Ohrožení tváře jako prostředek verbální agrese
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73592283" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73592283 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Ohrožení tváře jako prostředek verbální agrese
Popis výsledku v původním jazyce
Autorka se v předkládaném článku zaměřila na příklad instrumentálně útočné komunikace, v níž se mluvčí snaží jednak ukázat svého komunikačního partnera ve velmi nepříznivém světle, jednak sám sebe prezentovat jako osobu, která se nebojí ve veřejném prostoru vstoupit do konfliktu a obhajovat své a zejména voličovy zájmy. Materiálovou bázi tvoří přepis předvolební prezidentské debaty odvysílané na veřejnoprávní České televizi. Součástí komunikační strategie zde byla snaha zejména maximalizovat partnerovy ztráty a poškodit jeho pozitivní obraz; dehonestace komunikačního partnera probíhala vždy s využitím prostředků verbální agrese, již je třeba terminologicky odlišit od prosté nezdvořilosti. Nezdvořilost jako pragmalingvistický fenomén totiž vždy souvisí s interpretační aktivitou adresáta (který promluvu např. vyhodnotí pouze jako nedostatečně zdvořilou) a na straně mluvčího může jít pouze o odchylku od komunikačního standardu, nikoli o záměrný útok. Agresivita byla ve sledovaných výpovědích vždy užita záměrně, velmi často v situacích, kdy se mluvčí ocitl pod tlakem a útok na partnera použil jako únikovou strategii k odvedení pozornosti od tématu, jež by mohlo v důsledku vést k poškození jeho vlastní pozitivní tváře. Neochota respektovat tvář, již si komunikační partner nárokuje, a její záměrné ohrožení spojené s vědomým nedodržováním zdvořilostních maxim tak v politické komunikaci nejsou projevem prosté nezdvořilosti, ale stávají se běžnou součástí komunikačních strategií užívaných při budování vlastní profesní identity.
Název v anglickém jazyce
Face threating acts as means of verbal aggression
Popis výsledku anglicky
In the present article, we will pursue the way in which a verbal aggression is used to achieve communication goals (in an example of a specific political discourse communication event). In the pre-election presidential duel, we will focus on situations in which the speaker, by deliberately attacking the face of his communications partner, strengthens his own position and builds his own positive face. This paper deals with an example of instrumental offensive communication, in which the speakers try to show their communication partner in a very unfavorable light and on the other hand to present themselves as a person who can enter into conflict and to defend his electoral interests. The communication strategy was to maximize partner´s losses and damage their positive image. Analyses of dialogues (extracts from pre-election debate) have demonstrated that the aggressive and openly offensive communication can be seen not just as a borderline case of impoliteness but, more accurately, as a parallel phenomenon, a communicative strategy which, in our opinion, must be terminologically distinguished. Verbal aggression has always been used intentionally, often in situations where a speaker is under pressure, and the attack on the partner has been used as an escape strategy to divert attention from a topic that could lead to damage to his own positive face.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
60203 - Linguistics
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2018
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Studia Slavica
ISSN
1803-5663
e-ISSN
—
Svazek periodika
22
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
14
Strana od-do
91-104
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—