Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Petrofyzikální charakteristika spraše a fosilní půdy v hliníku u Litovle

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15310%2F18%3A73592031" target="_blank" >RIV/61989592:15310/18:73592031 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://journals.muni.cz/gvms/article/view/8571/10143" target="_blank" >https://journals.muni.cz/gvms/article/view/8571/10143</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-58" target="_blank" >10.5817/GVMS2018-1-2-58</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Petrofyzikální charakteristika spraše a fosilní půdy v hliníku u Litovle

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Sprašo-půdní komplexy jsou důležitým zdrojem terestrických paleoklimatických „proxy“ dat. V Hornomoravském úvalu představují spraše a sprašové hlíny povrchově nejrozšířenější kvartérní sediment. Vzorky ze sprašo-půdního profilu v blízkosti města Litovle byly zkoumány pomocí magnetické susceptibility, spektrální fotometrie a laserové granulometrie. Data získaná těmito petrofyzikálními metodami jsou srovnávána s detailním litologickým popisem a geochemickou charakteristikou zkoumaného profilu, stanovenou metodou EDXRF. Výsledky přispívají k interpretaci paleoklimatu v Hornomoravském úvalu během posledního glaciálu. Profil o mocnosti cca. 5 m je ve svrchní části tvořen spraší, která překrývá několik půdních vrstev. Jedná se s největší pravděpodobností o nejmladší sprašový pokryv vzniklý během posledního glaciálního maxima. Na základě petrofyzikálních a geochemických dat a srovnání s jinými blízkými lokalitami lze usuzovat na chladné tundrové, avšak relativně humidní klima s výskytem křovinaté stepi. Půdní vrstvy lze na základě pozice pod svrchním sprašovým pokryvem, litologie a petrofyzikálních a geochemických dat interpretovat jako PK I. Nízké hodnoty magnetické susceptibility ukazují na vznik půd v arktických interstadiálních podmínkách, za zvýšené vlhkosti v porovnání s průměrným interstadiálním klimatem. Magnetická susceptibilita v PK I je dokonce nižší než v nadložních spraších, což neodpovídá běžnému chování magnetické susceptibility ve sprašo-půdních sériích v České republice. Vysvětlením může být tvorba půdního horizontu v Litovli v chladném interstadiálním klimatu (malá produkce oxidů/hydroxidů Fe), které bylo doplněno zvýšenou vlhkostí a tedy intenzivní illimerizací půd (ochuzení půdních horizontů o oxidy a hydroxidy Fe).

  • Název v anglickém jazyce

    Petrophysical characterization of loess-paleosol sequence from the brickyard in Litovel

  • Popis výsledku anglicky

    Loess-paleosol sequences are an important source of terrestrial paleoclimatic proxy-data. Quaternary loess and loess loam cover the most of surface of the Upper Moravian Basin. Samples from loess-paleosol sequence in vicinity of Litovel town were studied using magnetic susceptibility, spectrophotometry and laser granulometry. Obtained petrophysical data were compared with detailed lithological description of section and geochemical characteristics determined by ED-XRF method. The results contribute to interpretation of paleoclimate in the Upper Moravian Basin during the last glacial. Section with total thickness of about 5 m is formed by loess in its upper part. This layer covers several soil horizons. It is most probably youngest loess deposit formed during the last glacial maximum. Petrophysical and geochemical data and comparison with nearby sites indicate relatively humid cold tundra conditions with bush-steppe vegetation during deposition of loess. Lithological features, position below youngest loess deposit and petrophysical and geochemical data allow interpretation of soil horizons as PK I. Low values of magnetic susceptibility indicate formation of soil in arctic interstadial conditions with higher humidity compared to interstadial average. Values of magnetic susceptibility of PK I are equal or even lower than in overlaying loess which doesn´t correspond with usual behaviour of magnetic susceptibility in loess-paleosol sequences in the Czech Republic. It could be explained by formation of soil horizons in cold interstadial climate (low production of oxi/hydroxide of Fe) supplemented by increased humidity and hence, intensive illimerization process (clay migration and Fe-minerals depletion).

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    10505 - Geology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2018

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Geological Research in Moravia and Silesia

  • ISSN

    1212-6209

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    25

  • Číslo periodika v rámci svazku

    2

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    7

  • Strana od-do

    58-64

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85060073635