Spojenci i rivalové: Církev a stát v době platnosti solní smlouvy (1630-1782)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18440%2F21%3A50018693" target="_blank" >RIV/62690094:18440/21:50018693 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Spojenci i rivalové: Církev a stát v době platnosti solní smlouvy (1630-1782)

Popis výsledku v původním jazyce

Tato monografie se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny (cassa salis) v letech 1630–1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Papež svěřil správu solní pokladny Kongregaci pro šíření víry (Propaganda). Jejím hlavním účelem mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k Propagandou nařízené vizitaci v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu v roce 1782.

Název v anglickém jazyce

Allies and Rivals: Church and State in the Salt Treaty Years (1630–1782)

Popis výsledku anglicky

This monograph is concerned with the post-White Mountain negotiations on ecclesiastical property, establishment of the concordat agreement (often referred to as the Salt Treaty) and the salt treasury (cassa salis) administration between 1630 and 1782. It explains the main mechanisms of the ecclesiastical salt treasury, comments on the yields from the salt tax and various points where these resources were spent. The pope entrusted the supervision over the salt treasury (cassa salis) to the Sacred Congregation for the Propagation of the Faith (Propaganda). The main purpose of the cassa salis was to acquire sufficient financial resources to establish four new bishoprics in Bohemia; however, this effort was only partially successful. At the end of the 17th century, the effort to reconstruct the parish network led to establishment of a separate treasure, the so-called cassa parochorum. Throughout the period, the papal curia feared that Prague archbishops might start managing the salt and parish treasuries independently. The dissatisfaction with the salt treasury administration led to stricter supervision by the apostolic nuncios and to a 1710 Propaganda-mandated visitation to the salt treasury. Particular attention is paid to the repeated violations of the concordat agreement during the 18th century, in which the authority of the Kingdom tried to deprive the Holy See of the right to distribute funds from the salt treasury. In 1782, the Emperor Joseph II incorporated the cassa salis into the Provincial Religious Fund, which completed the gradual emancipation of the cassa salis from church administration.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-257-3594-7

Počet stran knihy

276

Název nakladatele

Argo

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—