Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Blokátory protonové pumpy v terapii peptických lézí

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F12%3A%230001911" target="_blank" >RIV/65269705:_____/12:#0001911 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/61988987:17110/12:A13016NS RIV/00843989:_____/12:00102944

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Blokátory protonové pumpy v terapii peptických lézí

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Terapie onemocnění, asociovaných s přítomností žaludeční kyseliny solné, prošla od r. 1910, kdy byla do klinické praxe uvedena poprvé antacida, bouřlivým vývojem. V poslední době jsou nejúčinnějšími léky, z pohledu intenzity a doby suprese žaludeční kyseliny solné, nepochybně léky označené jako blokátory protonové pumpy. Jejich rozdělení na léky 1. a 2. generace vyjadřuje především změny v jejich farmakokinetice a farmakodynamice. Léky jsou podány ve formě prodrug a teprve v parietální buňce žaludeční sliznice jsou měněny na formu účinnou. Jejich metabolizmus prostřednictvím jaterního cytochromu p450 je zdrojem možných lékových interakcí, které se jen minimálně týkají pantoprazolu, díky jeho metabolické konverzi na sulfát. Výhodou léků je, že jejich sekreční funkce je potlačena blokací nitrobuněčné struktury, označené jako K-ATPáza (protonová pumpa) a ne zablokováním pouze některého z receptorů na povrchu parietální buňky, např. H2 receptoru. Mezi jednotlivými blokátory jsou, kromě mož

  • Název v anglickém jazyce

    Proton pump inhibitors in peptic lesions therapy

  • Popis výsledku anglicky

    The treatment of diseases related to the presence of gastric hydrochloric acid has gone through a tumultuous development since 1910 when antacids were first introduced in clinical practice. Recently, the drugs referred to as proton pump inhibitors have undoubtedly been the most effective drugs in terms of the intensity and duration of suppression of gastric hydrochloric acid. Their division into first- and second-generation drugs mainly reflects the changes in their pharmacokinetics and pharmacodynamics. The drugs are administered as a prodrug and only converted into an active form in the parietal cell of the gastric mucosa. Their metabolism through the hepatic cytochrome p450 is a source of possible drug interactions that only minimally involve pantoprazole, due to its metabolic conversion into sulphate. An advantage of the drugs is that their secretory function is suppressed by blocking the intracellular structure, referred to as K-ATPase (proton pump), and not by blocking only some

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>x</sub> - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

  • CEP obor

    FE - Ostatní obory vnitřního lékařství

  • OECD FORD obor

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2012

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Medicína pro praxi

  • ISSN

    1214-8687

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    9

  • Číslo periodika v rámci svazku

    11

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    4

  • Strana od-do

    423-426

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus