Topografie a podoba šibenic na území bývalého Bydžovského a Hradeckého kraje na základě výpovědi kartografických a ikonografických pramenů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F19%3A50015420" target="_blank" >RIV/62690094:18460/19:50015420 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Topografie a podoba šibenic na území bývalého Bydžovského a Hradeckého kraje na základě výpovědi kartografických a ikonografických pramenů

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem tohoto příspěvku bylo na základě kartografických a ikonografických pramenů lokalizovat co nejpřesněji polohu jednotlivých šibenic. Sledovaná oblast byla vymezena hranicemi bývalého Bydžovského a Hradeckého kraje podle stavu v 2. polovině 18. století. Primárním zdrojem informací byla situace zachycená na listech 1. vojenského mapování. Celkem bylo lokalizováno 28 šibenic, u nichž lze díky (zejména) kartografickým pramenům uvažovat o určení původní pozice v krajině. Celkem pět poloh jsme určili s přesností několika málo metrů. Tyto lokality lze takto přesněji stanovit zejména díky zachycení pozemku v rámci katastrálních map 19. století. Prostor devíti šibenic lze určit s přesností do okruhu 50 m. Tyto polohy jsou často vymezeny rovněž parcelami patřícím v 19. století daným městům, nebo díky výraznému terénnímu umístění. Vzdálenost šibenice se od středu náměstí příslušného města pohybuje v intervalu 0,6 – 2,5 km, přičemž nejčastěji se jedná o vzdálenost 1 – 1,5 km. Ve výjimečných případech můžeme čerpat informace o vzhledu jednotlivých šibenic i z písemných pramenů. Pakliže budeme vycházet ze zakreslení jednotlivých poloh na 1. vojenském mapovaní, tak na zkoumaném území převažovaly šibenice tvořené třemi pilíři (sloupy), které známe z devíti poloh. Na sedmi lokalitách jsou šibenice znázorněny jako čtyřpilířové stavby a šest šibenic sestávalo pouze ze dvou pilířů. Jen jedna šibenice (Žacléř) byla dle josefského mapování vystavěna na kamenné podezdívce. Na vedutách měst jsou pak šibenice zakresleny vždy jako zděné konstrukce s kamennou podezdívkou. U těchto zobrazení je pak nutno vždy počítat s možnou umělcovou schematičností či imaginací.

Název v anglickém jazyce

The Topography and structure of gallows in the former Bydžov and Hradec regionis on the basis of data from cartographic and iconographic sources

Popis výsledku anglicky

The aim of this study is to analyze cartographic and iconographic sources in order to identify as precisely as possible the historical locations of individual gallows in the region. The area of investigation is defined by the boundaries of the former Bydžov and Hradec regions in the second half of the 18th century. The primary source for the locations was the first set of Josephine military maps. A total of 28 gallows sites were located, for which the sources (especially the maps) make it possible to determine their original locations. A total of five locations were determined with a margin of error of just a few metres; this level of accuracy is made possible by the marking of land boundaries on 19th-century cadastral maps. In nine cases, the locations of the gallows can be identified to the nearest 50 metres; these locations are primarily determined by the 19th-century cadastral maps (which show land owned by the towns in question) or due to their topographically prominent locations. The distance of the gallows from the town’s main square ranges from 0.6–2.5 km, most frequently lying within the range of 1–1.5 km. In exceptional cases, written sources provide information on the appearance of individual gallows. Based on the locations marked on the military maps, it is possible to conclude that the most common type of gallows within the investigated area consisted of three pillars (9 locations). Other structures featured four pillars (7 locations) and two pillars (6 locations). Just one gallows (at Žacléř) was built on a masonry plinth. Panoramas of towns always depict the gallows as masonry structures including a stone plinth; however, here it is necessary to take into account the artists’ imagination or schematic depiction.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Východočeský sborník historický

ISSN

1213-1733

e-ISSN

—

Svazek periodika

34

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

41

Strana od-do

65-105

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—