Vliv vyhřívaného dýchacího okruhu na tělesnou teplotu psů při umělé ventilaci

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16170%2F21%3A43879182" target="_blank" >RIV/62157124:16170/21:43879182 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf" target="_blank" >https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv vyhřívaného dýchacího okruhu na tělesnou teplotu psů při umělé ventilaci

Popis výsledku v původním jazyce

V humánní i veterinární praxi patří hypotermie mezi nejčastější komplikace anestezie (1). Hypotermie je spojována s celou řadou komplikací vyskytujících se v průběhu anestezie nebo po ní (2). Ve veterinární medicíně se vyskytne až u 83 % pacientů podstupujících celkovou anestezii (3). Rozlišujeme 3 základní techniky k minimalizaci teplotních ztrát v průběhu anestezie - metabolické, pasivní a aktivní (4). Metabolické metody zvyšují teplotní produkci organismu, zejména aplikací aminokyselin (5). Jejich využití ve veterinární medicíně je zatím velmi omezené. Pasivní metody zahrnují zejména použití dek, ručníků, bublinové fólie případně izotermické fólie a jejich aplikace pod, respektive okolo pacienta (4). Samy o sobě jsou pasivní metody méně účinné než metody aktivní. Mezi aktivní metody vyhřívání pacienta patří zejména použití generátorů tepla ve formě vyhřívaných dek nebo podložek (4). Další možností je využití vyhřívaného inhalačního okruhu. Řada studií se věnuje srovnáním nejrůznějších forem ohřívadel umístěných vně pacienta (6). Cílem této studie je zjistit jaký vliv má samotné použití vyhřívaného inhalačního okruhu na rozvoj hypotermie při umělé ventilaci. Předpokládáme, že při použití vyhřívaného dýchacího okruhu nedojde k tak výraznému poklesu tělesné teploty. Do studie bylo zařazeno 40 zdravých psů podstupujících stomatologické ošetření v celkové anestezii. Všichni při byli ve věku 1 - 10 let a o tělesné hmotnosti 10 - 30 kg. Studie svým rozsahem nepřekračovala běžně prováděné výkony, proto nebyl vyžadován projekt pokusu. Všichni psi byli před premedikací klinicky vyšetřeni, byla jim změřena tepová a dechová frekvence, systolický a diastolický krevní tlak a rektální teplota. Premedikace celkové anestezie probíhala pomocí 0,01 mg kg-1 medetomidinu (Domitor, Orion Pharma, Finsko) a 0,2 mg kg-1 butorfanolu (Butomidor,Vetoquinol, Francie), které byly podávány společně v jedné injekci intravenózně. Pro úvod do celkové anestezie byl použit propofol (Proposure, Vetoquinol, Francie) v dávce 1 - 2 mg kg-1. Psi byli následně zaintubováni a připojeni na okruhový, polouzavřený dýchací systém. Anestezie byla vedena s využitím izofluranu (Aerrane, Baxter S.A., Belgie) ve směsi kyslíku a vzduchu. Psi byli po celou dobu anestezie ve hřbetní poloze. Psi byli náhodně rozděleni do dvou skupin - skupina NO (n = 20) a skupina VO (n = 20). Psi ve skupině NO byli připojeni na dýchací okruh bez vyhřívaných hadic. Psi ve skupině VO byli připojeni na dýchací okruh s využitím 57 vyhřívače spojovacích hadic. Teplota vyhřívání byla nastavena na 45,0 °C. Pacienti obou skupin byli po celou dobu ventilováni uměle (DF 15 dechů/min, PIP 12 cmH2O, PEEP 2 cmH2O). Pacientům obou skupin byla měřena tracheální (T-TRA), jícnová (T-ESO) a rektální (T-REK) teplota, tepová (SF) a dechová frekvence (fR), systolický a diastolický krevní tlak (oscilometricky), ze kterých byl poté vypočítán střední arteriální tlak (TK-stř) a parciální tlak oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu (EtCO2). Zároveň byla měřena teplota inspiračních plynů (T-INS) a okolní teplota (T-OKO). Hodnoty byly zaznamenávány v momentu připojení na dýchací systém (T0) a poté v desetiminutových intervalech po dobu 60 minut (T10 - T60). Data byla statisticky zhodnocena analýzou rozptylu (ANOVA) a Dunnettovým testem (p &lt; 0,05). Kolísání hodnot T-TRA je znázorněno v grafu č. 1, T-ESO v grafu č. 2 a T-REK v grafu č. 3. Ve skupině NO byla T-TRA a T-ESO signifikantně nižší v porovnání s T0 v časech T30, T40, T50 a T60. Významně nižší T-REK byla zjištěna v porovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. Ve skupině VO byla T-TRA významně snížená oproti T0 v čase T60. Hodnoty T-ESO a T-REK byly významně snížené oproti T0 v časech T50 a T60. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly sledovaných teplot v jednotlivých časech. Hodnoty SF byly u skupiny NO významně vyšší oproti T0 v časech T50 a T60. U skupiny VO byla SF významně vyšší oproti T0 v časech T40, T50 a T60. Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly srdeční frekvence v jednotlivých sledovaných časech. Hodnoty TK-stř byly ve skupině NO statisticky významně nižší ve srovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. U skupiny VO jsme významné změny TK-stř oproti T0 nezjistili. Mezi jednotlivými skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl v hodnotách TK-stř v jednotlivých sledovaných časech. Rozdíly dalších měřených hodnot uvnitř nebo mezi skupinami nebyly zjištěny. V průběhu anestezie s použitím medetomidinu, butorfanolu, propofolu a izofluranu dochází k významnému poklesu tělesné teploty již po 30 minutách anestezie. Pokles teploty je srovnatelný bez ohledu na to, zda jsou psi napojeni na vyhřívaný nebo nevyhřívaný dýchací okruh.

