České zahradní umění klasicismu a romantismu v kontextu evropského vývoje (1720-1850)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43510%2F19%3A43916646" target="_blank" >RIV/62156489:43510/19:43916646 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

České zahradní umění klasicismu a romantismu v kontextu evropského vývoje (1720-1850)

Popis výsledku v původním jazyce

Druhá výstava z cyklu České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského vývoje je věnována tématům spojeným s časovým obdobím v rozmezí let 1720-1850, které se v umění projevovaly barokním klasicismem, rokokem, empírem a romantismem. Ve všech těchto slohových obdobích našla zahrada adekvátní formy projevu, odrážející charakter doby, společnost a její ideje. Druhá výstava, podobně jako první (České zahradní umění renesance a baroka v kontextu evropského vývoje, 2018), představuje především obrazovou formou na čtyřiceti velkoformátových panelech s doprovodným textem vývojové trendy evropského zahradního umění a jejich vliv na podobu zahrady a zahradní kulturu v našem prostředí. Zahrada se stala součástí národní kultury a identity, nadčasových hodnot, spojených s charakterem a proměnami naší architektury, sídel a krajiny. Prezentované období charakterizují především tři hlavní zahradní prototypy, které ovlivňovaly naše domácí zahrady buď přímo, nebo zprostředkovaně. Jsou to francouzská zahrada, anglická krajinářská zahrada a čínská zahrada. Francouzská zahrada překročila na evropském kontinentě všechny doposud platné hranice a svými perspektivou ovládanými osami doslova uchvátila přírodní i městskou krajinu svého okolí. Její pravidelné architektonické formy vítězily tři čtvrtiny 18. století ve všech kompozičních konceptech evropských panovnických rezidencí a měst. Francouzská zahrada už na konci oslnivého 17. grand siècle dala podnět k vzniku nekonečným osám génia architektonické zahrady André Le Nótrea a jeho žáků a pokračovatelů po celé Evropě a dokonce i v zámoří. Je projevem absolutní monarchie, která zastoupila upadající jednotnou sílu křesťanství. Už francouzský královský dvůr Ludvíka XIV. byl naprosto okouzlen vším, co nového a nezvyklého přinášela přímo do Versailles poselství jezuitů etablovaných na císařském dvoře Čchingů v Pekingu. Vítal nové 18. století ve velkém čínském stylu - novým světem chinoserie, ovlivňujícím svým exotickým projevem všechny oblasti umění, včetně architektury. Pro poznání čínské zahrady byly však zvláště důležité informace, zprostředkované vizuálně, které postupně přicházely během celé první poloviny 18. století. Přestože dominance pravidelných le nótreovských dispozic byla ve Francii neotřesitelná i po smrti velkého mistra (1700) a jeho krále (1715), už první přímé kontakty s čínským zahradním uměním, zprostředkované v dalších vlnách, nastolily naprosto zásadní změny ve vnímání zahrady, krajiny a přírody. Na přelomu 17. a 18. století se zrodila na britských ostrovech Anglická škola krajinářské zahrady, která vycházela ze vztahu k přírodě a ke krajině, která se postupně uvolňovala z klasického rámce italské a francouzské zahrady. Hnutí proběhlo spontánně i v literatuře a patrně první zmínky najdeme v díle Sira Williama Templea (1628-1699) Upon the gardens of Epicurus (O zahradě Epikurově) z roku 1685, pojednávajícím o odlišnostech čínské zahrady. Anglická škola krajinářské zahrady vzešla z nově utvářeného vztahu k přírodě, vycházejícího také z nového stupně poznání přírodních zákonů, platících stejně univerzálně a neměnné jako Newtonovy fyzikální zákony. V souladu s poznáním, které 18. století přineslo, přestala být příroda vnímána jako nepochopitelný chaos, zcela podřízený člověku a určený mu ke ztvárnění a ovládnutí, ale naopak se stala nevyčerpatelným zdrojem krásy, volnosti a inspirace. Pro vznik našich domácích zahrad romantismu, zvláště v projevu francouzského pojetí krajinářské zahrady, proklamovaném jako zahrada anglo-chinois, byla však zásadní doba osvícenství, související s duchovním vůdcem Francouzské revoluce, filozofem a spisovatelem Jean Jacques Rousseauem a jeho filozofií návratu k přírodě a lidské přirozenosti. Ve smyslu sentimentálního romantismu její koncept silně oslovil Johanna Wolfganga Goetha a německé teoretiky, stejně jako budovatele krajinářských zahrad, s nimiž mělo naše kulturní prostředí bezprostřední kontakt. Výstava &quot;České zahradní umění klasicismu a romantismu v kontextu evropského vývoje (1720-1850)&quot; všechny uvedené souvislosti postihuje a názorně prezentuje. Tím přispívá k rehabilitaci zahrady jako kulturního prostředí a k jejímu chápání jako tématu vyvíjejícímu se plnohodnotně v rámci západní kultury v souvislostech s architekturou a uměním.

Název v anglickém jazyce

Czech garden art of Classicism and Romanticism in the context of European development (1720-1850)

Popis výsledku anglicky

The second exhibition of the series &quot;Czech garden art and landscape architecture in the context of European development&quot; is devoted to the period between 1720 and 1850 and the artistic styles of Baroque Classicism, Rococo, Empire, and Romanticism. In all these stylistic periods, gardens successfully reflected the character of the time, society and its ideas. Like the first exhibition in 2018 -&quot;Czech garden art of the Renaissance and Baroque periods in the context of European development (1550-1720)&quot;, the second exhibition is also primarily pictorial and presents the development trends in European garden art and their influence on the garden culture and gardens in the Czech Republic in 40 large-format panels with accompanying texts. Gardens have become part of the national culture and identity and the timeless values associated with character and changes in Czech architecture, settlements, and landscape. The presented period is mostly characterized by three main garden prototypes, which influenced Czech gardens both directly and indirectly. They are the French garden, the English landscape garden, and the Chinese garden. The exhibition presented, &quot;Czech garden art of Classicism and Romanticism in the context of European development (1720-1850)&quot;, describes and presents all the above-mentioned topics and contexts. It thereby contributes to the rehabilitation of the garden as a cultural environment and its perception as a topic fully evolving topic within the Western culture, in relation to both architecture and art.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60402 - Architectural design

Projekt

<a href="/cs/project/DG16P02H053" target="_blank" >DG16P02H053: České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského vývoje</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7509-671-5

Počet stran knihy

254

Název nakladatele

Mendelova univerzita v Brně

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—