Psychologické ukazatele Rosenzweigova obrázkově frustračního testu v souvislosti se změnami hormonálních hladin testosteronu a kortizolu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73590319" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73590319 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Psychologické ukazatele Rosenzweigova obrázkově frustračního testu v souvislosti se změnami hormonálních hladin testosteronu a kortizolu

Popis výsledku v původním jazyce

Cíle: Studie ověřuje frustrační potenciál Rosenzweigova obrázkově frustračního testu (Rosenzweig picture frustration test), PFT (C-W), na pozadí změny sekrece hormonů testosteronu a kortizolu. Sample and setting: Zkoumaný soubor byl tvořen mladými dospělými (N = 69) ve věku 21,8 let (minimum 19 let, maximum 28 let, SD = 2,01), kteří za kontrolovaných podmínek absolvovali administraci psychodiagnostických metod při intervalových salivačních odběrech ke stanovení dynamiky změn hormonální hladiny testosteronu a kortizolu. Hypotézy: Stanovené hypotézy sledují, zda v experimentální skupině dochází k nárůstu hladiny testosteronu a kortizolu mezi odběry před a po administraci PFT (C-W) ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie sleduje, zda participanti v experimentální skupině vykazující nárůst testosteronu v odběrech před a po administraci PFT (C-W) skórují v ukazateli extraggression signifikantně výše, než participanti, kteří nárůst testosteronu nevykazují. Zda existuje pozitivní vztah mezi procentuálním nárůstem hladiny testosteronu před a po adminitraci PFT (C-W) v ukazateli extraggression (extraggression). Statistické zpracování: Pro ověření testovaných hypotéz zvoleny robustní postupy statistické analýzy, jmenovitě Mannův–Whitneyův U-test, znaménkový test s testy dobré shody (s pomocí rozdělení chí kvadrát či s využitím Fisherova faktorového testu). Výsledky: Hypozézy byly ověřeny, ale žádnou nebylo možné přijmout. Frustrační potenciál PFT (C-W) se pomocí měřených biomarkerů nepodařilo přesvědčivě prokázat. Pro účely kontrolního testování byla vyvinuta samostatná verze PFT (C-W) – F, s úpravami verbálních podnětů, tak aby její frustrační potenciál byl eliminován. Výsledky naznačují, že předložená verze PFT (C-W) – F vykazuje tendence k výraznějšímu frustračnímu potenciálu než původní metoda. Frustrační potenciál PFT (C-W) prezentovaný v projektivní formě je v porovnání s paradigmatem provokací v reálném čase (PSAP, Point Subtraction Aggression Paradigm) výrazně slabší a na změně sekrece testosteronu nebyl zaznamenán. Limitace studie: Celkový počet participantů byl limitován náročností provedení biochemických analýz, zkoumaný vzorek není reprezentativní.

Název v anglickém jazyce

Psychological markers of the Rosenzweig picture frustration test in association with the changes in hormone levels of testosterone and cortisol

Popis výsledku anglicky

Objectives: The aim of the study was to verify the frustration potential of the Rosenzweig picture frustration test, PFT (C-W), in the context of changes in the secretion of the hormones testosterone and cortisol. Sample and setting: The study cohort consisted of young adults (N = 69) aged 21.8 years (minimum 19 years, maximum 28 years, SD = 2.01) who, under controlled conditions, were subjected to psychodiagnostic testing during interval saliva sampling to establish the dynamics of changes in hormone levels of testosterone and cortisol. Hypotheses: The hypotheses established pursue whether there is an increase in the levels of testosterone and cortisol between samplings before and after the administration of PFT (C-W) in the experimental group in comparison with the control group. The study observes whether the participants in the experimental group exhibiting an increase in testosterone in samplings before and after the administration of PFT (C-W) achieve a significantly higher extraggression score than those who do not exhibit an increase in testosterone, and whether there is a positive correlation between the percentage increase in testosterone level before and after the administration of PFT (C-W) in the extraggression score. Statistical analysis: To validate the tested hypotheses, robust methods of statistical analyses were used, namely the Mann–Whitney U-test, sign test with the goodness of fit tests (using chi-square distribution or the Fisher’s exact test). Results: The hypotheses were validated, but none of them could be accepted. The frustration potential of PFT (C-W) could not be demonstrated convincingly with the biomarkers measured. For the purpose of control testing, a separate version of PFT (C-W) – F was developed, with modifications of verbal stimuli in order to eliminate its frustration potential. The results suggest that the presented version of PFT (C-W) – F displays a tendency to a more pronounced frustration potential than the original method. In comparison with the Point Subtraction Aggression Paradigm, the frustration potential of PFT (C-W) presented in the projective form is significantly weaker and was not noted in the change in testosterone secretion. Study limitation: The total number of participants was limited by the difficulty in performing biochemical analyses; the sample studied is not representative.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50101 - Psychology (including human - machine relations)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

CESKOSLOVENSKA PSYCHOLOGIE

ISSN

0009-062X

e-ISSN

—

Svazek periodika

LXII

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

284-295

Kód UT WoS článku

000442501100007

EID výsledku v databázi Scopus

—