Filosofická kavárna: Korespondence Arendtová - Scholem

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F20%3A00535764" target="_blank" >RIV/67985955:_____/20:00535764 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=tGVJWndauzY" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=tGVJWndauzY</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Filosofická kavárna: Korespondence Arendtová - Scholem

Popis výsledku v původním jazyce

První Filosofickou kavárnu po odeznění první vlny coronaviru hostila vinárna Božská Lahvice. Kryštof Boháček si do této „výjezdní“ Kavárny pozval překladatele korespondence mezi Hannah Arendtovou a Gershomem Scholemem. Předloha k českému vydání je překladatelsky neobyčejně komplikovaná, neboť sestává z korespondence a dále různých úředních textů v němčině a angličtině. Jak na úvod upozornil Kryštof Boháček, objemná kniha není úplně přehledná a trochu se v ní ztrácí dvě výtečné doprovodné studie Davida Heredii a M. L.Knottové. Své vystoupení zahájil Ondřej Sekal, překladatel německé části knihy, přiblížením obtíží, se kterými se překladatelé museli potýkat při provázanosti anglických i německých textů (pisatelé si střídavě psali v obou těchto jazycích dlouhá desetiletí a např. názvy organizací i dalších institucí, či tituly knih apod. v nich různě označují a komolí). Poté zavedl Kryštof Boháček téma na první nosný bod knihy, přátelství s Walterem Benjaminem. Ondřej Sekal nastínil velmi plasticky kulturní ovzduší německy píšících meziválečných autorů, z nichž se poté zaměřil na situaci těch z nich, kteří kvůli židovskému původu museli emigrovat. Poté se Kryštof Boháček obrátil na Alici Marxovou, překladatelku anglické části knihy, aby představila druhé těžiště knihy, Arendtové práci pro Jewish Cultural Reconstruction v Německu těsně po válce. V následném rozhovoru pak celou problematiku Marxová zasadila do širších souvislostí a zejména srovnala se situací v poválečném Československu. Třetím těžištěm knihy je období po procesu s Eichmannem a reakce na Arndtové knihu Eichmann v Jeruzalémě, která mj. stála i za vychladnutím vztahů mezi oběma pisateli. Tuto problematiku Boháček s Marxovou rovněž nejprve komparovali se známými názory přeživších z domácího prostředí, a poté již Kryštof Boháček přešel k širší reflexi Arendtové politické filosofie. V této části mu byl významným partnerem další překladatel a znalec díla Hannah Arendtové, Václav Němec, jenž se Kavárny zúčastnil jako divák v publiku, avšak velmi plodně vstoupil do diskuse, která se postupně vracela ke všem výše otevřeným otázkám. Dokument je vybaven podrobným abstraktem a bibliografií.

Název v anglickém jazyce

Philosophical Café: The Arendt - Scholem Correspondence

Popis výsledku anglicky

The first Philosophical Café after the end of the first wave of coronavirus was hosted by the Božská Lahvice wine bar. Kryštof Boháček invited translators of the correspondence between Hannah Arendt and Gershom Scholem to this “exit” Café. The original text is extremely complicated to translate, as it consists of correspondence and various official texts in German and English. As Kryštof Boháček pointed out at the beginning, the voluminous book is not quite reader-friendly and two excellent accompanying studies by David Heredia and M. L. Knottová are a bit lost in it. Ondřej Sekal, translator of the German part of the book, began his presentation by explaining the difficulties that translators had to face in connecting English and German texts (writers alternately wrote in both languages for many decades and, for example, the names of organizations and other institutions, or book titles, etc. in them in various ways and trunks). Then Kryštof Boháček introduced the topic to the first main point of the book, the friendship with Walter Benjamin. Ondřej Sekal outlined in a very plastic way the cultural atmosphere of interwar authors writing in German, from which he then focused on the situation of those who had to emigrate due to their Jewish origin. Then Kryštof Boháček turned to Alice Marxová, the translator of the English part of the book, to present the book’s second focus, Arendt’s work for Jewish Cultural Reconstruction in Germany shortly after the war. In the ensuing interview, Marx put the whole issue in a broader context and especially compared it with the situation in post-war Czechoslovakia. The third focus of the book is the period after the trial with Eichmann and the reaction to Arendt’s book Eichmann in Jerusalem, which, among other things, was behind the cooling of relations between the two writers. Boháček and Marxová also first compared this issue with the well-known views of the survivors from the Czech environment, and then Kryštof Boháček switched to a broader reflection on Arendt’s political philosophy. Another translator and expert on Hannah Arendt’s work, Václav Němec, was an important partner in this part. The document includes detailed abstract and bibliography.

Druh

A - Audiovizuální tvorba

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Místo vydání

—

Název nakladatele resp. objednatele

—

Verze

—

Identifikační číslo nosiče

—