Turecko jako člen NATO a kandidátská země EU

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F20%3A73602978" target="_blank" >RIV/61989592:15220/20:73602978 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333182864" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333182864</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Turecko jako člen NATO a kandidátská země EU

Popis výsledku v původním jazyce

Turecké elity tradičně spojovaly členství v západních mezinárodních organizacích s naplněním odkazu prvního tureckého prezidenta Kemala Mustafy Atatürka († 1938). Dnešní tureckou zahraniční politiku formují aliance a rozpory z doby studené války a z časů po jejím konci, ale také do ní zasahují dědictví Osmanské říše, ekonomická, politická a vojenská nestabilita země, polarizované domácí politické prostředí a silný nacionalismus spojený s nedůvěrou vůči všemu netureckému. Politická identita Turecka vychází z odkazu vojenského puče v roce 1980, který přeměnil politickou i ekonomickou situaci v zemi. Represe, které po puči následovaly, obnovily požadavky Kurdů na větší autonomii, potlačování lidských práv zastavilo proces přičleňování Turecka k Evropskému společenství a po skončení studené války zpochybňovalo roli Turecka jako spolehlivého partnera NATO. Přechod na neoliberální kapitalistický trh s posíleným islámským prvkem v druhé polovině 80. let připravil vzestup Recepa Tayyipa Erdog˘ana, který je dnes klíčovým motorem směrování a provádění zahraniční politiky státu se záměrem využít ji k maximalizaci své domácí politické moci. Jedním z dominantních dopadů změn v geopolitickém rozložení sil, který se v regionu Blízkého východu po roce 1989 objevil, je přítomnost kritiky a nedůvěry vůči USA a evropským zemím, přestože svůj tradiční cíl, totiž stát se plnohodnotným členem západního společenství, Turecko nikdy oficiálně neopustilo.

Název v anglickém jazyce

Turkey As a NATO Member and an EU Candidate Country

Popis výsledku anglicky

Turkish elites have traditionally linked membership in Western international organisations with fulfilling the legacy of the first Turkish president, Kemal Mustafa Ataturk. Today&apos;s Turkish foreign policy is formed by the alliances and disputes from the Cold War era and the 1990s but is also affected by the Ottoman legacy, the political, economic and military instability of the country, the polarised domestic political environment and strong nationalism related to the distrust of everything non-Turkish. The Turkish political identity stems from the 1980 military coup, which changed the political and economic situation in the country. The repressions that followed renewed Kurdish demands for greater autonomy, opression of human rights halted the EC accession process and after the end of the Cold War questioned the role of Turkey as a reliable NATO partner. The transition to neoliberal capitalist economic system with strong islamic element in the second half of the 1980s paved the way for the rise of Recep Tayyip Erdogan, who is currently the key element in the direction and execution of the Turkish foreign policy that should maximise his domestic political power. One dominant alteration in the geopolitical power distribution in the Middle East since 1989 is the criticism and distrust of the USA and the European countries, even though Turkey has never officially abandoned the goal of becoming a full-fledged member of the Western community.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50601 - Political science

Projekt

<a href="/cs/project/GA19-15958S" target="_blank" >GA19-15958S: Europeizace ve veřejném diskurzu kandidátských zemí EU</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

VYTĚSNĚNÁ EVROPA? KONTEXTY A PERSPEKTIVY EVROPSKÉ „VÝCHODNÍ OTÁZKY“

ISBN

978-80-200-3138-9

Počet stran výsledku

23

Strana od-do

225-247

Počet stran knihy

392

Název nakladatele

Academia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—