Vliv ambulantního řízeného a individuálního domácího tréninku na toleranci zátěže pacientek po infarktu myokardu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15510%2F19%3A73597744" target="_blank" >RIV/61989592:15510/19:73597744 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,uid,url&db=s3h&jid=6CRE&lang=cs&site=ehost-live" target="_blank" >http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,uid,url&db=s3h&jid=6CRE&lang=cs&site=ehost-live</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv ambulantního řízeného a individuálního domácího tréninku na toleranci zátěže pacientek po infarktu myokardu

Popis výsledku v původním jazyce

Cíle: Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv absolvované tříměsíční kardiovaskulární rehabilitace (ambulantní řízený trénink, individuální domácí trénink) v II. fázi na toleranci zátěže u pacientek po prodělaném infarktu myokardu. Vyšetřované osoby: Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 48 pacientek (věk 61,15 ± 7,22 let), z nichž 24 pacientek tréninkového souboru absolvovalo ambulantní řízený trénink (věk 61,54 ± 7,06 let) a 24 pacientek domácího souboru, které měly individuální domácí trénink (věk 60,75 ± 7,65 let). Metodika: Všech 48 pacientek absolvovalo vstupní a následně po tříměsíčním tréninku kardiovaskulární rehabilitace výstupní spiroergometrické zátěžové vyšetření kontinuálním rampovým protokolem do subjektivního symptomy limitovaného maxima spolu s dosažením anaerobního prahu a respiratory exchange ratio nad 1,10. Byly hodnoceny parametry tolerance zátěže výkon (W), výkon vztažený na tělesnou hmotnost (W/kg) a vrcholová aerobní kapacita (VO2peak). Výsledky: Tříměsíční ambulantní řízený trénink vedl u tréninkového souboru ke zlepšení tolerance zátěže, došlo k signifikantnímu zlepšení všech sledovaných parametrů, výkonu o 27,18 % z 91,38 W na 116,22 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 28,57 % z 1,19 W/kg na 1,53 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 28,09 % z 15,52 ml/kg/min na 19,88 ml/kg/min. Naopak absolvování tříměsíčního domácího tréninku nevedlo u domácího souboru ke zlepšení tolerance zátěže pacientek po infarktu myokardu, došlo dokonce k nesignifikantnímu zhoršení výkonu o 0,99 % z 98,83 W na 97,85 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 0,76 % z 1,32 W/kg na 1,31 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 3,46 % z 17,65 ml/kg/min na 17,04 ml/kg/min. Porovnáním dosažených hodnot mezi oběma soubory byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi výstupními hodnotami vybraných parametrů tolerance zátěže. Pacientky tréninkového souboru dosáhly oproti pacientkám domácího souboru signifikantně vyšších výstupních hodnot výkonu o 18,77 %, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 16,79 % a vrcholové aerobní kapacity o 16,67 % Závěr: Z výsledků naší studie lze usuzovat, že pro zlepšení tolerance zátěže u pacientek po infarktu myokardu je pro II. fázi kardiovaskulární rehabilitace vhodnější indikovat ambulantní řízený trénink v porovnání s edukací se samostatným domácím vykonáváním pohybového tréninku, které k ovlivnění tolerance zátěže nevedou.

Název v anglickém jazyce

The effect of outpatient controlled training and individual home-based training on exercise tolerance in women after myocardial infarction

Popis výsledku anglicky

Aims: The aim of our study was to evaluate the effect of completed 3-month cardiovascular rehabilitation (outpatient controlled training, individual home-based training) in the 2nd phase on exercise tolerance in women after myocardial infarction. Persons examined: A total of 48 female patients (aged 61.15 ± 7.22 years) were included in the retrospective study, of which 24 female patients of training group underwent outpatient controlled training (aged 61.54 ± 7.06 years) and 24 female patients of home-based group who had individual home-based training (aged 60.75 ± 7.65 years). Methods: All 48 female patients underwent baseline and final spiroergometry exercise testing after 3-month training of cardiovascular rehabilitation with a continuous ramp protocol to a subjective symptoms limited maximum, along with anaerobic threshold and respiratory exchange ration above 1.10. Performance (W), body weight related performance (W/kg) and peak aerobic capacity (VO2peak) were evaluated. Results: The 3-month outpatient controlled training resulted in improved exercise tolerance and a significant improvement in all monitored parameters of training group - performance by 27.18 % from 91.38 W to 116.22 W, body weight related performance by 28.57 % from 1.19 W/kg to 1.53 W/kg and peak aerobic capacity by 28.09 % from 15.52 ml/kg/min to 19.88 ml/kg/min. Conversely, completing a 3-month home-based training did not lead to an improvement in exercise tolerance in female patients of home-based group after myocardial infarction, there was even an insignificant degradation of performance by 0.99 % from 98.83 W to 97.85 W, body weight related performance by 0.76 % from 1.32 W/kg to 1.31 W/kg and peak aerobic capacity by 3.46 % from 17.65 ml/kg/min to 17.04 ml/kg/min. By comparing the achieved values between both groups, a significant difference was found between the final values of the selected parameters of exercise tolerance. Female patients of the training group achieved significantly higher final values of performance by 18.77 %, body weight related performance by 16.79 % and peak aerobic capacity by 16.67 % compared to female patients of the home-based group. Conclusion: From the results of our study it can be concluded, that for the improvement of the exercise tolerance in female patients after myocardial infarction it is more appropriate to indicate outpatient controlled training for the 2nd phase of cardiovascular rehabilitation compared to an education with independent home-based exercise training, which does not lead to influence the exercise tolerance.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30304 - Public and environmental health

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Medicina sportiva Bohemica et Slovaca

ISSN

1210-5481

e-ISSN

—

Svazek periodika

28

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

146-154

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—