Oberleithnerové - osudy šumperské podnikatelské rodiny v éře první Československé republiky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F17%3A73582813" target="_blank" >RIV/61989592:15210/17:73582813 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Oberleithnerové - osudy šumperské podnikatelské rodiny v éře první Československé republiky

Popis výsledku v původním jazyce

Rozpad Rakouska-Uherska s sebou přinesl nejen zásadní změny politické, ale také hospodářské. Ty se výraznou měrou promítly i do vývoje textilního průmyslu bývalé monarchie, neboť tři čtvrtiny jeho výrobní kapacity se ocitly na území nově vzniklého Československa. Významným centrem textilnictví v prostoru severozápadní Moravy bylo město Šumperk, v němž působila celá řada firem zaměřujících se na výrobu především lněných a hedvábných tkanin. K předním šumperským textilním podnikatelům patřila původně rakouská rodina Oberleithnerů, jejíž první stopy můžeme v Šumperku nalézt ve 20. letech 18. století. V roce 1817 začal Eduard Oberleithner st. budovat plátenickou manufakturu, která v roce 1843 zaměstnávala na 242 tkalců pracujících na 480 stavech. Kromě vlastního bělidla a tkalcovny si Oberleithnerové postupně vybudovali přádelny lnu v Hanušovicích a Holbě a podíleli se na fungování řady dalších podniků v Šumperku a okolí (např. přádelna lnu v Šumperku, Loučné nad Desnou, Břidličné; vápenka v Českém Bohdíkově, pivovar v Hanušovicích aj.). Před první světovou válkou zaměstnávali v tkalcovně a bělidle více jak 1500 zaměstnanců. Jejich počet se začal snižovat, a to až na 1/3, v meziválečném období. Po roce 1918 se československý textilní průmysl musel, vzhledem ke svým kapacitám a v porovnání k tomu s relativně malým domácím trhem, orientovat především na export. Na zahraničních trzích narážel na silnou, zejména anglickou a belgickou, konkurenci a musel se potýkat s ochranářskou celní politikou jednotlivých států. Rodině Oberleithnerů se podařilo udržet si obchodní kontakty především v USA, kam vyváželi hlavně stolní a ložní prádlo pro hotely, železniční a lodní společnosti. Po celá 20. a 30. léta se však potýkali se značným nedostatkem finančních prostředků, který byl jednak zapříčiněn problematickou situací v exportu, mj. ale také neefektivním řízením rodinného podnikání, v němž značnou roli sehrávaly problematické příbuzenské vztahy. Zejména druhá polovina 30. let se nesla ve znamení táhlých soudních sporů jednak s bankovními věřiteli, jednak mezi veřejnými společníky firmy Eduard Oberleithner’s Söhne a Vilmou Oberleithnerovou, vdovou po vůdčí osobnosti rodinného podnikání v meziválečném období Maxi Oberleithnerovi. Tyto rozepře definitivně ukončil až rok 1945, kdy většina členů rodiny již opustila Československo a na jejich firmy byla uvalena národní správa.

Název v anglickém jazyce

The family Oberleithners – Fates of this entrepreneurial family in Šumperk during the First Czechoslovak Republic

Popis výsledku anglicky

The collapse of Austria-Hungary brought essential political and economic changes. Those strongly affected a development of the textile industry in area of the former monarchy since more than three-quarters of industrial capacity were in the territory of newly arisen Czechoslovakia. The important center of the textile industry in northwestern Moravia was the city of Šumperk since a number of companies, mainly producing linen and silk fabrics, were based there. One of the most prominent textile entrepreneurs in the city was the family Oberleithner whose roots can be traced in Šumperk to 20’s of the 18th century. Eduard Oberleithner sr. started a construction of a linen manufactory in 1817. There were 242 weavers working on 480 looms in 1843. Oberleithners constructed not just their own bleachery and weaver manufactory, but subsequently they built linen scouring mills in Hanušovice and Holba and they also contributed to number of companies in Šumperk and nearby region (e. g. linen scouring mills in Šumperk, Loučná nad Desnou, Břidličné, limekiln in Český Bohdíkov, brewery in Hanušovice etc.). Before the WWI they had over 1500 employees in the weaver factory and bleachery. This number declined to one third in between two world wars. Because of its capacities and quite a small home market the Czechoslovakian textile industry after 1918 had to focus mainly on export. There was a strong competition, mostly Belgian and British, on foreign market along with protective tariff barriers of many states. The Oberleithner family was able to keep its contacts in the USA in which they exported mostly linens and napery for hotels and railroad and naval companies. Nevertheless, they had to struggle with insufficient financial means during 20’s and 30’s. This was caused not only by a hard position in the foreign market, but also by ineffective management of the family business. Main reason was in problematic relations inside the family. Especially the second half of the 30’s was tokened by protracted quarrels in law on the one hand between bank creditors, on the other hand between active partners of the company Eduard Oberleithner’s Söhne and Vilma Oberleithner, widow of Max Oberleithner who was a leading person of the family business in the interwar period. These quarrels were not ended until 1945 when most members of the family already left Czechoslovakia and their possession held forced national receivership.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60100 - History and Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

K problematice dějiny průmyslu, techniky a exaktních věd v českých zemích a na Slovensku v 19. a 20. století

ISBN

978-80-87896-46-4

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

62-74

Počet stran knihy

187

Název nakladatele

Technické muzeum v Brně

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS kapitoly

—