Scientismus, vědecký imperialismus a hranice vědeckého poznání

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F19%3A73594878" target="_blank" >RIV/61989592:15210/19:73594878 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Scientismus, vědecký imperialismus a hranice vědeckého poznání

Popis výsledku v původním jazyce

Neoddiskutovatelný úspěch experimentální vědy způsobil ve filozofii na přelomu 20. a 21. století rozkol. Velká část filozofů navázala na dílo W. V. O. Quina a přihlásila se k naturalismu ve slabší metodologické nebo silnější ontologické variantě, protože považují hypoteticko-deduktivní metodu za nejúčinnější či dokonce jedinou cestu k pravdivému a zdůvodněnému poznání. Jiní naopak pociťují z hegemonie empirické vědy obavu a varují před přílišnou ambiciózností její metodologie. Stanovisko, podle něhož neexistují hranice vědeckého zkoumání, bývá nazýváno scientismus nebo vědecký imperialismus. Jeho zastánci se domnívají, že pomocí vědy lze popsat a vysvětlit vše, co reálně existuje. Ve svém příspěvku představím několik rozšířených způsobů, jak lze scientismus a vědecký imperialismus definovat a kritizovat (Nancy Cartwight, John Dupré, Ivan Havel, Massimo Pigliucci). Zvážím, nakolik oprávněné je pojetí vědy jako nástroje politického útlaku, případně falešného náboženství intelektuálů. Cílem mého příspěvku je ukázat, že kritika scientismu a vědeckého imperialismu vychází z nesprávného chápání, v čem spočívá vědecká metodologie, jak vědecké poznání vzniká z přirozené kognice a čím se věda liší od svých alternativ.

Název v anglickém jazyce

Scientism, scientific imperialism and the boundaries of scientific knowledge

Popis výsledku anglicky

The indisputable success of experimental science caused a division in philosophy at the turn of the 21st century. A substantial part of philosophers was inspired by ground-breaking writings of W. V. O. Quine and they followed philosophical naturalism that considers hypothetical-deductive method the most effective or the only way to acquire justified true beliefs. Other philosophers are worried about the hegemony of empirical sciences and warn against excessive ambitions of scientific methodology. Scientism or scientific imperialism is a point of view, according to which there are no boundaries of scientific knowledge. According to its supporters, science can describe and explain what is to be described and explained. In my paper I will introduce some common ways how to define and criticize scientism and scientific imperialism. The aim is to demonstrate that criticism of scientism and scientific imperialism is based on the incorrect understanding of what scientific methodology is, how scientific knowledge emerges from natural cognition and in which ways science differs from its alternatives.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Veda, spoločnosť a hodnoty

ISBN

978-80-223-4749-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

21-33

Název nakladatele

Univerzita Komenského v Bratislave

Místo vydání

Bratislava

Místo konání akce

Bratislava

Datum konání akce

21. 2. 2019

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—