Kontroverzní dědictví Aristotelových úvah o tragickém básnictví

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F17%3A50013444" target="_blank" >RIV/62690094:18460/17:50013444 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kontroverzní dědictví Aristotelových úvah o tragickém básnictví

Popis výsledku v původním jazyce

Dědictví Aristotelových úvah o tragickém básnictví je kontroverzní v trojím slova smyslu. Zaprvé ve vztahu k nám, když editujeme a komentujeme místy enigmatický text Aristotelovy Poetiky , zadruhé ve vztahu k Aristotelovým současníkům, se kterými se jistě neshodl na hodnocení tragédie, a zatřetí samo o sobě, čímž mám na mysli metodu, jakou o tragickém divadle pojednal, a dědictví, které tím zanechal. V následujícím článku se budu soustředit především na poslední rovinu, specificky pak na údajnou nebo reálnou Aristotelovu interpretaci tragédie jako textu a možné důvody (zdánlivého či úmyslného?) nedocenění tragédie jako představení či podívané (ὄψις).V závěru stručně načrtnu na příkladu Olivera Taplina a Davida Wilese, jak vypadá rozchod s oním Aristotelovým dědictvím.

Název v anglickém jazyce

Aristotle’s opinions on tragic poetry as a controversial legacy

Popis výsledku anglicky

Aristotle’s opinions are controversial in at least a triple sense. First, we have in mind his editing of and commenting on Poetics. Second, we may see his work as a part of a polemic with his contemporaries with whom he did not agree with over the evaluation of tragic poetry. Third, his work is controversial because of the method which Aristotle employed and the results he obtained with this method. In this paper the focus will be on the third point, especially on Aristotle’s alleged or real interpretation of tragedy as a text and on the possible reasons for his seeming or deliberate underappreciation of tragedy as performance or spectacle (ὄψις). In the final part a sketch will be provided of the breakup with Aristotle’s legacy by means of the example of Oliver Taplin and David Wiles, as well as new methodological approaches to ancient Greek tragedy which go far beyond Aristotle.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Aither

ISSN

1803-7860

e-ISSN

—

Svazek periodika

2017

Číslo periodika v rámci svazku

17

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

32-47

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—