Patočkova péče o duši mezi Sókratem, Platónem a Aristotelem

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F15%3A33154153" target="_blank" >RIV/61989592:15210/15:33154153 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Patočkova péče o duši mezi Sókratem, Platónem a Aristotelem

Popis výsledku v původním jazyce

Článek sleduje strukturu Patočkovy interpretace "péče o duši". Jak z Patočkových vlastních analýz, tak z bohaté sekundární literatury na první pohled vyplývá, že Patočkovi velmi záleželo na tom, aby duše byla chápána jako otevřená, neuchopitelná, problematická, takže nutí člověka žít v blahodárné nejistotě a tím v mravním založení, které jej činí zodpovědným za vlastní činy. Toto pojetí se zdá v antické tradici zastávat Sókratés, který je proto Patočkovi bližší než Platón, jenž naopak zakomponoval péčio duši do metafyzické teorie idejí. Z některých výkladů lze však zjistit, že pozdní Patočka nebyl nakonec spokojený ani se Sókratovou koncepcí a že hlavní zásluhu na tom pojetí duše, která je mu osobně nejbližší, měl až Aristotelés, a to tím, že jako první zavedl do filosofie pojem jednání. Myslím, že toto zjištění, které podle mého názoru není v sekundární literatuře dost registrováno, významně posouvá akcenty v Patočkově pojetí péče o duši a otvírá některé nové možnosti interpretace je

Název v anglickém jazyce

Patočka's Care of the Soul: From Socrates through Plato to Aristotle.

Popis výsledku anglicky

The paper investigates the structure of Patočka's interpretation of "the care of the soul". From Patočka's analyses as well as from the commentary works is immediately evident, that Patočka's eminent interest was to render the soul as open, unconceivable, problematic and as such forcing a person to live in a positive uncertainty, i.e. in a moral condition which make him responsible for her own deeds. In ancient tradition this stand seems to have been adopted by Socrates whom Patočka on this very groundprefers to Plato, who on the contrary made the care of soul a part of his metaphysical theory of ideas. Some Patočka's accounts suggest, however, that this Socratic conception did not comfort the later Patočka neither. Thus the conception which he personally appreciated at most goes back to Aristotle who was the first to introduce the concept of action. As far as I know, this point is not taken into account sufficiently in secondary sources, although it substantially changes the pattern

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AA - Filosofie a náboženství

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2015

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filozofia

ISSN

0046-385X

e-ISSN

—

Svazek periodika

70

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

SK - Slovenská republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

409-419

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—