. Proto bylo provedeno vyhodnocení dopadu jednotlivých znečišťujících látek na zdravotní stav obyvatelstva v oblasti a stanovena pravděpodobnost výskytu specifických onemocnění a předčasného úmrtí spojených se znečištěným ovzduším. Tato vyhodnocení bylo provedeno v rámci realizace projektu spolufinancovaného Programem spolupráce Interreg CZ-PL 2014-2020 s názvem &quot;Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v česko-polském příhraničí&quot;, zkráceně Healthair. Výzkumné práce v projektu se omezily na posouzení zdravotních dopadů znečišťujících látek, u nichž byl zdokumentován dlouhodobý (chronický) vliv a pro něž bylo možné získat relevantní údaje o jejich koncentracích v ovzduší. Jednalo se o znečištění částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a benzo[a]pyrenu. K provedení příslušných analýz byly shromážděny data týkající se zdrojů a úrovně znečištění ovzduší, meteorologické podmínky, demografické údaje a údaje o zdravotním stavu obyvatelstva. Pomocí těchto dat byla stanovena míra expozice obyvatelstva látkám znečišťujícím ovzduší, určen jejich původ, provedeno kvalitativní a kvantitativní posouzení zátěže a zdravotního rizika, tj. odhad pravděpodobnosti předčasného úmrtí, výskytu specifických chronických onemocnění a odhad let ztracených v populaci dlouhodobě vystavené zvýšenému znečištění ovzduší. I přes znatelné dlouhodobé snižování úrovně znečištění ovzduší v oblasti jsou obyvatelé polsko-českého pohraničí stále vystaveni látkám, jejichž koncentrace představují významné riziko pro lidské zdraví. Očekávaná pravděpodobnost výskytu nových případů rakoviny plic, průdušnic a průdušek způsobená dlouhodobou expozicí karcinogenům (zejména benzo[a]pyrenu) v celkové populaci v letech 2007, 2012 a 2017 je v průměru 2-3krát vyšší v analyzované části polského území než v části české. V analyzované oblasti je riziko předčasného úmrtí a nemocnosti v populaci ve většině případů o více než 10 % vyšší ve srovnání s populací žijící v oblasti bez znečištění ovzduší. V případě rakoviny plic riziko dosahuje úrovně vyšší asi o 20 %. Počet let života ztracených v důsledku předčasné smrti a života se zdravotním postižením (ze všech možných důvodů) je v analyzované oblasti vyšší než národní průměr (v Polsku o 16 %, v Česku o 22 %) a mnohem vyšší než např. v Německu nebo ve Francii. Porovnáním získaných výsledků ztracených let života v analyzované oblasti na polské a české straně hranice lze konstatovat, že populace polské části je zatížena znečištěním ovzduší více než populace na české straně. Průměrné hodnoty tohoto parametru v uvažované období je na 1000 osob něco málo přes 14 let pro Českou republiku a 19 let pro Polsko.

Název v anglickém jazyce

Impact of air pollution on the health of the population in the Polish-Czech border area

