Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Metody používané k výzkumu morfologie obličeje

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F19%3A73599205" target="_blank" >RIV/61989592:15110/19:73599205 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2019-1-14/metody-pouzivane-k-vyzkumu-morfologie-obliceje-109597" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2019-1-14/metody-pouzivane-k-vyzkumu-morfologie-obliceje-109597</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Metody používané k výzkumu morfologie obličeje

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Úvod a cíl: Lidský obličej slouží jako zdroj mnoha informací. Znalost jeho morfologie je podstatná pro řadu biomedicínských oborů. Studium obličeje však přináší velké množství obtíží. Problematická je jeho velká tvarová variabilita a také to, že jednotlivé části rostou rozdílnou rychlostí. Účelem tohoto přehledového článku je představit metody zabývající se výzkumem morfologie obličeje a popsat jejich výhody a nevýhody. Metody: Mezi tradiční metody patří antropometrie, která se zabývá měřením velikosti, hmotnosti a proporcí lidského těla. Tento způsob výzkumu je sice levný a trojdimenzionální, ale je časově velmi náročný. V praxi se pro analýzu obličejových struktur nejčastěji používají kefalometrie a klasické dvojdimenzionální fotografie. Mezi výhody těchto dvojdimenzionálních zobrazovacích metod patří jejich rychlé zhotovení, možnost archivace získaných dat a nízká cena. V poslední době se do popředí zájmu mnoha výzkumů dostávají trojdimenzionální zobrazovací systémy. Nacházejí své uplatnění nejen v ortodoncii, ale také v maxilofaciální chirurgii. Řadíme mezi ně výpočetní tomografii, výpočetní tomografii kuželovým svazkem, laserové a optické skenery. První dvě zmiňované techniky nejsou kvůli expozici radiačnímu záření, vysoké ceně a slabému rozlišení obličejových obrysů pro výzkum morfologie obličeje vhodné. Laserové skenery využívají laserového paprsku (bodového nebo v podobě proužku), který přechází přes povrch obličeje pacienta a vytváří velmi přesný trojdimenzionální model. Čas na jeho zhotovení je relativně dlouhý (až 20 sekund). Optické skenery dělíme podle principu snímání na dvě skupiny: skenery využívající strukturované světlo a skenery fungující na principu stereofotogrammetrie (pasivní nebo aktivní). Získané modely detailně popisují povrchové struktury s realistickým znázorněním textury a barvy kůže. Závěr: Pro mnoho oborů (antropologie, genetika, ortodoncie, chirurgie aj.) se trojdimenzionální fotografie stávají stále důležitějšími. Jejich přesnost a možnost využití v klinické praxi již byly ověřeny nezávislými studiemi.

  • Název v anglickém jazyce

    Methods used for facial morphology research

  • Popis výsledku anglicky

    Introduction and aim of study: The human face serves as a source of a great deal of information. Knowledge of its morphology is essential for many biomedical specializations. The study of the face brings many difficulties. Problematic is the high facial shape variability as well as the fact that the individual parts grow with different speed. The purpose of this review of existing literature is to present research methods of the facial morphology and describe their advantages and disadvantages. Methods: Anthropometry belongs to traditional research methods. It deals with the measuring of size, weight and proportions of the human body. Although this way of research is inexpensive and three-dimensional, it is very time-consuming. In clinical practice, cephalometry and classical two-dimensional photographs are the most common methods used for facial structures analysis. The advantages of these two-dimensional imaging methods are a quick acquisition, a possibility of the obtained data storage and low cost. Recently, there has been a growing interest of many studies in three-dimensional imaging systems. These systems have been found useful not only in orthodontics but also in maxillofacial surgery. Computed tomography, cone-beam computed tomography, laser and optical scanners belong to these. The first two mentioned techniques are not suitable for research of facial morphology on account of exposure to radiation, high cost and low resolution of facial contours. Laser scanners use laser beam (point or stripe) that goes over the patient’s face and creates a very accurate three-dimensional model. The time for its acquisition is relatively long (up to 20 seconds). Optical scanners can be divided into two groups according to the scanning principle: scanners using structured light and scanners using stereo photogrammetry (passive or active). The obtained models describe surface structures in detail with a realistic picture of a texture and skin colour. Conclusion: Three-dimensional photographs are constantly becoming more important in many fields (anthropology, genetics, orthodontics, surgery...). Their accuracy and potential in clinical practice have already been verified in independent studies.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30208 - Dentistry, oral surgery and medicine

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2019

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Česká stomatologie

  • ISSN

    1213-0613

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    119

  • Číslo periodika v rámci svazku

    1

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    5

  • Strana od-do

    13-17

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus