Česká historiografie vojenství: trendy a přehled bádání 2002–2022

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F24%3A50021850" target="_blank" >RIV/62690094:18460/24:50021850 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216275:25210/24:39922695

Výsledek na webu

<a href="https://asjournals.lib.cas.cz/Ceskycasopishistoricky/article/uuid:e68f7612-3e37-497e-9c69-2e2238dea9e8" target="_blank" >https://asjournals.lib.cas.cz/Ceskycasopishistoricky/article/uuid:e68f7612-3e37-497e-9c69-2e2238dea9e8</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.56514/cch.122.03.04" target="_blank" >10.56514/cch.122.03.04</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Česká historiografie vojenství: trendy a přehled bádání 2002–2022

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem tohoto příspěvku je podat ucelený přehled dvou desetiletí česky psané historické vědy o válce, válečnictví a vojenských institucích. Zahrnuje jak nejvýznamnější, tak i méně významné práce na témata odstředověkých dějin až po počátek 21. století, zasazují autoři svou tematiku do kontextu vývoje vojenských dějin obecně a identifikují několik metodologických rámců, které dominují současnému vědeckému úsilí v této oblasti. Stojí na široké a diskurzivně vlivné základně populárních vojenských dějin, převládající pojetí psaní a chápání vojenských dějin je přísně pozitivistické, přičemž žádnému specifickému přístupu či metodologii není věnována téměř žádná pozornost. Dokonce zde do značné míry chybí i tradiční operační historie, většina prací se místo toho zaměřuje na institucionální a organizační dějiny, případně biografie. Zejména v případě posledně jmenovaných autoři identifikují silné podtóny heroického národního diskurzu moderních dějin. Pouze menšina, byť silná, prozrazuje metodologickou inspiraci různými kmeny přístupu k sociálním dějinám v duchu nových vojenských dějin, přičemž některé zejména novější práce se inspirují kulturním studiem války. Autoři považují tento poněkud konzervativní pohled na obor za přímý důsledek řady institucionálních a strukturálních příčin v kombinaci s přetrvávající tendencí jak v samotném oboru, tak v širší historické profesi odsunout vojenskou historii na vedlejší kolej jako něco jiného než akademický výzkum. Celkově lze konstatovat, že ve sledovaném období došlo jen k malému pokroku, zejména ve srovnání se situací kolem přelomu století, kdy různí autoři cítili naději na budoucí vývoj z hlediska metodologie a integrace oboru do širší vědy.

Název v anglickém jazyce

Czech Military History: Trends and Research Overview 2002–2022

Popis výsledku anglicky

The purpose of this paper is to offer a comprehensive survey of two decades of Czech-written historical scholarship on war, warfare, and military institutions. Covering both the most as well as the less important works on topics ranging frommedieval history up until early 21st Century, the authors put their subject matter into the context of developments in military history in general, identifying several methodological frameworks that dominate the recent scholarly efforts in the field. Standing on the broad and discursively influential base of popular military histories, the dominant concept of writing and understanding military history is strictly positivist, with little to no attention given to any specific approach or methodology. Here, even traditional operational history is largely missing, with majority of works focusing instead on institutional and organizational histories, or biographies. In the case of the latter in particular, the authors identify strong undertones of heroic national discourse of modern history. Only a minority, albeit strong, betrays methodological inspiration by various strains of social history approach in the vein of new military history, while some especially more recent works are being inspired by the cultural study of war. The authors see this rather conservative outlook of the field as a direct result of a variety of institutional and structural causes, combined with the ongoing tendency both in the field itself and in the broader historical profession to sideline military history as something apart from academic research. Overall, there is little progress identified over the studied period, especially when compared to the situation from around the turn of the century when various authors felt hopeful of future developments in terms of methodology and integration of the field into the wider scholarship.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Český časopis historický

ISSN

0862-6111

e-ISSN

2570-9208

Svazek periodika

122

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

38

Strana od-do

551-588

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85212265335