Rozsah zatížení dnových sedimentů řeky Jihlavy geogenními prvky
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F18%3A43914127" target="_blank" >RIV/62156489:43210/18:43914127 - isvavai.cz</a>
Nalezeny alternativní kódy
RIV/00216224:14310/18:00112327
Výsledek na webu
<a href="https://doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.17" target="_blank" >https://doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.17</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.17" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2018.17</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Rozsah zatížení dnových sedimentů řeky Jihlavy geogenními prvky
Popis výsledku v původním jazyce
Řeka Jihlava pramení na Českomoravské vrchovině poblíž obce Jihlávka, protéká městy Jihlavou a Třebíčí a vlévá se do vodního díla Nové Mlýny. V Ivančicích se do Jihlavy vlévají její dva největší přítoky - Oslava (zleva) a Rokytná (zprava). Celková délka toku je 180,8 km, plocha povodí 3117 km2. Pod vodní nádrží Dalešice protéká tělesem třebíčského durbachitu. Třebíčský pluton vytváří na povrchu mezi řekami Jihlavou a Oslavou trojúhelníkovitý obrazec. Pluton je rozdělen regionálními zlomy do pěti segmentů lišících se minerálním složením, tektonickou stavbou, ale i magnetickou susceptibilitou, radioaktivitou, množstvím aplitových žil i podílem pegmatitů (Bouček et al. 1988). Durbachity třebíčského masivu jsou typické vysokým obsahem draslíku a hořčíku, kdy obsahy K2O a MgO jsou vyšší než 3 hmot. %. Horniny vykazují vysoké obsahy Cr, Ni, Rb, Cs, Ba, Th a U, společně s charakteristickou křivkou REE (Foley et al. 1987, Škoda - Novák 2007). Vysoká radioaktivita třebíčského plutonu je způsobena přítomností minerálů s obsahy U a Th, především zirkonu, thoritu, thorianitu, monazitu-(Ce), cheralitu, allanitu-(Ce), parisitu, xenotimu-(Y) a "hydrozirkonu". Durbachity se vyznačují stabilním poměrem K/Rb, v průměru 139,9 +- 5,2. Bývají ochuzené o Ba, Nb, Sr, Ti, Tl, Pb a Eu a obohacené o Cr, Ni, U, Th a Cs (Sulovský 2000).
Název v anglickém jazyce
Extent of the Jihlava River sediments load by geogenic elements
Popis výsledku anglicky
The aim of the study was to determine the extent of the Jihlava River sediments load by geogenic elements and to evaluate the possibility to trace the weathering products from the Třebíč durbachite. The Třebíč pluton is typical of high potassium and magnesium contents (more than 3 wt.%), and also high contents of Cr, Ni, Rb, Cs, Ba, Th and U. Seven samples of stream sediments were collected from the Jihlava River. The heavy metal contents of As, Cr, Ni, Cu, Zn, Pb, and also selected elements such as U, Ta, Nb, Rb, Sr in all samples were determined using the ICP MS method. In order to evaluate the relation to the adjacent types of basement rocks, the results were compared to the published data (Kotková et al. 2010) of the local characteristic rocks. The contents of elements (As, Cu, Zn and Pb) evaluated in terms of potential contamination are low in the Jihlava River sediments and according to Igeo coefficient, they reach a maximum of 3. Higher contents were found for Cr and Ni, and no decrease in the flow direction was found (Table 1). It was considered whether the increased contents of Cr and Ni are due to anthropogenic load or related to the local geology and bedrock. Stream sediments were therefore assessed from the viewpoint of the intensity of weathering using the CIA (Chemical Index of Alteration) and WIP (Weathering Index of Parker) (Fig. 1) indices, and the specific ratios (Fig. 2) such as Nb/Ta (Fig. 2) U/Th, K/Rb and Sr/Rb. The previously mentioned ratios used to characterize the Třebíč pluton were found to be stable throughout the river flow and are not significantly changed by the Oslava River tributary. Considering that the Cr and Ni ratios are stable throughout the river flow and correspond to the ratios of these elements in the Třebíč massif, it can be stated that the increased contents of Cr and Ni are due to the weathering of source rocks (durbachites), and do not indicate anthropogenic contamination.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2018
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Zprávy o geologických výzkumech
ISSN
0514-8057
e-ISSN
—
Svazek periodika
51
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
3
Strana od-do
181-183
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85081024974