Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Výživa v gastroenterologii

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F21%3A00075768" target="_blank" >RIV/65269705:_____/21:00075768 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=1ff16m9att4kf810al6spoapdh&page%5Bbook%5D=5973" target="_blank" >http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=1ff16m9att4kf810al6spoapdh&page%5Bbook%5D=5973</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Výživa v gastroenterologii

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Výživa v gastroenterologii se zabývá specifiky pacientů s idiopatickými střevními záněty, celiakií, deficitem disacharidáz, syndromem krátkého střeva, syndromem dráždivého tračníku, akutní a chronickou pankreatitidou. U pacientů s idiopatickými střevními záněty v období relapsu je vhodná šetřící dieta. Enterální výživa je užívána jako metoda první volby při malnutrici, u pacientů s Crohnovou chorobou ji lze užít u dětí a mladých dospělých v indikaci bowel rest - tedy jako primární léčbu. V této indikaci je užívána i eliminační dieta s přídavkem orálních nutričních suplement. Parenterální výživa je užívána v případě těžké malnutrice a jako podpůrná léčba při těžkém relapsu. Celiakie vede k řadě nutričních rizik z důvodu zhoršeného vstřebávání při poškození střevní sliznice. Při dodržování bezlepkové diety dochází k úpravě střevní sliznice a vymizení příznaků malnutrice. Deficit disacharidáz vede k poruše trávení disacharidů, které následně slouží jako substrát sacharolytickým bakteriím v tenkém a především tlustém střevě, po jejichž přemnožení mohou vzniknout příznaky typické pro jednotlivá onemocnění. V diagnostice je využíváno stanovení disacharidáz imunohistochemickými metodami přímo ve vzorku sliznice tenkého střeva. Léčba spočívá v dietních opatřeních. Syndrom krátkého střeva představuje heterogenní skupinu stavů s podobným finálním následkem. Střevní adaptace je pomalý děj, který umožňuje části pacientů odpojení z domácí parenterální výživy. K dosažení střevní autonomie využíváme symptomatickou léčbu, růstové hormony a operační výkony. Chirurgie je rezervována zvláště pro pacienty s šancí na obnovení střevní kontinuity, k ovlivnění plochy resorpce a rychlosti pasáže. Transplantace střeva je metodou volby zvláště při nezvládnutelných komplikací domácí parenterální výživy. Dietní opatření představují jeden z klíčových součástí léčebných algoritmů syndromu dráždivého tračníku. Příznivé ovlivnění střevní mikrobioty může zmírnit obtíže pacientů s funkčními poruchami trávicího traktu. Kromě obecných doporučení racionálního stravování lze ve vybraných případech indikovat speciální restrikční diety (např. dietu s omezením FODMAPs). Pacient by měl být v případě restrikční diety vždy pod vedením zkušeného nutričního terapeuta a lékaře nutricionisty. U akutní pankreatitidy je vhodné již při vstupu do nemocnice vytipovat malnutriční pacienty, kteří budou vyžadovat intenzivnější přístup k nutriční podpoře. V případě lehké akutní pankreatitidy lze již po 24 hodinách zahájit pankreatickou dietu. Vhodné je současné zahájení substituce pankreatických enzymů. Dieta by měla obsahovat malé množství tuků. U těžké akutní pankreatitidy s multiorgánovou dysfunkcí a významným zánětlivým procesem je indikována parenterální výživa. U těžké akutní pankreatitidy, kde je zachovalá funkčnost trávicího traktu, je indikováno časné zahájení enterální výživy do 24-48h od přijetí. Malnutrice je častou, ale pozdní komplikací chronické pankreatitidy. Nutriční screening by proto měl být pravidelnou součástí gastroenterologické dispenzarizace pacientů s chronickou pankreatitidou. Často je nutná součinnost diabetologa, případně psychologa. Pacienti podstupující chirurgickou intervenci by měli být vždy nutričně screeningově vyšetřeni a adekvátně intervenováni.

  • Název v anglickém jazyce

    Nutrition in gastroenterology

  • Popis výsledku anglicky

    Nutrition in gastroenterology is dedicated to specific problematic of patients with idiopathic bowel disease, celiac disease, deficiency of disaccharidases, short bowel syndrome, irritable bowel syndrome, acute and chronic pancreatitis. Enteral nutrition is the therapy of first choice in malnutrition of patients with idiopathic bowel disease. It can be used also as a main therapy in children and young adults with Crohn&apos;s disease, in indication of bowel rest. Elimination diet with oral nutritional supplements is an alternative therapy in this indication. Parenteral nutrition is indicated in case of severe malnutrition and as a supportive therapy in case of severe relapse. Celiac disease leads to many nutritional risks due to diminished absorption for intestinal damage. Gluten free diet leads to mucosal healing and disappearance of signs of malnutrition. Deficiency of disaccharidases leads to impaired digestion of disaccharidase, which serve as a substrate for sacharolytic bacteria in intestine and therefore their overgrowth with typical symptomatology. Immunological evaluation of disaccharidases in small bowel specimen is used for diagnosis. Therapy is based on dietary restriction. Short bowel syndrome represents heterogeneous group of states with similar outcome. Intestinal adaptation is slow process, which enables termination of parenteral nutrition for part of the patients. Symptomatic therapy, growth hormones and surgery is used to achieve intestinal autonomy. Surgery is reserved for patients with chance to restore intestinal continuity, to affect resorption area and transit time. Intestinal transplantation is indicated in case of unsolvable complications of parenteral nutrition. Dietary measures are one of the key aspects of therapeutic algorithms of irritable bowel syndrome. Favourable influence of intestinal microbiota could lead to relief of symptomatology in gastrointestinal functional disorders. Except for general recommendation of rational diet, special restriction diets could be indicated (for example low FODMAPs). Patient needs to be followed-up by experienced nutritionist and nutritional therapist in case of restrictive diet. Nutritional screening is indicated on admission to hospital for acute pancreatitis to differentiate patients that require active approach to nutritional support. Pancreatic diet could be started after 24hours in case of mild acute pancreatitis. Simultaneous therapy with pancreatic enzyme substitution is recommended. Diet should contain low amount of fat. Parenteral nutrition is indicated in severe acute pancreatitis with multiorgan dysfunction and significant inflammatory process. Early start of enteral nutrition within 24-48 hours after admission is indicated in severe acute pancreatitis with preserved function of gastrointestinal tract. Malnutrition is frequent but late complication of chronic pancreatitis. Nutritional screening should be part of the follow up of these patients. Patients undergoing operation should have nutritional screening with adequate intervention.

Klasifikace

  • Druh

    C - Kapitola v odborné knize

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30219 - Gastroenterology and hepatology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název knihy nebo sborníku

    Klinická výživa

  • ISBN

    978-80-7492-555-9

  • Počet stran výsledku

    57

  • Strana od-do

    1-57

  • Počet stran knihy

    944

  • Název nakladatele

    Galén

  • Místo vydání

    Praha

  • Kód UT WoS kapitoly