Efekt psychoedukačního programu u pacientů s CMP v postakutní péči

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F23%3A00079126" target="_blank" >RIV/65269705:_____/23:00079126 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/61988987:17110/23:A2402NP7

Výsledek na webu

<a href="https://www.csnn.eu/en/journals/czech-and-slovak-neurology-and-neurosurgery/2023-6-6/the-effects-of-introducing-psychoeducational-programs-in-patients-with-stroke-in-post-acute-care-136183?hl=cs" target="_blank" >https://www.csnn.eu/en/journals/czech-and-slovak-neurology-and-neurosurgery/2023-6-6/the-effects-of-introducing-psychoeducational-programs-in-patients-with-stroke-in-post-acute-care-136183?hl=cs</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2023383" target="_blank" >10.48095/cccsnn2023383</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Efekt psychoedukačního programu u pacientů s CMP v postakutní péči

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: CMP je nejen velmi častou příčinou úmrtí, ale také nejčastější příčinou invalidity a dlouhodobých zdravotních problémů s výrazným dopadem na kvalitu života pacientů. Cílem studie bylo ověřit účinek psychoedukačního programu poskytovaného současně se standardně nastavenou rehabilitační péčí pacientům v postakutní fázi CMP na jejich kvalitu života související se zdravím, na důstojnost, míru deprese, úroveň soběstačnosti v aktivitách denního života a bolest. Soubor a metodika: Do randomizované studie byli zařazeni dospělí pacienti po první prodělané CMP, kteří byli pro přetrvávající neurologický deficit přijati k postakutní lůžkové rehabilitační péči. Současně ale byli částečně soběstační a neměli demenci ani poruchu fatickou nebo vážné postižení zraku a sluchu. Intervenční skupině byla k péči standardní poskytována navíc vícesložková psychoedukace. Sběr dat probíhal při zařazení pacientů do studie a následně po 3 měsících s použitím standardizovaných dotazníků pro kvalitu života (EQ-5D-5L), depresi (Beck&apos;s Depression Inventory [BDI-II]), důstojnost (The Patient Dignity Inventory [PDI]), zvládání každodenních činností (index Barthelové [BI]) a bolest (Vizuální analogová škála [VAS]). Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí univarientní a multivarientní analýzy. Výsledky: Z 221 randomizovaných pacientů dokončilo studii 201 (91 %), v intervenční skupině 102 (65 mužů, věk 60 +- 13,6 roku) a v kontrolní skupině 99 (58 mužů, věk 63 +- 13,4 roku). Po 3 měsících byly v intervenční skupině oproti kontrolní zaznamenány statisticky významné rozdíly v EQ-5D-5L/domény (2,77 +- 2,08 vs. 0,93 +- 1,81), EQ-VAS (13,77 +- 12,06 vs. 4,23 +- 15,51), PDI (9,50 +- 8,33 vs. 2,47 +- 8,18), BI (14,94 +- 11,02 vs. 8,96 +- 9,16) a BDI (3,15 +- 3,61 vs. 0,40 +- 4,19); u všech p &lt; 0,0001. Post hoc analýza ukázala, že nezávislými prediktory vyšší kvality života byly kromě aplikované psychoedukace také větší stupeň soběstačnosti, menší tíže deprese a nižší intenzita bolesti. Závěr: Psychoedukace u pacientů po CMP je vhodným doplňkem postakutní rehabilitační péče vedoucím ke zlepšení kvality života, větší nezávislosti v běžných denních činnostech, snížení tíže deprese a zvýšení pocitu důstojnosti.

Název v anglickém jazyce

The effects of introducing psychoeducational programs in patients with stroke in post-acute care

Popis výsledku anglicky

Background: Stroke is not only a very common cause of death, but also the most common cause of disability and long-term health problems with a significant impact on patients&apos; quality of life. The present study aimed to assess the effects of a psychoeducational program delivered simultaneously with standard rehabilitation care to patients in the post-acute phase of stroke on their health-related quality of life (HRQoL), dignity, levels of depression, levels of self-sufficiency in activities of daily life, and also pain. Methods: The randomized study involved adult patients after their first stroke occurrence who were admitted to post-acute inpatient rehabilitation care due to persistent neurological deficits. At the same time, they were partially self-sufficient and did not present with dementia or a phatic disorder or severe visual or hearing impairment. In addition to standard care, the intervention group was provided with multi-component psychoeducation. Data collection took place at patient enrollment and 3 months later using standardized questionnaires for health-related quality of life (EQ-5D-5L), depression (Beck&apos;s Depression Inventory [BDI-II]), dignity (The Patient Dignity Inventory [PDI]), coping with activities of daily living (Barthel index [BI]) and pain (Visual Analogue Scale [VAS]). Statistical evaluation was performed using univariate and multivariate analyses. Results: Of the 221 randomized patients, 201 (91%) completed the study; 102 in the intervention group (65 men, age 60 +/- 13.6 years) and 99 in the control group (58 men, age 63 +/- 13.4 years). After 3 months, there was a statistically signifi cant diff erence in the change in EQ-5D-5L/ domains (2.77 +/- 2.08 vs. 0.93 +/- 1,81), EQ-VAS (13.77 +/- 12.06 vs. 4.23 +/- 15.51), PDI (9.50 +/- 8.33 vs. 2.47 +/- 8.18), BI (14.94 +/- 11.02 vs. 8.96 +/- 9.16) and BDI (3.15 +/- 3.61 vs. 0.40 +/- 4.19) in the intervention group compared to the control group (for all P &lt; 0.0001). Post-hoc analysis showed that the independent predictors of higher HRQoL were, apart from applied psychoeducation, greater degrees of self-suffi ciency, less severe depression levels and lower intensity of pain. Conclusion: Psychoeducation is a suitable supplement to post-acute rehabilitation care for post-stroke patients leading to improvements in HRQoL, greater independence in activities of daily life, reduction of depression load and increased sense of dignity.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30100 - Basic medicine

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

ISSN

1210-7859

e-ISSN

1802-4041

Svazek periodika

86

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

383-390

Kód UT WoS článku

001146373700001

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85183433555