Vývoj názoru na stabilizace hrudní stěny a naše zkušenosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F20%3A73606338" target="_blank" >RIV/61989592:15110/20:73606338 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00098892:_____/20:N0000171

Výsledek na webu

<a href="http://www.achot.cz/dwnld/achot_2020_3_155_161.pdf" target="_blank" >http://www.achot.cz/dwnld/achot_2020_3_155_161.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vývoj názoru na stabilizace hrudní stěny a naše zkušenosti

Popis výsledku v původním jazyce

Zlomeniny žeber představují jednu z nejčastějších fraktur, vyskytují u 10-40 % všech pacientů s tupým poraněním hrudníku, jejich incidence narůstá s věkem. V současné literatuře se ale objevují stále nová indikační kritéria, cílem této práce je posouzení indikačních kritérií, timingu operace a použití jednotlivých dlah v závislosti na lokalizaci zlomenin u našich pacientů po stabilizaci hrudní stěny prostřednictvím retrospektivní analýzy. Do našeho souboru nemocných byli zařazeni nemocní hospitalizovaní v Traumacentru FN Olomouc od 1.1. 2015 do 31.1. 2019, k operační revizi bylo indikováno 16 pacientů. Pokud se jednalo o polytrauma, bylo provedeno spirální CT, u všech nemocných se závažnějším poraněním hrudní stěny 3D CT rekonstrukce hrudní stěny. Operační přístup byl zvolen podle lokalizace zlomenin, nejčastěji posterolaterální torakotomie, typ dlah byl zvolen podle lokalizace a typu zlomenin. Nejčastějším typem zlomeniny byl laterální typ. Nejčastější indikací k operaci byly vícečetné fraktury žeber s významnou defigurací hrudní stěny s hrozícím poraněním nitrohrudních orgánů, přítomným hemothoraxem nebo pneumothoraxem. Věkové rozmezí pacientů bylo mezi 44 až 92 lety. U 8 nemocných se jednalo o monotrauma hrudníku, u zbytku nemocných bylo vícečetné poranění, převážně kraniocerebrální trauma, zlomeniny pánve či dlouhých kostí nebo poranění parenchymatózních orgánů. Nemocní byli indikování k operaci v rozmezí od 1 hodiny do 7 dnů od přijetí, v průměru byly použity 3 dlahy na pacienta, nejpoužívanějším typem dlah byla nově modifikovaná Judetova dlaha firmy Medin. U všech nemocných byla provedena revize pohrudniční dutiny, u 3 nemocných byla zjištěna ruptura bránice při negativním předoperačním CT vyšetřením. Délka umělé plicní ventilace u polytraumatizovaných nemocných byla 16 dnů, u nemocných s monotraumatem hrudníku byla 2 dny. Většina pacientů s tupým poraněním hrudníku s frakturami žeber je stále léčena konzervativně, na co poukazuje i náš soubor pacientů. Nicméně správně a včasně indikovaná stabilizace hrudní stěny dle přesných indikačních kritérií je pro pacienty velkým přínosem. Cílem každého traumacentra by mělo být vytvoření standardizovaného protokolu péče o nemocné s tupým poraněním hrudní stěny (tzv. „rib fracture protocol“), který zahrnuje přesně stanovená kritéria k přijetí nemocných, multimodální analgezii, indikace k operaci, komplexní perioperační a pooperační péči a navazující rehabilitaci nemocných.

Název v anglickém jazyce

Evolution of Opinions on Chest Wall Stabilisation and Our Experience

Popis výsledku anglicky

PURPOSE OF THE STUDY Rib fractures represent one of the most common fractures sustained by 10-40% of all patients with blunt chest trauma, their incidence increases with age. In the current literature, however, new indication criteria continue to emerge. The purpose of this study is to assess the indication criteria, the timing of surgery and the use of individual plates in dependence on fracture location in our patients after the chest wall stabilisation in a retrospective analysis. MATERIAL AND METHODS Our group of patients (n = 349) included the patients who were hospitalised in the Trauma Centre of the University Hospital Olomouc from 1 January 2015 to 31 January 2019, of whom 16 patients were indicated for a surgery. In case of polytrauma, spiral CT was performed, while all patients with a more serious wall chest trauma underwent 3D CT chest wall reconstruction. The surgical approach was chosen based on the fracture location, most frequently posterolateral thoracotomy was opted for. The type of plates was chosen based on the location and type of the fracture. The most common was the lateral type of fracture. RESULTS The most common indication for surgery was multiple rib fractures with major chest wall disfiguration with the risk of injury to intrathoracic organs, present hemothorax or pneumothorax. The age of patients ranged from 44 to 92 years. 8 patients sustained a thoracic monotrauma, the remaining patients suffered multiple injuries, mostly craniocerebral trauma, pelvic or long bone fractures or parenchymal organ injury. The patients were indicated for surgery between 1 hour and 7 days after the hospital admission, on average 3 plates per patient were used and the most commonly used type of plate was the newly modified Judet plate made by Medin. All the patients underwent a surgical revision of pleural cavity, in 3 patients diaphragmatic rupture was found despite a negative preoperative CT scan. The duration of mechanical ventilation in polytrauma patients was 16 days, in thoracic monotrauma patients it was 2 days. CONCLUSIONS Prevailing majority of patients with a blunt chest trauma with rib fractures is still treated non-operatively, which is confirmed also by our group of patients. Nonetheless, correctly and early indicated stabilisation of the chest wall based on accurate indication criteria is of a great benefit to the patients. The aim of each and every trauma centre should be to develop a standardised protocol for the management of blunt chest trauma (the so-called &quot;rib fracture protocol&quot;), which comprises precisely defined criteria for patient admission, multimodal analgesia, indications for surgery, comprehensive perioperative and postoperative care and a subsequent rehabilitation of patients. Key words: rib fracture protocol, chest wall stabilisation, flail chest.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30212 - Surgery

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Chirurgiae Orthopaedicae et Traumatologiae Cechoslovaca

ISSN

0001-5415

e-ISSN

—

Svazek periodika

87

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

155-161

Kód UT WoS článku

000552453800002

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85089330547