Chronická obstrukční plicní nemoc – diagnóza a léčba stabilní nemoci; personalizovaný přístup k péči, využívající koncept léčitelných charakteristik, založený na klinických fenotypech

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F23%3A00078364" target="_blank" >RIV/65269705:_____/23:00078364 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216224:14110/23:00131537 RIV/61989592:15110/23:73622418 RIV/61989592:15510/23:73622418

Výsledek na webu

<a href="https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2265/2-2023/" target="_blank" >https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2265/2-2023/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Chronická obstrukční plicní nemoc – diagnóza a léčba stabilní nemoci; personalizovaný přístup k péči, využívající koncept léčitelných charakteristik, založený na klinických fenotypech

Popis výsledku v původním jazyce

Toto stanovisko vypracovali odbornici České pneumologické a ftizeologické společnosti z odborné sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí . Stanoviska a doporučení vycházejí jak z výsledků randomizovaných kontrolovaných studii, tak z údajů průřezových a prospektivních studií z reálné klinické praxe, aby se co nejvíce přiblížila každodenní klinické praxi a současnému systému zdravotní péče v České republice.Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je heterogenní syndrom s řadou plicních i mimoplicních klinických příznaků a doprovodných chronických onemocnění, kterým lze předcházet a které lze léčit. Toto onemocnění je spojeno s významnou úmrtností, morbiditou a sníženou kvalitou života.Mezi hlavní charakteristiky patří přetrvávající respirační příznaky a pouze částečně reverzibilní obstrukce průtoku vzduchu, která vzniká v důsledku abnormální zánětlivé reakce plic na škodlivé částice a plyny. Oxidační stres, nerovnováha proteáz a antiproteáz a zvýšený počet prozánětlivých buněk (především neutrofilů) jsou hlavními příčinami především neinfekčního zánětu u CHOPN. Kromě kouření jsou důležitými rizikovými faktory vzniku CHOPN také znečištění ovzduší v domácnosti, profesní expozice, nízká porodní hmotnost, časté respirační infekce v dětství a také genetické faktory. Progresivní omezení průtoku vzduchu a remodelace dýchacích cest vedou k zadržováni vzduchu, statické a dynamické hyperinflaci, poruchám výměny plynů a snížené výkonnosti. Různé rysy onemocnění se u jednotlivých pacientů projevují nerovnoměrně, což vede k různým typům projevů onemocnění, které se projevují jako koncept &quot;klinických fenotypů&quot; (pro specifické klinické charakteristiky) a &quot;léčitelných rysů&quot; (pro léčitelné charakteristiky). Odhadovaná prevalence CHOPN v České republice je přibližně 6,7 %, přičemž ročně je hlášeno cca 3 200-3 500 úmrtí.Základními požadavky pro stanoveni diagnózy CHOPN jsou spirometricky potvrzená postbronchodilatačnI obstrukce dýchacích cest. (FEV1/VCmax &lt; 70 %) a hodnocení respiračních symptomů (dušnost (škála mMRC), omezení fyzické výkonnosti, kašel a/nebo produkce sputa (skóre CAT)). Pro stanovení definitivní diagnózy CHOPN by mělo být provedeno pětistupňové hodnocení, které zahrnuje: L posouzení Inhalačního rizika. 2. zhodnocení příznaků. 3, funkční vyšetření plic, 4. laboratorní vyšetřeni a 5. zobrazovací vyšetření. Současné by měly být vyloučeny všechny alternativní diagnózy. Pro klasifikaci onemocnění se v tomto stanovisku používají jak stadia GOLD ( 1 až 4), tak skupiny GOLD (A až D, respektive E) a hodnoceni klinického fenotypu (fenotypů). Posouzení prognózy by mělo být provedeno u každého pacienta. Pro tento účel doporučujeme použít Index BODE nebo CADOT.Rozpoznává se šest základních klinických fenotypů, mezi něž patři chronická bronchitida, častý exacerbátor, emfyzematózní překryv astmatu a CHOPN (ACO), překryv CHOPN s bronchiektáziemi (BCO) a plicní kachexie. V našem pojetí jsou všechny tyto klinické fenotypy považovány také za samostatně léčitelné znaky, pro každý léčitelný rys jsou v tomto dokumentu definovány konkrétní farmakologické a nefarmakologické terapie. U jednoho jedince může dojit ke koincidenci dvou nebo více klinických fenotypů (tj. léčitelných znaků), což dává možnost plně individualizované, fenotypově specifické léčby.Léčba CHOPN by měla odrážet složitost a heterogenitu onemocnění a měla by být přizpůsobena jednotlivým pacientům. Hlavními cíli léčby CHOPN jsou redukce symptomů a snížení rizika exacerbace. Strategie léčby se dělí do pěti vrstev: eliminace rizika, základní léčba, léčba specifická pro daný fenotyp, léčba respiračního selhání a paliativní péče a léčba komorbidit.Eliminace rizik zahrnuje zásahy proti kouřeni tabáku a environmentálním/profesním expozicím. Základní léčba je založena na bronchodilatační terapii, plicní rehabilitaci očkování, péči o vhodnou výživu, inhalačním tréninku, vzdělávání a psychosociální podpoře. Adekvátní léčba specifická pro jednotlivé fenotypy se liší fenotyp od fenotypu a zahrnuje více než deset různých farmakologických a nefarmakologických strategií. Pokud je přítomen více než jeden klinický fenotyp, měla by se strategie léčby řídit projevy každého fenotypového označení zvlášť. U takových pacientů je zapotřebí multikomponentních terapeutických režimů, které vedou k plné individualizované péči.V budoucnu je třeba přijmout přísnější opatřeni proti kouření, zlepšit ochranu zdraví při práci a v životním pro středí, zavést strategie včasné diagnózy a identifikovat biomarkery pro pacienty, kteří reagují na specifickou léčbu.Očekává se, 2e nové třídy léčby (inhalační inhibitory PDE3/4, jednomolekulární duální bronchodilatátory, proti-zánětlivé léky, molekuly pro úpravu genu nebo nové bronchoskopické postupy) vstoupí do klinické praxe během několika málo let.

