Mongolský vpád na Moravu roku 1241 mezi faktem a mýtem, část II. Mýtus

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73589375" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73589375 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mongolský vpád na Moravu roku 1241 mezi faktem a mýtem, část II. Mýtus

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek mapuje vznik a postupné proměny mýtu o vpádu Mongolů na Moravu z roku 1241. Pozdější středověcí kronikáři (tak řečený Dalimil, Přibík Pulkava z Radenína) ve svých dílech často zaměňovali tuto událost s invazí vojsk krále Bély IV. v roce 1253, v jehož službách byli i Kumáni, často ve středověkých pramenech označovaní za pohany a Tatary. Postavu anonymního hrdiny ze Šternberka ve spojení s fiktivním vítězstvím u Olomouce z roku 1253 poprvé uvedla první redakce Pulkavovy kroniky a Václav Hájek z Libočan jej poprvé označil za Jaroslava; Jan Dubravius poprvé tuto bitvu spojil s mongolským vpádem z roku 1241. V době baroka a rekatolizace došlo během války s Osmanskou říší v letech 1663–1664 k vpádu nepřátelských vojsk na Moravu, což oživilo tatarský mýtus. Záhy poté vznikly tři tatarské zázraky spojené s poutními místy Hostýnem, Štramberkem a Olomoucí. Zvláště poutě na Hostýn byly velmi populární až do jejich zákazu v době osvícenství. Tatarský mýtus byl znovu oživen v roce 1817 díky modernímu falzu Rukopisu Královedvorskému, jehož hlavní část, báseň Jaroslav, popisuje vpád Mongolů včetně událostí na Hostýně. Téma se stalo významné pro národní obrození a předmětem odborného zájmu Fratniška Palackého a Antonína Bočka. Boček však vytvořil moderní falza, která zařadil do moravského diplomatáře. Tato falza (včetně Rukopisu Královedvorského) byla odhalena již v 19. století, stále však kolují např. v dílech některých zahraničních badatelů.

Název v anglickém jazyce

The Mongol invasion of Moravia of 1241 between facts and myths, part II. Myths

Popis výsledku anglicky

The paper follows the rise and gradual transformation of the myth of the Mongol invasion in Moravia of 1241. Later medieval chroniclers (the so called Dalimil, Přibík Pulkava of Radenín) often confused this event with the invasion of King Béla IV’s troops in 1253, in the service of which also the Kumans operated, often in medieval sources denominated as pagans and Tartars. The status of an anonymous hero from Šternberk in connection with a fictitious victory near Olomouc in 1253 was first introduced by the first edition of the Pulkava’s chronicle, and Václav Hájek of Libočany first called him Jaroslav; Jan Dubravius first linked this battle with the Mongol invasion of 1241. During the Baroque era of recatholisation enemy troops invaded Moravia during the war with the Ottoman Empire in the years 1663-64, which revived the Tartar myth. Soon afterwards three Tartar miracles related to the pilgrimage sites of Hostýn, Štramberk and Olomouc took place. Especially, the pilgrimages to Hostýn were very popular until their ban in the time of the Enlightenment. The Tartar myth was revived again in 1817 due to the modern forgery of the Královédvorský Manuscript, the most important part of which, the poem Jaroslav, describes the invasion of the Mongols, including events at Hostýn. The topic became important for the national revival and the subject of professional interest of František Palacký and Antonín Boček. However, Boček created a modern forgery, which he placed in the Moravian codex diplomaticus. This falsification of writings (the Královédvorský Manuscript included) was unveiled in the 19th century, but it is still circulating, for example, in the works of some foreign scholars.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Vlastivědný věstník moravský

ISSN

0323-2581

e-ISSN

—

Svazek periodika

70

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

220-229

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—