Formy cytokinové bouře a jejich klinické projevy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15110%2F21%3A73606962" target="_blank" >RIV/61989592:15110/21:73606962 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_2_2021/kopriva_Alergie_2_2021.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_2_2021/kopriva_Alergie_2_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Formy cytokinové bouře a jejich klinické projevy

Popis výsledku v původním jazyce

Autoři uvádějí přehled forem celkové zánětlivé reakce vyvolané syndromem uvolnění cytokinů a tzv. cytokinovou bouří. Mezi spouštěče nekontrolovaného uvolnění cytokinů řadíme infekce, systémová onemocnění, rozsáhlé chirurgické výkony, imunoterapii nádorů i anafylaxi. Nadměrná proliferace aktivovaných T lymfocytů a makrofágů vyvolává cytokinovou bouři také u hemofagocytující lymfohistiocytózy a syndro- mu aktivovaných makrofágů. Tyto stavy se společnými klinickými znaky vyvolané systémovým zánětem vedou k hemodynamické nestabilitě a až k multiorgánovému selhání. V roce 2020 byla nejčastěji uváděným termínem spojeným s onemocněním COVID-19 cytokinová bouře. Mezi rizikové faktory jejího vzniku patří genetická predispozice, vyšší věk, obezita nad 30 BMI, kardiovaskulární onemocnění, chronická ob- strukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, nádorová onemocnění. U dětí se za 2–6 týdnů po expozici SARS-CoV-2 může rozvinout systémový zánět postihující především kardiovaskulární aparát. Diferenciální diagnostika těchto klinických obrazů vyvolaných cytokinovou bouří bývá na počátku obtížná, i když patofyziologické mechanismy postižení jsou si podobné. Možností ovlivnění rozvoje cytokinové bouře je podání monoklonálních protilátek.

Název v anglickém jazyce

Form of cytokine storm and their clinical manifestations

Popis výsledku anglicky

The authors present an overview of the form of the overall inflammatory response – cytokine release syndrome and cytokine storm syndrome. Triggers starting the reaction are infection, systemic diseases, extensive surgical procedures, tumor immunotherapy and rarely anaphylaxis. Excessive proliferation of activated T-lymphocytes and macrophages causes a cytokine storm in hemophagocytic lymphohistiocytosis and activated macrophage syndrome. These conditions with common clinical features induced by systemic inflam- mation lead to hemodynamic instability and even multiorgan failure. In 2020, at the same time as the onset of the COVID-19 pandemic, the most common term associated with disease complications was a cytokine storm. Risk factors include genetic predisposition but in patients with COVID-19 already proven age, obesity above 30 BMI, cardiovascular disease, type 2 diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, chronic kidney disease, cancer. Children may develop systemic inflammation, mainly affecting the cardiovascular system, 2–6 weeks after SARS-CoV-2 exposure. Differential diagnostic of these conditions is often difficult at first, although the patho- physiological mechanisms are similar. The possibility of influencing the development of the systemic reaction and the severity of the cytokine storm is the treatment with monoclonal antibodies.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30225 - Allergy

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Alergie

ISSN

1212-3536

e-ISSN

—

Svazek periodika

23

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

105-109

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—