IN TIME. Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství.

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F20%3A73606337" target="_blank" >RIV/61989592:15410/20:73606337 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://intime.upol.cz/wp-content/uploads/2021/07/Monografie_In-Time_Kognitivni-a-afektivni-dimenze-mladych-dospelych-ve-vztahu-k-tehotenstvi-a-rodicovstvi.pdf" target="_blank" >https://intime.upol.cz/wp-content/uploads/2021/07/Monografie_In-Time_Kognitivni-a-afektivni-dimenze-mladych-dospelych-ve-vztahu-k-tehotenstvi-a-rodicovstvi.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.20.24459196" target="_blank" >10.5507/pdf.20.24459196</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

IN TIME. Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství.

Popis výsledku v původním jazyce

S absolutním respektem práva jedince, deklarovaného v rámci Sexuálních práv Světové zdravotnické organizace, na svobodnou volbu v rozhodování, zda mít či nemít děti a kdy, jsme přistoupili k tvorbě monografie, která reaguje na nejvýznamnější rys současného reprodukčního chování v ČR. Prokazatelný demografický trend posunu plodnosti a porodnosti do vyššího věku žen je spojen s možnými riziky bio-medicínského i psychosociálního charakteru pro rodiče, děti i celou společnost. Publikace přináší souhrnné, aktuální a vědecky relevantní portfolio teoretických východisek pojatých v rámci holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému a pozdnímu rodičovství. Teoretická východiska jsou postavena na vydefinování pěti stěžejních oblastí, které s využitím relevantních zdrojů na principu vědy a výzkumu založených na důkazech, představují potřebnou základnu pro následně realizovaný výzkum. V kap. 1.1 dochází, na základě analýzy, ke shledání deficitu obsahového ukotvení problematiky včasného, resp. odkládaného/pozdního rodičovství do projektového i realizovaného kurikula v rámci formálního vzdělávání v ČR. Toto, autoři shledávají, ve vztahu k populačnímu vývoji v ČR, za zásadní impuls pro inovaci k přístupu projektování obsahu vzdělávání v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví. S tímto bezprostředně souvisí erudovaná volba strategie plánování těhotenství/rodičovství a časově správně indikovaná změna negativní strategie plánování rodičovství v uplatnění strategie pozitivní (kap. 1.2). Fyziologické limity reprodukční schopnosti a možné následné komplikace na úrovni medicínských aspektů odkrývá rozsáhlá kap. 1.3. Autoři upozorňují na významné diagnostické i terapeutické postupy reverzibilní i ireverzibilní neplodnosti. Možnosti asistované reprodukce jsou popsány jak s využitím vlastních, tak také dárcovských gamet. Senzitivně je uplatněn pohled na medicínské, legislativní a etické atributy náhradního mateřství. Na základě dodržení širokospektrálního pojetí medicínských aspektů odkládání rodičovství lze formovat a rozvíjet požadovanou úroveň zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukční medicíny a umožnit tak mladé generaci erudované rozhodování při plánování rodičovství. Při rozhodovacím algoritmu plánování rodičovství jsou významnými prediktory faktory psychosociální. Na ty nejvýznamnější upozorňujeme v kap. 1.4. Z řady sociologických šetření je patrné, že časový interval protrahovaného rodičovství je podmíněn dosaženou úrovní vzdělání, ekonomickým i hmotným zajištěním. Ukazuje se také, že věk rodičů hraje klíčovou roli i při volbě výchovné strategie