Proč se v dopravě chováme tak, jak se chováme?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F19%3A73596529" target="_blank" >RIV/61989592:15210/19:73596529 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Proč se v dopravě chováme tak, jak se chováme?

Popis výsledku v původním jazyce

Chůze. Jedna z prvních věcí, které se jako děti učíme a schopnost, které se ve vysokém stáří velmi obtížně vzdáváme. Chůze, jako nejzákladnější způsob dopravy, nám dává možnost pohybovat se z jednoho místa na druhé. Kromě chůze (a její rychlejší obdoby – běhu), můžeme využít také dalších možností pohybu, většinou už za pomocí nějaké pomůcky. Můžeme jet na kole, na bruslích, na motorce, autem, nebo třeba letět letadlem. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je pro nás tak důležité pohybovat se z místa na místo? Odpověď je většinou jednoduchá – protože musím nakoupit, musím do práce, chci jet na dovolenou, cestovat. Jednodušeji řešeno, protože máme různé potřeby, kterých naplnění vyžaduje být na různých místech. Pokud se ale podíváme na tuto otázku podrobněji a pomůžeme si tím, co říkají vědci, zjistíme, že existuje i nějaká obecnější lidská potřeba „být v pohybu“. Jinak řečeno, lidská potřeba, kde samotný fakt pohybu, přepravování se z místa na místo je uspokojením této potřeby. Je zajímavé, že tuto potřebu dopravování se mají lidé na celém světě, poměrně nezávisle na tom, kde a jak žijí. Je vyjádřená časem, který dopravováním se strávíme, nikoliv vzdáleností, kterou překonáme. Odborníci uvádějí průměrný čas, který člověk preferuje strávit dopravováním se denně – od 45 do 60 minut (Vanderbilt, 2009). Pokud je to více, dopravování se se stává „otravou“, pokud je to méně, nevědomky plánujeme naše aktivity tak, abychom si potřebu pohybu uspokojili. Důležité je ještě zmínit, že v tomto kontextu je „pohyb“ myšlen přesouváním se z bodu „A“ do bodu „B“, nikoliv nutně fyzickou aktivitou. Čili tato potřeba není sycena fyzickým výkonem ale změnou kontextu, okolí, podnětů, pocitem plynutí, změny. Co ale tato potřeba znamená pro naše každodenní životy, pro naši společnost? V době, kdy obyvatel planety přibývá, jejich koncentrace ve městech (a okolí měst) roste a celkově svět se stává bohatším (zejména tzv. rozvojové krajiny). Jak jsme se už dozvěděli, preferovaná doba pohybování se nemění ani historicky, ani geograficky, nicméně překonaná vzdálenost za daný čas ano. Čím bohatší krajina, tím větší vzdálenost za daný čas. Jinak řečeno, pokud 60 minut půjdu, překonám 4 – 5 kilometrů, pokud si ale můžu dovolit pořídit a provozovat auto, urazím 10 krát větší vzdálenost (ve městě). Co potřeba pohybování se znamená pro naši společnost? Jak zajistit, aby se všichni dostali tam, kam potřebují? A dostali se tam bezpečně, pohodlně a rychle? Odpovědí je vzájemná spolupráce. Největší efektivitu, jinak řečeno, abychom naplnili co možná nejvíce potřeb, co možná nejvíce lidem, dosáhneme tak, že budeme navzájem spolupracovat. Budeme přemýšlet a chovat se jako články systému, nikoliv jako mnoho jeho samostatně fungujících částí. V říši přírody máme pro to mnoho inspirací, spolupráci do naprosté dokonalosti dovedli například mravenci v mraveništi. Pokud se ale vrátíme do lidského světa, klíčem k zajištění mobility, tj. toho, aby se každý dostal tam, kam potřebuje tak, jak mu to vyhovuje, je naše vzájemná spolupráce. Odborníci popisují dopravní systém, tj. všechno co souvisí s dopravováním se z místa „A“ do místa „B“, jako vysoce sociální systém. To znamená, že klíčovým faktorem jeho dobrého fungování jsou sociální interakce – naše vzájemná komunikace a kooperace. Na rozdíl od mravenců však toto kooperativní chování nám není vlastní. Doprava tak jak ji známe dnes, tj. zejména motorizovaná doprava, se vyvinula za posledních 100 let. To je příliš krátko na to, aby nás naše evoluce dokázala vybavit instinkty, které nám budou říkat, co je pro nás nejpřínosnější chování. Z toho důvodu se nemůžeme spoléhat na instinkty, musíme se spolehnout na rozum. Proč se v dopravě chováme tak, jak se chováme? Jak zajistit dopravu bezpečnou, komfortní, ekonomicky a ekologicky udržitelnou? Jak ovlivnit chování lidí v dopravě? Jak být bezpečným a ohleduplným řidičem? Odpovědi na tyto otázky hledáme v této knize.