Název v anglickém jazyce

Influence of the heated breathing circuit on the body temperature of dogs during artificial ventilation

Popis výsledku anglicky

In human and veterinary practice, hypothermia is one of the most common complications of anesthesia (1). Hypothermia is associated with a number of complications occurring during or after anesthesia (2). In veterinary medicine, it occurs in up to 83% of patients undergoing general anesthesia (3). We distinguish 3 basic techniques to minimize temperature loss during anesthesia - metabolic, passive and active (4). Metabolic methods increase the body&apos;s thermal production, especially by the application of amino acids (5). Their use in veterinary medicine is very limited so far. Passive methods include, in particular, the use of blankets, towels, bubble wrap or isothermal foil and their application under or around the patient (4). By themselves, passive methods are less effective than active methods. Active methods of patient heating include, in particular, the use of heat generators in the form of heated blankets or mats (4). Another option is to use a heated inhalation circuit. A number of studies have been devoted to comparing the various forms of heaters located outside the patient (6). The aim of this study is to determine the effect of the use of a heated inhalation circuit on the development of hypothermia in artificial ventilation. We assume that the use of a heated breathing circuit will not lead to such a significant drop in body temperature. The study included 40 healthy dogs undergoing dental treatment under general anesthesia. All of them were aged 1-10 years and weighed 10-30 kg. The scope of the study did not exceed the standard procedures performed, therefore no experimental design was required. All dogs were clinically examined before premedication, their heart rate and respiratory rate, systolic and diastolic blood pressure and rectal temperature were measured. Premedication of general anesthesia was performed with 0.01 mg kg-1 medetomidine (Domitor, Orion Pharma, Finland) and 0.2 mg kg-1 butorphanol (Butomidor, Vetoquinol, France), which were administered together in a single intravenous injection. Propofol (Proposure, Vetoquinol, France) at a dose of 1-2 mg kg-1 was used to introduce general anesthesia. The dogs were then intubated and connected to a circular, semi-closed respiratory system. Anesthesia was performed using isoflurane (Aerrane, Baxter S.A., Belgium) in a mixture of oxygen and air. The dogs were in a dorsal position throughout the anesthesia. The dogs were randomly divided into two groups - the NO group (n = 20) and the VO group (n = 20). Dogs in group NO were connected to the respiratory circuit without heated hoses. The dogs in group VO were connected to the breathing circuit using 57 connecting hose heaters. The heating temperature was set at 45.0 ° C. Patients in both groups were ventilated artificially throughout (DF 15 breaths / min, PIP 12 cmH2O, PEEP 2 cmH2O). Patients in both groups were measured for tracheal (T-TRA), esophageal (T-ESO) and rectal (T-REK) temperature, heart rate (SF) and respiratory rate (fR), systolic and diastolic blood pressure (oscillometrically), of which then the mean arterial pressure (BP) and the partial pressure of carbon dioxide in the exhaled air (EtCO2) are calculated. At the same time, the inspiratory gas temperature (T-INS) and the ambient temperature (T-OKO) were measured. The values were recorded at the time of connection to the respiratory system (T0) and then at ten minute intervals for 60 minutes (T10 - T60). Data were statistically evaluated by analysis of variance (ANOVA) and Dunnett&apos;s test (p &lt;0.05). The fluctuation of T-TRA values is shown in Graph No. 1, T-ESO in Graph No. 2 and T-REK in Graph No. 3. In the NO group, T-TRA and T-ESO were significantly lower compared to T0 at times T30, T40, T50 and T60. Significantly lower T-REK was found compared to T0 at times T40, T50 and T60. In the VO group, T-TRA was significantly reduced compared to T0 at time T60. T-ESO and T-REK values were significantly reduced compared to T0 at times T50 and T60. There were no statistically significant differences in the monitored temperatures between the two groups at each time. SF values were significantly higher in the NO group compared to T0 at times T50 and T60. In the VO group, SF was significantly higher compared to T0 at times T40, T50 and T60. We did not observe statistically significant differences in heart rate between the two groups at each time point. TK-str values were statistically significantly lower in the NO group compared to T0 at times T40, T50 and T60. In the VO group, we did not find significant changes in TK-str compared to T0. There was no significant difference in the TK-str values between the individual groups in the individual monitored times. No differences in other measured values within or between groups were found. During anesthesia with medetomidine, butorphanol, propofol and isoflurane, there is a significant drop in body temperature after only 30 minutes of anesthesia. The temperature drop is comparable regardless of whether the dogs are connected to a heated or unheated breathing circuit.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

40301 - Veterinary science

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Sborník příspěvků z výsledků řešení projektů IGA VETUNI 2021

ISBN

978-80-7305-865-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

56-59

Název nakladatele

Veterinární univerzita Brno

Místo vydání

Brno

Místo konání akce

Brno

Datum konání akce

14. 12. 2021

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—