Zločin mučení a lidská práva
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F20%3A73601497" target="_blank" >RIV/61989592:15220/20:73601497 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333181383" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333181383</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Zločin mučení a lidská práva
Popis výsledku v původním jazyce
O zločinu mučení autor uvažuje v několika významech, které se v knize prolínají. Vychází z předpokladu, že mučení jako zlo lze poznat, pojmenovat a v právu definovat. Zároveň takto poznatelné mučení je možno diskutovat z morální a právní perspektivy. Ta první, morální rovina se týká možnosti použití mučení v extrémních situacích, běžně označovaných jako problém tikající bomby, resp. špinavých rukou. Jinými slovy, ptáme se, jestli je morálně akceptovatelné jiného mučit, pokud můžeme předpokládat, že toto mučení zachrání životy jiných. Autor se touto cestou nevydává, ale argumentuje, že mučení představuje zlo, které je zapotřebí vhodně kriminalizovat a účinně se proti němu postavit. Proto důraz klade, po stručném historickém exkurzu, na právní pojem mučení a detailní rozbor jednotlivých znaků tohoto zločinu. U zločinu mučení, a obecněji u špatného zacházení, se překračuje problém subjektu a autor se ptá obecněji po roli státu, čímž se dostává k problematice pozitivních povinností. Na podkladě teorie a praxe nabízí ucelený přehled těchto specifických povinností a definuje jejich základní rysy, které mají důležitý aplikační potenciál. V kontextu mučení jako formy špatného zacházení je pro autora důležitá otázka odpovědnosti v konfrontaci s obětí. Proto se dále podrobně zabývá problematikou náprav. Na podkladě bohaté judikatury poukazuje na komplexnost systému hmotněprávních reparací a na možnosti jejich využití. A nakonec v závěru se věnuje kritice české i slovenské právní úpravy a způsobu, jak je špatné zacházení kriminalizováno. Všímá si např. směšování různých forem špatného zacházení, problémů nízkých trestních sazeb a zavinění, či nesprávného vymezení znaků mučení. V celé práci autor vychází primárně z mezinárodního práva lidských práv a důkladně se věnuje nejenom soft-law dokumentům OSN, ale i rozsáhlé judikatuře mezinárodních trestních soudů, či Evropského soudu pro lidská práva a Meziamerického soudu pro lidská práva. Z hlediska struktury je publikace je rozdělena do šesti částí – Mučení jako morální problém, Zákaz a kriminalizace mučení, Mučení jako právní problém, Odpovědnost státu tváří v tvář mučení, Oběť mučení a náprava prožitého utrpení a Trestněprávní postih mučení.
Název v anglickém jazyce
The Crime of Torture and Human Rights
Popis výsledku anglicky
The crime of torture is address in several meanings that intersect. It is based on the premise that torture as evil can be recognized, named and defined in law. At the same time, such recognisable torture can be discussed from a moral and legal perspective. The first, moral plane, concerns the possibility of using torture in extreme situations, commonly referred to as the ticking bomb scenarion, or dirty hands. In other words, we ask if it is morally acceptable to torture another if we can assume that this torture will save the lives of others. The author does not follow this path, but argues that torture is an evil that needs to be appropriately criminalized and effectively opposed. Hence the emphasis, after a brief historical excursion, on the legal concept of torture and a detailed analysis of the individual characteristics of the crime. In the case of the crime of torture, and in the case of ill-treatment more generally, the subject's problem is cut across, and the author asks more generally about the role of the state, thus raising the issue of positive obligations. Based on theory and practice, it offers a comprehensive overview of these specific obligations and defines their basic features, which have important application potential. In the context of torture as a form of ill-treatment, the issue of responsibility in confronting the victim is important to the author. It is therefore pursuing the issue of redress in detail. On the basis of a wealth of case-law, it points to the complexity of the system of substantive reparations and the possibilities for their use. Finally, in the end, he addresses the criticism of both Czech and Slovak legislation and how mistreatment is criminalised. It notes, for example, the mixing of different forms of ill-treatment, the problems of low penalty rates and culpability, or the incorrect definition of the signs of torture. Throughout the work, the author relies primarily on international human rights law and takes a close look at not only UN soft-law documents, but also the extensive case law of international criminal courts, or the European Court of Human Rights and the Inter-American Court of Human Rights. In terms of structure, the publication is divided into six parts: Torture as a Moral Problem, Prohibition and Criminalisation of Torture, Torture as a Legal Problem, State Responsibility in the Face of Torture, Victim of Torture and Correction of Experienced Suffering, and Criminal Penalty of Torture.
Klasifikace
Druh
B - Odborná kniha
CEP obor
—
OECD FORD obor
50501 - Law
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2020
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
ISBN
978-80-7598-791-4
Počet stran knihy
252
Název nakladatele
Wolters Kluwer ČR
Místo vydání
Praha
Kód UT WoS knihy
—