Analýza subjektivního zdraví a životní spokojenosti u dospělých osob s mozkovou obrnou

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F22%3A73607685" target="_blank" >RIV/61989592:15410/22:73607685 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2022/09/2022-0189_Petrova-1.pdf" target="_blank" >https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2022/09/2022-0189_Petrova-1.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.22.24461366" target="_blank" >10.5507/pdf.22.24461366</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Analýza subjektivního zdraví a životní spokojenosti u dospělých osob s mozkovou obrnou

Popis výsledku v původním jazyce

Tato publikace se na základě výzkumného šetření s designem observačně-analytické průřezové studie věnovala analýze životní spokojenosti a subjektivního zdraví na vzorku 150 dospělých respondentů s mozkovou obrnou a 150 dospělých respondentů bez přítomnosti tělesného postižení. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah subjektivního zdraví a životní spokojenosti, ale také hodnocení těchto fenoménů u osob s mozkovou obrnou. Jako měřící nástroj byl použit dotazník WHODAS 2.0 pro hodnocení subjektivního zdraví a dotazník SWLS (Satisfaction With Life Scale) pro hodnocení životní spokojenosti. Pro potřeby našeho výzkumu jsme zvolili dvanáctipoložkovou verzi dotazníku WHODAS 2.0 (verze pro samostatné vyplnění tázaným), která byla na základě zpětného překladu upravena pro použití v českém prostředí. Dotazník životní spokojenosti SWLS zjišťoval, nakolik respondenti souhlasí s 5 výroky týkajících se životních postojů. Téma výzkumného šetření bylo podloženo literárním review se systematickou vyhledávací strategií. Tímto způsobem byl doložen knowledge gap poukazující na absenci studií zjišťujících vztahy fenoménu subjektivního zdraví a životní spokojenosti. Mezi oběma fenomény se prokázala přímá souvislost. Přítomnost diagnózy mozková obrna má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti podstatný vliv a osoby s mozkovou obrnou vykazují významně nižší míru subjektivního zdraví a životní spokojenosti v porovnání s kontrolní skupinou. Analýzou dílčích položek dotazníku WHODAS 2.0 bylo zjištěno, že osoby s mozkovou obrnou se nejvíce odlišují od běžné populace v oblasti sebeobsluhy a životních aktivit, mobility, učení (doména porozumění a komunikace) a v některých dílčích položkách, např. při jednání s lidmi, které respondenti neznají. Lidé s mozkovou obrnou jsou se svým životem mírně nespokojeni, naopak se svým zdravím jsou mírně spokojeni. Podle našich výsledků jsou se svým životem spokojenější muži než ženy, a to u souboru osob s mozkovou obrnou i u kontrolního souboru. Místo bydliště má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti značný vliv. Lepší výsledky získali lidé žijící ve městech. V partnerských vztazích se ukazuje, že lidé s pozitivnějším hodnocením vlastního zdraví a spokojenosti se životem mají partnerské vztahy a lidé, u kterých se objevují subjektivně náročnější životní těžkosti, mají méně často partnerský vztah. Pozitivnější výsledky v oblasti zdraví a spokojenosti mají lidé, kteří mají ve své péči dítě. U faktoru vzdělání platí přímá úměra, čím se jedná o vzdělanější osobu, tím pozitivnější je hodnocení jejího zdravotního stavu. Nejlépe hodnotí svůj život a zdravotní stav lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Spokojenost s životem je nejvyšší v produktivním věku. Pozitivní hodnocení zdraví se objevuje v mladším věku. V průběhu života se však spokojenost velmi mění, kolísá v souvislosti s různými faktory. Hlavní výsledky výzkumného šetření odpovídají výsledkům předchozí pilotní studie realizované v České republice (Adamove, 2016), ale také výsledkům zahraničních studií, které ukazují, že osoby s disabilitou mají průměrně nižší míru subjektivního zdraví i životní spokojenosti. Na základě zjištěných dat vysvětlujeme důležitost vyhodnocování subjektivního zdraví a životní spokojenosti v rehabilitačním procesu osob s mozkovou obrnou, a to nejen na úseku léčebné rehabilitace, ale také v rámci rehabilitace pedagogické, sociální a pracovní. Jedním z odborníků, který může tyto měřící nástroje používat pro efektivnější plánování intervence je speciální pedagog. Evaluace faktorů, které souvisí se subjektivním vnímáním vlastního zdraví a životní spokojeností, jsou podstatnými doplňky informací, které se týkají objektivní diagnózy a funkčního stavu, a přispívají k identifikaci smysluplných a personalizovaných cílů rehabilitačního procesu pro konkrétního jedince s mozkovou obrnou. Význam této publikace spočívá především ve skutečnosti, že obsahuje (i v mezinárodním kontextu) první studii, která prokázala přímý vztah mezi fenoménem subjektivního zdraví a životní spokojeností. Tento poznatek je možné využít pro vývoj rehabilitačních politik, legislativy a služeb. Zároveň se jedná patrně o první studii v českém prostředí, která využila dotazník WHODAS 2.0 pro výzkum u osob s mozkovou obrnou – také tuto skutečnost lze považovat za metodologický přínos vzhledem k důrazu, který Světová zdravotnická organizace klade na výzkum fenoménu subjektivního zdraví.