Název v anglickém jazyce

Why do we act in the traffic the way we do?

Popis výsledku anglicky

Walk. One of the first things we learn as children and the ability we are very difficult to give up in old age. Walking, as the most basic mode of transport, gives us the opportunity to move from one place to another. In addition to walking (and its faster equivalent - running), we can also use other possibilities of movement, usually with some help. We can ride a bike, skate, motorbike, car, or even fly. Have you ever wondered why it is so important for us to move from place to place? The answer is usually simple - because I have to buy, I have to work, I want to go on vacation, travel. Easier to solve, because we have different needs, which fulfillment requires to be in different places. But if we take a closer look at this question and help with what scientists say, there is also a more general human need to “be in motion”. In other words, human need, where the very fact of movement, moving from place to place is a satisfaction of that need. Interestingly, people around the world have this need for transportation, quite independently of where and how they live. It is expressed in the time we spend in transportation, not in the distance we overcome. Experts report the average time a person prefers to spend by transporting daily - from 45 to 60 minutes (Vanderbilt, 2009). If it is more, transport becomes “poisoning”, if it is less, we unknowingly plan our activities to meet the need for movement. It is also important to note that in this context &apos;movement&apos; is meant by moving from &apos;A&apos; to &apos;B&apos;, not necessarily physical activity. So this need is not fed by physical performance but by changing context, surroundings, stimuli, feeling of flow, change. But what does this need mean for our daily lives, for our society? As the population of the planet increases, their concentration in cities (and surrounding cities) is increasing and the world is becoming richer (especially the so-called developing landscapes). As we have already learned, the preferred duration of movement does not change either historically or geographically, but the distance traveled over time has changed. The richer the landscape, the greater the distance over time. In other words, if I go 60 minutes, I will cover 4 - 5 kilometers, but if I can afford to buy and operate a car, I will travel 10 times more distance (in the city). What does the need for moving mean to our company? How to make sure everyone gets where they need it? And did they get there safely, comfortably and quickly? The answer is mutual cooperation. The greatest efficiency, in other words, to meet as many needs as possible, as many people as possible, is achieved by working together. We will think and behave like articles of a system, not like many of its independently functioning parts. In the realm of nature we have a lot of inspiration for it, cooperation to perfect perfection, for example, ants in anthill. But if we return to the human world, the key to ensuring mobility, that is, getting everyone to where they need to be, is our mutual cooperation. Experts describe the transport system, ie everything related to transporting from &apos;A&apos; to &apos;B&apos; as a highly social system. This means that social interaction - our mutual communication and cooperation - is a key factor in its good functioning. Unlike ants, however, this cooperative behavior is not our own. Transport as we know it today, especially motorized transport, has developed over the past 100 years. It is too short for our evolution to equip us with instincts that tell us what is most beneficial to us. That is why we cannot rely on instincts, we must rely on reason. Why do we behave the way we do in transport? How to make transport safe, comfortable, economically and environmentally sustainable? How to influence the behavior of people in transport? How to be a safe and considerate driver? We look for answers to these questions in this book.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50101 - Psychology (including human - machine relations)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7422-726-4

Počet stran knihy

278

Název nakladatele

Nakladatelství Lidové noviny

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—