Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F18%3A43914042" target="_blank" >RIV/62156489:43210/18:43914042 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/62156489:43310/18:43914042

Výsledek na webu

<a href="http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/18_Gersl_180725.pdf" target="_blank" >http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/18_Gersl_180725.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.18" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2018.18</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti

Popis výsledku v původním jazyce

Povodí řeky Bečvy je z hlediska povodňových rizik jednou z nejexponovanějších České republiky. Katastrofální povodeň v červenci 1997 měla devastující účinek na sídla v povodí Bečvy i v navazujícím úseku podél řeky Moravy a stala se impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Tím ožil také plán z poloviny 20 století na stavbu vodního díla v okolí lázní Teplic nad Bečvou a obcí Skalička. V současnosti je navrhováno vodní dílo v profilu nad obcí Skalička, střední velikosti s maximální hladinou na kótě 265,00 m n.m. a Celkový objem vodního díla 42,1 mil.m3. Uvažovaná hráz vodního díla se nachází cca 3 km vzdušnou čarou od Hranického krasu, přesněji od Hranické propasti. Hranický kras je hypogenním krasem rozkládajícím se na v. cípu kry Maleníku. Ss celou krou Maleníku je součástí paleozoického sedimentárního pokryvu brunovistulika, Na tomto podloží se nachází sled sedimentárních hornin zastoupený horninami Middle Devonian (Eifelian) až po horniny karbonského stáří (Mississippian/Viséan). Samotný kras je vyvinut v devonských karbonátech stupně givet až tournai řazených do Macošského a Líšeňského souvrství. Celková mocnost vápenců v této oblasti nebyla dosud zjištěna a jejich podloží nebylo vrtnými pracemi dosud zastiženo. Na mocnost sledu karbonátových sedimentů lze usuzovat pouze nepřímo z údajů získaných vrtným průzkumem v širším okolí (např. vrt Potštát-1 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 4200 m, vrt Choryně-9 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 1462 m a zasáhl i podložní pararuly, vrt Branky zasáhl v hloubce 2546 m pod devonskými karbonáty pararuly a vrt Valašské Meziříčí zasáhl v hloubce 3036 m pod devonskými karbonáty krystalinikum. Při povodni v r. 1997 byla hladiny řeky Bečva v Hranickém krasu zvýšena o 6 m. Současně došlo ke zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách a k eruptivnímu výronu minerálních vod z nevyužívaného vrtu. Toto bylo způsobeno výjimečným hydrostatickým tlakem povodňových vod na podzemní vody ve zdrojové oblasti minerálních vod. Jedna ze zdrojových oblastí minerálních vod je dlouhodobě kladena do řečiště řeky Bečvy, poblíž obce kamenec, přímo do půdorysu uvažovaného vodního díla. Trvale zvýšený hydrostatický tlak na v této zdrojové oblasti pak pravděpodobně způsobí zvýšení hladin minerálních vod v Hranickém krasu i v lázních Teplicích. Silně zkrasovělé vápencové horniny ve dně přehrady pak mohou znamenat značné inženýrskogeologické problémy. Vybrané krasové lokality a vrty s minerální vodou jsou vybaveny sondami měřícími úroveň hladin, teplotu a elektrickou konduktivitu vod, příp. pH. Zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách i ve vrtech je pozorováno soustavně, při každé povodňové vlně. V pozorovaných objektech dochází ke zvýšení hladin minerálních vod. Přičemž minerální voda nikdy není ředěna. Jedná se tedy o zvýšení hladin vlivem zvýšeného hydrostatického tlaku vod řeky. Za uspokojivé řešení povodňové ochrany i ochrany minerálních vod považovat suchý poldr. V případě povodňové situace bude sice ovlivněn režim minerálních vod, ale pouze dočasně a v závislosti na konkrétní situaci se po určité časové době navrátí do původního režimu, podobně jako při extrémní povodni v r. 1997.

Název v anglickém jazyce

Geological hazards resulting from the planned construction of a water dam "Skalička" near the Hranice Karst and the Hranice Abyss

Popis výsledku anglicky

The basin of the Bečva River is among those areas in the Czech Republic that are most exposed to floods danger. The disastrous flood in July 1997 had a devastating impact on settlements in the basin and the zone along the Morava River also draining the catchment, thus becoming an impetus to seeking for best protection against floods. This also restored the plan from the first half of the 20th century to construct water management works in the vicinity of the spa at Teplice nad Bečvou and the municipality of Skalička. Currently, the works of medium size are proposed within the river stretch upstream of Skalička with a maximum water level of 265.00 m ASL, and the total volume of 42.1 million cubic meters. The planned dam of the reservoir is located roughly three kilometres in beeline from the Hranice Karst - more specifically, from the Hranice Abyss. The Hranice Karst of hypogenic origin is extending on the eastern tip of the Maleník fault block and forms part, along with the entire fault block of the Paleozoic sedimentary cover, of Brunovistulicum. On this basement there is a sequence of sedimentary rocks of Middle Devonian (Eifelian) up to Carboniferous ages (Mississippian/Viséan). The karst alone has developed in Devonian carbonates of Givetian to Tournaisian stages which are included in the Macocha and Líšeň groups of strata. The total thickness of limestones has not yet been established in this area and their basement was never reached by drilling. The thickness of the sequence of carbonate sediments can be assumed only indirectly based on the data obtained by drilling in the larger area (e.g. the Potštát-1 borehole confirmed the presence of carbonates at a depth of 4,200 m; the Choryně-9 borehole revealed the presence of carbonates at a depth of 1,462 m, reaching the underlying paragneiss; the Branky borehole reached paragneiss at a depth of 2,546 m under Devonian carbonates; and the Valašské Meziříčí borehole penetrated a crystalline complex at a depth of 1,462 m under Devonian carbonates. During the 1997 flood the level of the Bečva River increased by 6 m in the Hranice Karst, while there was increase in the level of mineral water in the karst cavities and an eruptive outflow of mineral water from an unused borehole occurred. This was due to the flood water exhibiting exceptional hydrostatic pressure on groundwater in infiltration area of mineral water. In the long-term, one of such infiltration areas of mineral water has been placed in the bed of the River Bečva near the municipality of Kamenec - directly within the area of designed works (Fig. 1). Subsequently, the continuously increased hydrostatic pressure on this infiltration area is likely to cause an increase in the level of mineral water in both the Hranice Karst and the spa resort of Teplice nad Bečvou. The strongly karstified limestones found in the bottom of the reservoir can also cause considerable problems in terms of engineering geology. Probes are installed at specified karst sites and wells of mineral water to measure the water level, temperature and electrical conductivity of water (Fig. 2). As a result, increased levels of mineral water are consistently observed in both karst cavities and wells with every flood wave. Since there is an increase in the level of mineral water in the monitored objects, with the mineral water being never diluted, the increase occurs due to the influence of increased hydrostatic pressure of surface water. A polder can be considered as a satisfactory means to control flood and protect mineral water. While the mineral water regime will still be affected in flood events with this method of control, it will be only a temporary situation; after a certain time, the regime will restore its initial status, depending on the specific situation, similarly as with the extreme flood in 1997.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10503 - Water resources

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy o geologických výzkumech

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Svazek periodika

51

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

75-79

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85052060865