Adaptace jako opakování. Několik tezí k teorii adaptace v divadle

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156462%3A54530%2F25%3A00000072" target="_blank" >RIV/62156462:54530/25:00000072 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://asjournals.idu.cz/divadelnirevue/article/uuid:0c1e0a8d-655a-4741-b2f0-36ca75241e2d/detail" target="_blank" >https://asjournals.idu.cz/divadelnirevue/article/uuid:0c1e0a8d-655a-4741-b2f0-36ca75241e2d/detail</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.62851/36.2025.2.01" target="_blank" >10.62851/36.2025.2.01</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Adaptace jako opakování. Několik tezí k teorii adaptace v divadle

Popis výsledku v původním jazyce

Teorie adaptace se z podstaty opírá o jevy známé a rozpoznatelné – tedy ty, které už známé opakují. Obsahem sdělení takové teorie je pochopitelně něco nového: inovace, variace, posun. A přesto se teorie stále vrací k tomu, co je známé a co se opakuje. Jinými slovy, východisko předurčuje výsledek. Není to zásadní problém pouze z metodologického hlediska, ale i z hlediska epistemického. Jak totiž lze studovat adaptaci a psát o ní, aniž by to teorii uzavíralo v logocentrickém rámci a umožnilo, aby teorie vzešla nikoli z opakování, ale z jedinečnosti tvůrčího aktu adaptace? Tato studie na základě konkrétních divadelních příkladů adaptace představuje několik tezí, které adaptační teorii směrují k tomu, co je pro divadlo jedinečné: konkretizace uměleckého díla při představení samotném.

Název v anglickém jazyce

Adaptation as Reiteration. Several Theses on the Theory of Adaptation in Theatre

Popis výsledku anglicky

Theory of adaptation, by definition, rests on the known and the recognizable – i.e., on what is being iterated. The semantic focus of such a theory is logically the new: the innovation, the variation, the shift. And yet, theory keeps returning back to what is known and what is repeated. In other words, the point of departure determines the result. This is a fundamental problem not only methodologically, but also epistemically. How can we analyse and discuss adaptation without enclosing the theory within a logocentric framework, and instead allow the theory to derive not from the iteration but from the unique creative act of adaptation? On several case studies from contemporary theatre practice, this essay offers a few suggestions that refocus adaptation theory towards what is unique in the theatre: the concretization of the art work in the performance itself.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Divadelní revue

ISSN

0862-5409

e-ISSN

—

Svazek periodika

XXXVI

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

9-25

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105026671268