Pojmové znaky podvodu na DPH v judikatuře Soudního dvora Evropské unie

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F21%3A43920496" target="_blank" >RIV/62156489:43110/21:43920496 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://doi.org/10.5817/CPVP2021-3-8" target="_blank" >https://doi.org/10.5817/CPVP2021-3-8</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2021-3-8" target="_blank" >10.5817/CPVP2021-3-8</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Pojmové znaky podvodu na DPH v judikatuře Soudního dvora Evropské unie

Popis výsledku v původním jazyce

Tento příspěvek prezentuje systematizované závěry z vybraných klíčových rozhodnutí SDEU týkající se odnětí nároku na odpočet DPH (se zaměřením zejména na identifikaci skutkových okolností, které mohou svědčit pro naplnění znaků daňového podvodu/úniku na DPH a identifikaci pravidel a mantinelů pro hodnocení objektivních okolností a existence dobré víry na straně daňových subjektů). Z provedeného výzkumu vyplynulo, že SDEU nepodává explicitní a taxativní definici daňového podvodu (úniku) - vymezuje však znaky a okolnosti, které pro existenci daňového podvodu (úniku) svědčí. Z judikatury přiléhavé ke kladené výzkumné otázce je evidentní, že daňový únik je možné spojovat s širokou množinou skutečností. Judikatura SDEU etablovala rovněž testy (nástroje), které brání nadměrně extenzivnímu výkladu znaků podvodného jednání. Judikatura SDEU rovněž nelimituje teritoriální rozsah daňového podvodu (relevance i ve vztahu k třetím zemím). Dovození účasti daňového subjektu na daňovém podvodu je založena na bázi úmyslu a nedbalosti - jinými slovy SDEU vylučuje systém odpovědnosti bez zavinění. Z judikatury SDEU rovněž plyne značná míra diskrece daná tuzemským správním orgánům při správě daně a dokazování relevantních skutkových okolností. Ačkoli v judikatuře SDEU nejsou předmětné objektivní skutečnosti podrobněji popsány, lze prostřednictvím základní logiky dojít k závěru, že pokud cílem vědomostního testu je učinit závěr o vědomosti určitého subjektu o podvodném jednání, tak jednotlivé objektivní skutečnosti musí být okolnosti ve sféře vlivu dotčeného subjektu, tudíž se v zásadě bude jednat o okolnosti vyplývající z obchodních vztahů s přímým dodavatelem či odběratelem.

Název v anglickém jazyce

Defining Characteristic of VAT Fraud/Evasion as Established by the Case-law of the Court of Justice of the European Union

Popis výsledku anglicky

This paper presents systematised conclusions from selected key decisions of the CJEU concerning the disallowance of VAT deductions (focusing in particular on the identification of factual circumstances that may indicate the fulfilment of the elements of VAT fraud/evasion and the identification of rules and thresholds for the assessment of objective circumstances and the existence of good faith on the part of taxpayers). From the research carried out, it emerged that the CJEU does not provide an explicit and exhaustive definition of tax fraud (evasion) - however, it defines the features and circumstances that are indicative of the existence of tax fraud (evasion). It is evident from the case law related to the set research question that tax evasion can be associated with a wide range of facts. The CJEU case law has also established tests (tools) which prevent an overly broad interpretation of the elements of fraudulent conduct. CJEU case law also does not limit the territorial scope regarding tax evasion (there is a relevance also in relation to third countries). The presumption of the payer&apos;s participation in tax fraud is based on intention and negligence - in other words, the CJEU rules out a system of liability without fault. The case law of the CJEU also shows the considerable degree of discretion given to the domestic administrative authorities in the tax procedure and bearing the burden in proving of relevant facts. Although the CJEU case-law does not describe the objective facts in question in details, it can be concluded through basic logic that, if the purpose of the knowledge test is to conclude that an entity has knowledge of fraudulent conduct, the objective facts in question must be circumstances within the sphere of influence of the entity in question, so that they will in principle be circumstances arising from the business relationship with the direct supplier or customer.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50206 - Finance

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Časopis pro právní vědu a praxi

ISSN

1210-9126

e-ISSN

—

Svazek periodika

29

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

633-647

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85117849528