Název v anglickém jazyce

Analysis of subjective health and life satisfaction in adults with cerebral palsy

Popis výsledku anglicky

Based on a research study with an observational-analytic cross-sectional study design, this publication was devoted to the analysis of life satisfaction and subjective health on a sample of 150 adult respondents with cerebral palsy and 150 adult respondents without the presence of a physical disability. The aim of this work was to investigate the relationship between subjective health and life satisfaction, as well as the evaluation of these phenomena in persons with cerebral palsy. The WHODAS 2.0 questionnaire was used as a measurement tool to assess subjective health and the SWLS (Satisfaction With Life Scale) questionnaire was used to assess life satisfaction. For the needs of our research, we chose the twelve-item version of the WHODAS 2.0 questionnaire (the version for self-completion by the respondent), which was adapted for use in the Czech environment based on back translation. The SWLS life satisfaction questionnaire investigated the extent to which respondents agree with 5 statements regarding life attitudes. The research topic was supported by a literature review with a systematic search strategy. In this way, a knowledge gap was documented pointing to the absence of studies investigating the relationship between the phenomenon of subjective health and life satisfaction. A direct connection between the two phenomena has been proven. The presence of a diagnosis of cerebral palsy has a significant effect on the perception of subjective health and life satisfaction, and persons with cerebral palsy show a significantly lower level of subjective health and life satisfaction compared to the control group. By analyzing the sub-items of the WHODAS 2.0 questionnaire, it was found that people with cerebral palsy differ most from the general population in the areas of self-care and life activities, mobility, learning (domain of understanding and communication) and in some sub-items, e.g. when dealing with people who respondents do not know. People with cerebral palsy are slightly dissatisfied with their lives, on the contrary, they are slightly satisfied with their health. According to our results, men are more satisfied with their lives than women, both in the group of people with cerebral palsy and in the control group. The place of residence has a significant influence on the perception of subjective health and life satisfaction. People living in cities got better results. In partner relationships, it turns out that people with a more positive assessment of their own health and life satisfaction have partner relationships, and people who experience subjectively more demanding life difficulties have partner relationships less often. People who have a child in their care have more positive results in terms of health and satisfaction. There is a direct correlation with the education factor, the more educated a person is, the more positive the assessment of their health status. People with high school and university education rate their life and health the best. Life satisfaction is highest in working age. A positive health assessment appears at a younger age. However, in the course of life, satisfaction changes a lot, it fluctuates in connection with various factors. The main results of the research survey correspond to the results of a previous pilot study carried out in the Czech Republic (Adamove, 2016), but also to the results of foreign studies, which show that people with disabilities have, on average, a lower level of subjective health and life satisfaction. Based on the obtained data, we explain the importance of evaluating subjective health and life satisfaction in the rehabilitation process of people with cerebral palsy, not only in the area of medical rehabilitation, but also in the framework of pedagogical, social and work rehabilitation. One of the professionals who can use these measurement tools for more effective intervention planning is a special educator. Evaluation of factors related to subjective perception of one&apos;s own health and life satisfaction are essential supplements to information related to objective diagnosis and functional status, and contribute to the identification of meaningful and personalized goals of the rehabilitation process for a specific individual with cerebral palsy. The importance of this publication lies primarily in the fact that it contains (even in an international context) the first study that demonstrated a direct relationship between the phenomenon of subjective health and life satisfaction. This knowledge can be used for the development of rehabilitation policies, legislation and services. At the same time, this is probably the first study in the Czech environment that used the WHODAS 2.0 questionnaire for research on people with cerebral palsy - this fact can also be considered a methodological contribution given the emphasis that the World Health Organization places on research into the phenomenon of subjective health.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50302 - Education, special (to gifted persons, those with learning disabilities)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-6136-6

Počet stran knihy

105

Název nakladatele

Univerzita Palackého v Olomouci

Místo vydání

Olomouc

Kód UT WoS knihy

—