dítěte. Je známo, že religiozita bývá souvisejícím faktorem volby negativní strategie plánování rodičovství (antikoncepce). V naší publikaci přinášíme však jedinečný exkurz do podporujícího či limitujícího přístupu řešení neplodnosti formou asistované reprodukce u vybraných náboženství a kultur (kap. 1.5). Tímto lze deklarovat, že zamýšlený aspekt holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství byl v naší publikaci zcela dodržen. V rámci originálního výzkumu prezentují autoři analýzu a evaluaci výsledků „Výzkum kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých v oblasti včasného těhotenství/rodičovství“. Realizace výzkumu byla v roce 2020 na souboru 844 vysokoškolských studentů (ženy: 664/78,67 %; muži: 180/21,33 %) ve věkovém rozmezí 18–26 let s přiznanou heterosexuální orientací. Ke sběru dat byl využit výzkumný nástroj vlastní konstrukce, dotazník koncipovaný dle všech univerzálně platných zásad, vykazující dobrou spolehlivost. Data byla podrobena standardním statistickým analýzám. Výsledky výzkumu lze shrnout takto: většina současných vysokoškolských studentů se chce stát rodiči. Nejčastěji plánují být matkou/otcem dvou dětí. V kategorii žen prokazujeme vliv místa bydliště na zamýšlený počet budoucích dětí. Shledáváme, že ženy v průměru plánují své první dítě nad horním limitem bio-medicínského optima; svého posledněrozeného potomka pak i nad hranicí psycho-sociálního optima a na hranici bio-medicínské rizikovosti. Současně studenti v markantní většině připouští možná zdravotní i psychosociální rizika odkládaného/pozdního mateřství/rodičovství jak pro ženu (matku), tak i dítě. Za zásadní faktory, ovlivňující rozhodovací proces přijmout životní roli rodiče, označují mladí dospělí finanční a hmotné zajištění. Za unikátní považujeme zjištění, odhalující pravděpodobné chování mladých dospělých, v případě výskytu komplikací a nemožnosti spontánní oplodnění/otěhotnění. Jako nejpřijatelnější variantu řešení by zvolili podstoupení umělého oplodnění s vlastními gametami, méně pak s gametami dárcovskými. Nejrezervovaněji se staví k využití tzv. surogátního mateřství. Řešení v podobě adopce či přijetí role pěstouna je akceptovatelnější pro ženy. Vzdát se rodičovské role a žít život bez dítěte je tolerovatelné významně více muži. Mezi osobní, afektivní a kognitivní dimenzí mladých dospělých v problematice včasného, resp. odkládaného rodičovství prokazujeme řadu statisticky významných vztahů. Při evaluaci vědomostní úrovně shledáváme v rámci obecné zdravotní gramotnosti v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví, v průměru výbornou (excelentní) vědomostní úroveň. Naopak při evaluaci úrovně specifických vědomostí mladé dospělé generace k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství prokazujeme pouze dobrou úroveň, u mužů v průměru dokonce oscilující na hranici dostatečné hodnotící kategorie. Ve vybraných oblastech lze vědomostní úroveň hodnotit jako tristní. Využitelnost výsledků výzkumu se nabízí pro resort zdravotnictví a školství a také pro zamýšlené strategické inovace v rámci kurikulární, reprodukční, rodinné i sociální politiky. Publikace vznikla v rámci projektu 50/20/PZ &quot;In Time - zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství. Formování a rozvoj zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukčního zdraví u mladých dospělých (studentů vysokých škol).“ s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Název v anglickém jazyce

