Rizikové faktory a pooperační komplikace po resekcích žaludku pro nádorové onemocnění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F18%3A73589647" target="_blank" >RIV/61989592:15110/18:73589647 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/rozhledy-v-chirurgii/2018-8/rizikove-faktory-a-pooperacni-komplikace-po-resekcich-zaludku-pro-nadorove-onemocneni-106391/download?hl=cs" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/rozhledy-v-chirurgii/2018-8/rizikove-faktory-a-pooperacni-komplikace-po-resekcich-zaludku-pro-nadorove-onemocneni-106391/download?hl=cs</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rizikové faktory a pooperační komplikace po resekcích žaludku pro nádorové onemocnění

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Resekce žaludku pro karcinom patří k nejnáročnějším ve viscerální chirurgii. Důvodem jsou požadavky na rozsah resekce a lymfadenektomii a současně provedení funkční rekonstrukce zažívacího traktu. Výkony jsou zatíženy 18−46% morbiditou, která oddaluje podání adjuvantní léčby a zhoršuje onkologické výsledky. Identifi kace rizikových faktorů komplikací může mít zásadní vliv při rozhodování o indikaci resekce a na perioperační péči. Cílem práce je zhodnocení (i) morbidity, letality a jednotlivých komplikací souboru a (ii) stanovení rizikových faktorů pro závažnost komplikací, morbiditu a mnohočetné komplikace po gastrektomii. Metoda: Do retrospektivní analýzy byli zařazení pacienti z let 2005−2016. Žaludek byl resekován u 266 nemocných s adenokarcinomem, 172 mužů a 94 žen, medián věku 66 let. Byly sledovány časné pooperační komplikace po gastrektomii do 60 dnů. Komplikace a jejich závažnost byly hodnoceny dle rozšířené formy Accordion Severity Grading System. Byly analyzovány zvolené demografi cké rizikové faktory nemocného, faktory operačního zákroku a nádorového postižení. Ke statistickému zpracování byla využita metoda vícerozměrné regrese (metoda ortogonálních projekcí do latentní struktury, OPLS). Výsledky: Celková morbidita byla 34,6 % a letalita 3,4 %. Závažné komplikace se vyskytly u 51 operovaných (19,2 %). 24 operovaných mělo více než 1 komplikaci (9 %). Nejčastějším stupněm závažnosti komplikace byl stupeň 2. u 31 nemocných (11,7 %) a 4. stupeň u 20 operovaných (10,9 %). Celková délka hospitalizace korelovala se stupněm závažnosti komplikace. Z chirurgických komplikací se vyskytl nejčastěji: nitrobřišní absces (17 resekovaných, 6,4 %), komplikace operační rány (14 operovaných, 5,3 %), pankreatitida (13 resekovaných, 4,9 %), anastomotický leak (9 případů, 3,4 %), pooperační ileus (9 resekovaných, 3,4 %). Respirační a kardiální komplikace byly nejčastějšími nechirurgickými komplikacemi (23 případů, 8,6 % a 20 případů, 3,8 %). Pro stupeň závažnosti komplikace, morbiditu, závažnou komplikaci a počet komplikací byly při vytvořeném statistickém modelu nalezeny tyto rizikové faktory: BMI, přítomnost dvou či více komorbidit, menší chirurgická zkušenost, celková doba hospitalizace a hospitalizace na JIP. Závěr: Resekce žaludku hrají zásadní roli v kurativní léčbě karcinomu žaludku. Výkony mají nezanedbatelnou morbiditu a letalitu. Nejlepším managementem komplikací je jejich prevence. Předoperačně by si měli zasloužit pozornost nemocní s více komorbiditami a vyšším BMI. Resekce by měly být provedeny zkušeným chirurgem. Během resekce by měl být dán zřetel na rozsah resekce a lymfadenektomii. V pooperačním období by měla být snížena délka hospitalizace zejména na JIP. Analýzy těchto rizikových faktorů mohou vést ke snížení incidence komplikací.

Název v anglickém jazyce

Risk factors and post-operative complications after gastrectomy for cancer

Popis výsledku anglicky

Introduction: Gastric resections due to carcinoma belong to the most demanding procedures in visceral surgery. This is due to the requirements for the extent of resection and lymphadenectomy, coupled with the need for functional reconstruction of the digestive tract. The procedure is associated with 18−46% morbidity, which delays administration of adjuvant therapy and worsens oncological results. Identifi cation of risk factors for potential complications may play an important role in the indication and perioperative care. The aim of our study is to (i) evaluate the morbidity a mortality of a patient group with post-gastrectomy complications and to (ii) identify associated risk factors. Method: This retrospective analysis comprises patients treated in 2005−2016. Gastric resection was performed in 266 adenocarcinoma patients, 172 men and 94 women (median age 66 years). Early post-operative complications following gastrectomy were observed within 60 days. Complications and their severity were evaluated according to the extended form of the Accordion Severity Grading System. Selected demographic risk factors, operative factors and malignancy-related factors were analyzed. Multivariate regression (orthogonal projections to latent structure) was used for statistical processing. Results: Overall morbidity and mortality was 34.6% and 3.4%. Serious complications occurred in 51 operated patients (19.2%). 24 patients had two or three complications (9%). The most common grades of severity were grade 2 in 31 patients (11.7%) and grade 4 in 20 patients (10.9%). The duration of hospital stay correlated with the severity of the complication. Most common surgical complications were: intra-abdominal abscess (16.4%, 17 cases), wound complications (5.3%, 14 cases), pancreatitis (4.9%, 13 cases), anastomotic leakage (3.4%, 9 cases), postoperative ileus (3.4%, 9 cases). Respiratory and cardiac complications were the most common non-surgical complications (8.6%, 23 cases and 3.8%, 20 cases, respectively). In the derived statistical model, BMI, the presence of more comorbidities, lesser surgical experience, the length of hospital stay and hospitalization at ICU were identifi ed as risk factors associated with the grade of complication, morbidity, presence of serious complication and multiple complications. Conclusion: Gastrectomy plays a fundamental role in the curative treatment of gastric carcinoma; it is, however, associated with substantial morbidity and mortality. The best management of complications is their prevention. Preoperatively, the greatest attention should be paid to patients with several comorbidities and higher BMI. Resections should be performed by experienced surgeons. During resection, consideration should be given to the extent of resection and lymphadenectomy. In the postoperative period, the length of hospital stay, especially at ICU, should be reduced to minimum. Analyses of these risk factors may decrease the incidence of complications.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30212 - Surgery

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Rozhledy v Chirurgii

ISSN

0035-9351

e-ISSN

—

Svazek periodika

97

Číslo periodika v rámci svazku

8

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

384-393

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85056650154