Popis výsledku anglicky

Borderland of Opole Voivodeship and the Moravian-Silesian Country belongs to the areas with the most polluted air in Europe. Therefore, it became deliberate to familiarize the society with the impact of individual air pollutants on human health and an indication of the probability of a specific disease or even premature death. With this in mind, to achieve the assumed goal an interdisciplinary team of experts in the field of air pollution formation and emission, meteorology, modeling of air pollution, statistical analyzes and epidemiology, representing four research centers, has been established. These centers have undertaken the project co-financed by the European Union, under the Interreg Cooperation Program CZ-PL 2014-2020, and from the national budgets of Poland and the Czech Republic &quot;Impact of air pollution on the health of the population in the Polish-Czech border area&quot;, the acronym Healthair (project registration number: CZ.11.4.120 / 0.0 / 0.0 / 16_026 / 0001091). Research work planned in the Healthair project has been limited to assessing the health impact of pollutants for which long-term (chronic) influence have been documented and for which it was possible to obtain relevant data on their concentrations in the air over a longer (at least ten years) period.These include particulate matter PM10 and PM2,5, nitrogen dioxide NO2 and benzo(a) pyrene. The area of the analysis was limited to the Voivodeship Opole (PL), Moravian-Silesian Voivodeship (CZ) and Jeseník County (CZ). To perform relevant analyzes for the above-mentioned area, a number of available data from state institutions of Poland and the Czech Republic as well as databases from the AIR TRITIA, CLEAN BORDER, AIR SILESIA and AIR BORDER projects regarding sources and level of air pollution, natural factors, meteorological conditions, demographic data and population health data. All the above mentioned data were used for: 1) determining the degree of exposure of the society to harmful air pollutants and determining their origin, 2) qualitative and quantitative health risk and burden assessing, i.e. an estimation of the probability of premature death and incidence of specific chronic diseases and an estimation of years of life lost in the population exposed to long-term, increased air pollution on the Czech-Polish border. Monograph, which summarizes the implementation of the Healthair project, characterizes the area of interest, also describing its topographic conditions. Types of analyzed pollutants and their limited concentrations were presented. Particular attention was paid to the impact of factors such as thermal emission control and the impact of thermal and dynamic conditions on concentrations of suspended particulate matter at the earth&apos;s surface. Weather conditions in the analyzed area and their impact on the level of air pollution were also determined. Data used in the project regarding sources of air pollution and their concentration in the study area, divided into industrial sources, low emissions, traffic and in the form of a cumulative emission balance were presented. An important part of the monograph is the analysis of the impact of air pollution on the health and mortality of population. This part discusses the toxicity of the analyzed air pollutants. Then methods for health risk assessment and burden of diseases are presented, with particular emphasis on carcinogenic risk assessment, potential relative risk and assessment of population attributable fraction. The following section describes the methods for assessing health effects expressed as the impact of air pollution on mortality / morbidity of a given disease. This part of the monograph also specifies the method of calculating the years of life lost caused by premature death and life in disability as a result of long-term air pollution exposure. The demographic data, data on air pollution and health of the analyzed population were used for the estimation. The final part of the monograph presents the obtained results and their discussion.127 Despite the noticeable long-term reduction in the level of pollutant concentrations in the air, the inhabitants of the Polish-Czech borderland are still exposed to substances whose increased concentrations represent a significant risk to human health. The expected probability of new cases of lung, tracheal and bronchial cancer caused by long- -term exposure to carcinogens (mainly benzo(a)pyrene) in the total population in years 2007, 2012 and 2017 is on average 2-3 times higher in the analyzed part of Polish territory than in the part of Czech Republic. In the analyzed area, the risk of premature death and morbidity in the population is in most cases more than 10% higher compared to the population living in an area free of air pollution. Unfortunately, in case of lung cancer, the risk reaches level of about 20%. At this point, it should be noted that in each case the risk of premature death and morbidity in the Polish part of the studied area is higher than in the Czech part. In most cases, the differences are not significant, but in relation to lung cancer discrepancy is clear - more than 4%. The number of years of life lost due to premature death and life in disability e(for all possible reasons) in the analyzed area is higher than the national average (in Poland - by 16.04%, in Czech Republic - by 22.28%) and much higher than e.g. in Germany or France. Comparing the obtained results of years of life lost for the analyzed areas on the Polish and Czech side of the border, it can be concluded that the population of the Polish part is burdened by air pollution more than the population on the Czech side. The average values of this parameter in the considered period are just over 14 years for the Czech Republic and 19 years for Poland per 1000 people.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)

Projekt

—

Návaznosti

O - Projekt operacniho programu

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-248-4406-0

Počet stran knihy

129

Název nakladatele

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

Místo vydání

Ostrava

Kód UT WoS knihy

—