Stínové bankovnictví v Evropě: pojetí, regulace a faktory růstu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27510%2F19%3A10243398" target="_blank" >RIV/61989100:27510/19:10243398 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Stínové bankovnictví v Evropě: pojetí, regulace a faktory růstu

Popis výsledku v původním jazyce

Po globální finanční krizi v letech 2007-2008 získal problém systémového rizika a jeho vztah k finanční struktuře značnou mezinárodní pozornost. Krize rovněž podnítila značný výzkum stínového bankovnictví, což je specifická forma tržního financování, která je méně odolná kvůli husté propojenosti, nesouladu likvidity a splatnosti, úvěrovému posílení, významnému pákovému efektu a chybějícímu přístupu ke státním garancím. Ačkoli jsou všechny hlavní evropské finanční systémy v současné době zakořeněny v univerzálním bankovnictví, od počátku 80. let prošly rozsáhlou deregulací a financializací. To vedlo k jejich transformaci z tradičního bankovnictví na tržní a sekuritizované bankovní systémy a nakonec k nárůstu stínového bankovnictví. Tato studie používá nová data ECB/Eurosystému o nebankovním finančním zprostředkování ke zkoumání potenciálních faktorů růstu stínového bankovnictví pro panel 24 zemí EU. V souladu s několika směry odborné literatury je zjištěno, že systém stínového bankovnictví v EU je velmi procyklický a vykazuje pozitivní vztah k rostoucí poptávce dlouhodobých institucionálních investorů, přísnější kapitálové regulaci a rychlejšímu rozvoji finančního sektoru. Kromě toho studie prezentuje dvě zjištění, která v literatuře nejsou uváděna. Zaprvé ukazuje, že vztah mezi měnovou politikou a růstem stínového bankovnictví je závislý na úrovni úrokových sazeb a může být určen relativní výší úrokových sazeb v ekonomice. V tomto ohledu byly identifikovány dva hlavní motivy, které stojí v pozadí uvedeného vztahu - motiv nákladů financování a motiv honby za výnosem. Zadruhé se hnací síly stínového bankovnictví liší ve starých a nových členských zemích EU, a to převážně z důvodu chybějícího právního rámce pro sekuritizaci v nových členských zemích.

Název v anglickém jazyce

Shadow Banking in Europe: Definition, Regulation and Driving Factors

Popis výsledku anglicky

After the global financial crisis (GFC) of 2007-2008, the problem of systemic risk and its relationship to financial structure attracted considerable international attention. The GFC also stimulated a great deal of research on shadow banking, a specific form of market-based finance that is less resilient due to dense interconnectedness, liquidity and maturity mismatches, credit enhancement, significant leverage, a highly runnable funding base, and missing access to public backstops. Although all major European financial systems are currently rooted in universal banking, they went through extensive deregulation and financialization starting in the early 1980s. This led to their transformation from traditional banking into market-based and securitized banking systems, and finally to the rise of shadow banking. This publication presents novel ECB/Eurosystem data on non-bank financial intermediation to investigate the potential factors of shadow banking growth for a panel of 24 EU countries. Consistent with several strands of literature, the EU shadow banking system is found to be highly procyclical and positively related to increasing demand of long-term institutional investors, more stringent capital regulation, and faster financial development. In addition, the paper offers two findings that have not been reported in the literature. First, it shows that the relationship between monetary policy and shadow banking growth is level-dependent and may be determined by the relative magnitude of interest rates in the economy. In this respect, two main motives driving the relationship are identified - the funding cost motive and the search for yield motive. Second, the driving forces of shadow banking differ between the old and new EU countries, largely due to the missing legal framework for securitization in the new members.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50202 - Applied Economics, Econometrics

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-13784S" target="_blank" >GA16-13784S: Hospodářská politika a instituce pro finanční sektor: Současné výzvy při vyvažování finančního rozvoje a stability</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-248-4361-2

Počet stran knihy

164

Název nakladatele

Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava

Místo vydání

Ostrava

Kód UT WoS knihy

—