Anisotropy of Third-order Structure Functions in MHD Turbulence

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985815%3A_____%2F15%3A00445263" target="_blank" >RIV/67985815:_____/15:00445263 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://dx.doi.org/10.1088/0004-637X/804/2/119" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.1088/0004-637X/804/2/119</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.1088/0004-637X/804/2/119" target="_blank" >10.1088/0004-637X/804/2/119</a>

Jazyk výsledku

angličtina

Název v původním jazyce

Anisotropy of Third-order Structure Functions in MHD Turbulence

Popis výsledku v původním jazyce

We use direct numerical simulations (DNSs) of magnetohydrodynamic (MHD) turbulence to characterize the anisotropy of Y. We find that for strong guide field B-0 = 5 the degree of two-dimensionalization depends on the relative importance of shear-Alfven and pseudo-Alfven polarizations (the two components of an Alfven mode in incompressible MHD). The anisotropy also shows up in the inertial range. The more Y is 2D, the more the inertial range extent differs along parallel and perpendicular directions. We finally test the two methods employed in observations and find that the so-obtained cascade rate may depend on the angle between B-0 and the direction of increments. Both methods yield a vanishing cascade rate along the parallel direction, contrary to observations, suggesting a weaker anisotropy of solar wind turbulence compared to our DNSs. This could be due to a weaker mean field and/or to solar wind expansion.

Název v anglickém jazyce

Anisotropy of Third-order Structure Functions in MHD Turbulence

Popis výsledku anglicky

We use direct numerical simulations (DNSs) of magnetohydrodynamic (MHD) turbulence to characterize the anisotropy of Y. We find that for strong guide field B-0 = 5 the degree of two-dimensionalization depends on the relative importance of shear-Alfven and pseudo-Alfven polarizations (the two components of an Alfven mode in incompressible MHD). The anisotropy also shows up in the inertial range. The more Y is 2D, the more the inertial range extent differs along parallel and perpendicular directions. We finally test the two methods employed in observations and find that the so-obtained cascade rate may depend on the angle between B-0 and the direction of increments. Both methods yield a vanishing cascade rate along the parallel direction, contrary to observations, suggesting a weaker anisotropy of solar wind turbulence compared to our DNSs. This could be due to a weaker mean field and/or to solar wind expansion.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

BN - Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika

OECD FORD obor

—

Projekt

<a href="/cs/project/GAP209%2F12%2F2023" target="_blank" >GAP209/12/2023: Iontová energetická bilance v expandujícím slunečním větru</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2015

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Astrophysical Journal

ISSN

0004-637X

e-ISSN

—

Svazek periodika

804

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

US - Spojené státy americké

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

"119/1"-"119/13"

Kód UT WoS článku

000354905000041

EID výsledku v databázi Scopus

—