Název v anglickém jazyce

Chronic obstructive pulmonary disease – diagnosis and management of stable disease; a personalized approach to care, using the treatable traits concept based on clinical phenotypes. Position paper of the Czech Pneumological and Phthisiological Society

Popis výsledku anglicky

This position paper has been drafted by experts from the Czech national board of diseases with bronchial ob-struction, of the Czech Pneumological and Phthisiological Society. The statements and recommendations are based on both the results of randomized controlled trials and data from cross-sectional and prospective real-life studies to ensure they are as close as possible to the context of daily clinical practice and the current health care system of the Czech Republic. Chronic Obstructive Pulmonary Disease (COPD) is a preventable and treatable heterogeneous syndrome with a number of pulmonary and extrapulmonary clinical features and concomitant chronic diseases. The disease is associated with significant mortality, morbidity and reduced quality of life. The main characteristics include persistent respiratory symptoms and only partially reversible airflow obstruction developing due to an abnormal inflammatory response of the lungs to noxious particles and gases. Oxidative stress, protease-antiprotease imbalance and increased numbers of pro-inflammatory cells (mainly neutrophils) are the main drivers of primarily non-infectious inflammation in COPD. Besides smoking, household air pollution, occupational exposure, low birth weight, frequent respiratory infections during childhood and also genetic factors are important risk factors of COPD development. Progressive airflow limitation and airway remodelling leads to air trapping, static and dynamic hyperinflation, gas exchange abnormalities and decreased exercise capacity. Various features of the disease are expressed unequally in individual patients, resulting in various types of disease presentation, emerging as the &quot;clinical phenotypes&quot; (for specific clinical characteristics) and &quot;treatable traits&quot; (for treatable characteristics) concept. The estimated prevalence of COPD in Czechia is around 6.7 % with 3,200-3,500 deaths reported annually. The elementary requirements for diagnosis of COPD are spirometric confirmation of post-bronchodilator airflow obstruction (post-BD FEV1/VCmax &lt; 70 %) and respiratory symptoms assessement (dyspnoea, exercise limitation, cough and/or sputum production. In order to establish definite COPD diagnosis, a five-step evaluation should be performed, including: 1. inhalation risk assessment, 2. symptoms evaluation, 3. lung function tests, 4. laboratory tests and 5. imaging. At the same time, all alternative diagnoses should be excluded. For disease classification, this position paper uses both GOLD stages (1 to 4), GOLD groups (A to D, resp. E) and evaluation of clinical phe-notype(s). Prognosis assessment should be done in each patient. For this purpose, we recommend the use of the BODE or the CADOT index. Six elementary clinical phenotypes are recognized, including chronic bronchitis, frequent exacerbator, emphy-sematous, asthma/COPD overlap (ACO), bronchiectases with COPD overlap (BCO) and pulmonary cachexia. In our concept, all of these clinical phenotypes are also considered independent treatable traits. For each treatable trait, specific pharmacological and non-pharmacological therapies are defined in this document. The coincidence of two or more clinical phenotypes (i.e., treatable traits) may occur in a single individual, giving the opportunity of fully individualized, phenotype-specific treatment. Treatment of COPD should reflect the complexity and heterogeneity of the disease and be tailored to individual patients. Major goals of COPD treatment are symptom reduction and decreased exacerbation risk. Treatment strategy is divided into five strata: risk elimination, basic treatment, phenotype-specific treatment, treatment of respiratory failure and palliative care, and treatment of comorbidities. Risk elimination includes interventions against tobacco smoking and environmental/occupational exposures. Basic treatment is based on bronchodilator therapy, pulmonary rehabilitation, vaccination, care for appropriate nutrition, inhalation training, education and psychosocial support. Adequate phenotype-specific treatment varies phenotype by phenotype, including more than ten different pharmacological and non-pharmacological strategies. If more than one clinical phenotype is present, treatment strategy should follow the expression of each phenotypic label separately. In such patients, multicomponental therapeutic regimens are needed, resulting in fully individualized care. In the future, stronger measures against smoking, improvements in occupational and environmental health, early diagnosis strategies, as well as biomarker identification for patients responsive to specific treatments are warranted. New classes of treatment (inhaled PDE3/4 inhibitors, single molecule dual bronchodilators, anti-in-flammatory drugs, gene editing molecules or new bronchoscopic procedures) are expected to enter the clinical practice in a very few years.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30203 - Respiratory systems

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Studia pneumologica et phthiseologica

ISSN

1213-810X

e-ISSN

—

Svazek periodika

83

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

36

Strana od-do

"45 "- 80

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85170363825