IN TIME. The cognitive and affective dimension of young adults in relation to pregnancy and parenthood.

Popis výsledku anglicky

With absolute respect for the right of an individual declared under the WHO Sexual Rights to a free choice in decision-making as to whether one should have children and when, we have written this monograph that responds to the most significant aspect of the current reproductive behaviour in the Czech Republic. The clear demographic shift in fertility and birth rate to a higher age is associated with possible bio-medical and psychosocial risks for the parents, children and the entire society. The publication presents a comprehensive, up-to-date and scientifically relevant portfolio of theoretical background in the context of a holistic approach to early versus delayed/late parenthood. The theoretical background is based on the definition of five key areas which, using relevant evidence-based scientific and research findings, provide the necessary basis for a subsequent research study. Based on an analysis, Chapter 1.1 highlights a deficit in the content definition of the issue of early and delayed/late parenthood in the intended as well as implemented curriculum in the context of formal education in the Czech Republic. Regarding the population development in the Czech Republic, the authors consider this an important impulse for the innovation of the approach to designing of the content of education in the area of sexually reproductive health. This is closely related to an erudite choice of the planning strategy of pregnancy/parenthood and a timely substitution of the negative parenthood planning strategy with a positive strategy (Chapter 1.2). The physiological limitations of reproductive capacity and possible subsequent complications in terms of medical aspects are described in the extensive Chapter 1.3. The authors emphasise significant diagnostic and therapeutic procedures concerning reversible and irreversible infertility. The possibilities of assisted reproduction are described using both own and donor gametes. The publication provides a sensitive approach to medical, legislative and ethical attributes of surrogacy. By respecting the broad concept of the medical aspects of delaying parenthood it is possible to shape and develop the required level of health literacy in the area of reproductive medicine, thus enabling the young generation to make informed decisions in their family planning. The significant predictors in the decision-making algorithm concerning family planning are psycho-social factors. The most important ones are mentioned in Chapter 1.4. A number of sociological studies suggest that the time interval of delayed parenthood is conditioned by educational attainment as well as economic and material security. It also turns out that parents’ age plays a significant role in selecting their upbringing strategies. It is known that religiosity is a factor in selecting a negative family planning strategy (contraception). The publication presents an insight into a supportive or limiting approach to resolving infertility by means of assisted reproduction in selected religions and cultures (Chapter 1.5). This declares that the intended aspect of a holistic approach to early and delayed pregnancy/parenthood has been fully respected in the publication. As part of an original research study, the authors presented an analysis and evaluation of the results of “The research on the cognitive and affective dimension of young adults in the area of early pregnancy/parenthood”. The research was performed in 2020 on a sample of 844 university students (female: 664/78.67%; male: 180/21.33%), age range 18–26, self-declared heterosexual orientation. The data collection was performed by means of an instrument designed by the authors. This was a questionnaire made according to all generally applicable principles with good reliability. The data were subjected to standard statistical analyses. The results of the research can be summarized as follows: today, most university students want to become parents. Most of them plan to become the mother/father of two children. In the category of women, the place of residence has an effect on the planned number of children. Most women plan to have a first child above the optimum limit from a biomedical perspective, while a last child is planned above the optimum limit from a psychosocial perspective but also on the border of biomedical risk. At the same time, the vast majority of students acknowledge possible health and psychosocial risks of delayed/late motherhood/parenthood both for the women (mother) and the child. The key factors that affect the process of decision-making about becoming parents, as suggested by young adults, include their financial situation and material assets. A unique finding is the likely behaviour of young adults in the event of complications and the impossibility of spontaneous fertilization/pregnancy. The most acceptable alternative would be artificial insemination using their own gametes; a less preferred alternative includes using donor gametes. The most reserved attitude was observed in the case of surrogacy. Adopting the role of a foster parent is more acceptable for women. Giving up the parental role and living without a child is tolerated significantly more by men. A number of statistically significant associations were confirmed between the personal, affective and cognitive dimensions of young adults in terms of early versus delayed parenthood. The evaluation of the cognitive dimension in the context of general health literacy and sexual and reproductive health suggested an excellent average level of knowledge. On the other hand, the assessment of the level of specific knowledge of young adults concerning early versus delayed pregnancy/parenthood suggested only a good level. The average level of knowledge among men even oscillated on the border of the sufficient category. In some areas, the level of knowledge was observed to be very poor. The results can be used in the healthcare and education sectors and also for the purposes of strategic innovations in the context of curricular, reproductive, family as well as social policy. The publication was supported by the project 50/20/PZ “In Time – responsible, erudite, planned and prepared parenting. The shaping and development of health literacy in the area of reproductive health among young adults (university students)” funded by the Ministry of Health of the Czech Republic and the Faculty of Education, Palacký University Olomouc.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5919-6

Počet stran knihy

211

Název nakladatele

Univerzita Palackého v Olomouci

Místo vydání

Olomouc

Kód UT WoS knihy

—