Projevy alpínské kinematické aktivity železnohorského zlomu v křehkém porušení okolí jeho jihovýchodní části

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985831%3A_____%2F19%3A00511102" target="_blank" >RIV/67985831:_____/19:00511102 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/67985891:_____/19:00511102

Výsledek na webu

<a href="http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/10_Coubal_191130.pdf" target="_blank" >http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/10_Coubal_191130.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2019.10" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2019.10</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Projevy alpínské kinematické aktivity železnohorského zlomu v křehkém porušení okolí jeho jihovýchodní části

Popis výsledku v původním jazyce

Železnohorský zlom představuje jednu z velkých tektonických struktur Českého masivu, která byla během alpinské orogeneze oživena jako přesmyk. Bohužel, architektura zlomu a jeho kinematická historie jsou známy pouze neúplně z důvodu značného zakrytí výchozu zlomu na povrch kvartérními sedimenty. Byly revidovány a charakterizovány tři lokality v jeho jv. části, na kterých je jádro zlomu a křehké deformace hornin v jeho okolí dostatečně odkryty pro přímé strukturní studium. Na první lokalitě v obci Sloupno u Chotěboře je jádro zlomu obnaženo ve strmém břehu potoka. Druhou lokalitou je dosud činný lom, v němž je odkryta zóna doprovodného porušení, postihující horniny krystalinika. Studium jádra zlomu a zóny jeho doprovodného porušení na třetí lokalitě u Ždírce nad Doubravou by vyžadovalo jeho umělé odkrytí pomocí technických prací malého rozsahu.nAnalýzou několika prvních naměřených souborů ohlazových ploch se striacemi byly zjištěny čtyři napěťové události a byly stanoveny parametry paleonapětí, která během nich panovala. Výsledky analýzy byly porovnány s dosavadními poznatky o křehkém porušení sedimentů svrchní křídy. Nejstarší, pravděpodobně dominantní komprese směru SV – JZ oživila železnohorský zlom jako šikmý přesmyk, doprovázený transpresními křehkými a duktilními deformacemi v okolí zlomu. Následující komprese podobné orientace oživila většinu zlomů oblasti jako horizontální posuny. Následující dvě extenze směru SSZ – JJV a ZSZ – VJV, které jsou ze zjištěných tektonických událostí pravděpodobně nejmladší, reaktivovaly většinu zlomů jako šikmé poklesy. Pohyby na zlomech, oživených během nejmladších tří z uvedených událostí vedly také k poměrně častému příčnému porušení železnohorského zlomu a struktur s ním spojených.nRevize lokalit a první výsledky analýzy paleonapětí ukázaly možnosti a směry dalšího studia tohoto významného zlomu, včetně úpravy některé z lokalit jako naučného zastavení pro veřejnost. n

Název v anglickém jazyce

Record of Alpine tectonic activity of the Železné hory Fault expressed by brittle deformation within its southeastern segment

Popis výsledku anglicky

The Železné hory Fault represents one of the major tectonic structures of the Bohemian Massif which were proved to be reactivated as reverse faults during the Alpine orogeny. However, the architecture and kinematic history of the fault are known only incompletely due to the fact that the trace of the fault is covered by extensive Quaternary sediments. Three sites in the SE segment of the fault were revised and characterized: they provide exposures of the fault core and brittle-deformed ambient rocks for a direct structural study. At the first site at the Sloupno village near Chotěboř, the fault core is exposed in a gorge of a brook. The second site is the nearby active quarry, which reveals the damage zone cutting crystalline rocks. The study of the fault core and its damage zone at the third site of Horní Studenec near Ždírec nad Doubravou would necessitate its re-opening by minor excavations. Parameters of four stress events were estimated by the paleostress analysis of first few fault-slip datasets. The results were compared with previously known styles of brittle deformation of the Upper Cretaceous sediments. The oldest, probably dominant NE compression reactivated the Železné hory Fault as an oblique reverse fault. It was responsible for transpressional brittle and ductile deformations of rocks in its surroundings. The succeeding compression, of similar orientation, reactivated most faults in the area as strike-slips. The subsequent two events, characterized by NNW and WNW extension, are probably the relatively youngest ones. They were responsible for reactivation of the faults as oblique normal faults. Fault movements during the three younger deformation events resulted in frequent transverse segmentation of the structure of the Železné hory Fault. Recognition of the sites and the first results of paleostress analysis demonstrated its possibilities and marked the trends in further study, including the adaptation of some of these sites as educational sites for the public.n

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

10505 - Geology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Zprávy o geologických výzkumech

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Svazek periodika

52

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

141-146

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85091165201