Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Literární cenzura a autocenzura v Číně

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73591989" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73591989 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Literární cenzura a autocenzura v Číně

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Počínaje Mao Zedongovým projevem na „konferenci o literatuře a umění“ na komunistické základně v Yan’anu v květnu 1942 byla v Číně literatura nahlížena jako jeden z klíčových nástrojů propagandy a jejím úkolem bylo vštěpení hlavních ideologických konceptů do širokého povědomí lidových mas. Jak cenzura tak autocenzura byly přirozenou součástí literárního systému, který byl v Číně vybudován po založení ČLR v roce 1949. Po Deng Xiaopingových reformách zaváděných od konce 70. let se sice institucionalizovaný státní systém zaštiťující veškerou literární a uměleckou tvorbu postupně rozpadl, ony základní koncepty nastavené Mao Zedongem však dosud zcela nepozbyly platnost a literatura by měla stále určitým způsobem sloužit mimoliterárním – ideologickým a společenským - cílům. Spisovatelé musí především bedlivě zvažovat téma, jež se ve svém díle rozhodnou zpracovat, autocenzura se však uplatňuje v každé fázi vzniku literárního díla od prvotního nápadu až po proces publikace. Předkládaná studie se pokouší o odhalení některých aspektů literární cenzury a autocenzury v současné Číně. Na několika vybraných příkladech ukáže mechanismy, jež jsou zapojovány jak v rámci autocenzury tak cenzury, která často probíhá ex post a může vést až k dodatečnému zákazu díla či útokům na vybrané autory během kritických kampaní.

  • Název v anglickém jazyce

    Literary Censorship and Self-Censorship in China: Two Case Studies

  • Popis výsledku anglicky

    Starting with Mao Zedong’s “Talks at the Yan’an Forum” delivered in May 1942, literature was in China seen as a key tool of propaganda. Censorship has been a natural part of the Chinese literary system established after the founding of the PRC. The centralized, state-controlled literary establishment was gradually abolished during the post-Mao era, but the basic principles in the official Party discourse remain. Two case studies focused on one of the most sensitive topics, minority nationalities, provide a deeper insight into the aims of Chinese censorship, which can be summed up by notions of social harmony (hexie 和谐) and stability (weiwen 维稳).

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60206 - Specific literatures

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    O - Projekt operacniho programu

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2018

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    World Literature Studies

  • ISSN

    1337-9275

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    10

  • Číslo periodika v rámci svazku

    4

  • Stát vydavatele periodika

    SK - Slovenská republika

  • Počet stran výsledku

    14

  • Strana od-do

    58-71

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85062473994