György Lukács a počátky metodologického marxismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F20%3A00536225" target="_blank" >RIV/67985955:_____/20:00536225 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

György Lukács a počátky metodologického marxismu

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitola představuje Lukácsovu racionální rekonstrukci dialektické metody, která směřuje k novému, metodologickému vymezení marxismu. Zabývá se Lukácsovým metodologickým a ontologickým se zvláštním důrazem na jeho pojetí konkrétní totality. Ukazuje, že toto pojetí se zakládá na rozlišení sociálních a nesociálních (přírodních) vlastností a je Lukácsem vyloženo pomocí pojmu vzájemnosti. Následně se v kapitole diskutují námitky proti metodologickému a ontologickému individualismu. V návaznosti na pojem vzájemnosti se vypracovává pojem vzájemného působení, který je explikován za využití terminologie Iana Hackinga jako interakce mezi sociálními druhy a jejich instancemi, díky níž je vnášena změna do sociální struktury. Lukácsův důraz na kategoriální rozdíl mezi společenskou a přírodní realitou lze v souvislosti s Hackingovou terminologií chápat v tom smyslu, že společenské druhy jsou interaktivní, zatímco přírodní druhy jsou indiferentní. Lukács se s Hackingem shoduje ještě v jednom bodě: vzájemné působení zahrnuje, že lidé jakožto instance sociálních druhů disponují vědomím a sebevědomím a že jsou s to vytvářet si určité sebepojetí, které se mění na základě klasifikací a které může ovšem také přispět ke změně těch stávajících klasifikací, což přispívá ke změně sociální struktury jako celku. Kapitola dále diskutuje Lukácsovo pojetí zvěcnění, jeho chápání organizační úlohy strany, stejně jako koncepci imanentní kritiky.

Název v anglickém jazyce

György Lukács and the Origins of Methodological Marxism

Popis výsledku anglicky

This chapter presents Lukács’s rational reconstruction of dialectical method, which aims at new, namely the methodological interpretation of Marxism. The chapter examines Lukács’s methodological-cum-ontological holism, focusing on the conception of concrete totality, which is elucidated by means of the concept of reciprocity and grounded in the distinction between social and non-social properties, or natural and social kinds. Within this context, it further discusses objections raised by Lukács against both methodological and ontological individualism. Subsequently, it focuses on the idea of essential interdependence, as an elaboration of the conception of concrete totality. It also explores Lukács’s conception of interaction, which happens between particulars and kinds or types and which introduces a change into the social structure. This is also the reason why the dialectical method can be referred to as “materialistic-cum-revolutionary”. In elaborating Lukács’s point, the chapter follows on from Ian Hackings theory of interactive kind. The most important point made by Hacking is that only conscious and self-conscious creatures can be involved in interactions, since they have the capacity of self-conception and at the same time can consciously reflect upon how they are classified, which may in turn determine their self-conceptions as well as the course of their actions, or motivate their rejections of those classifications, transforming their contents. Lukács’s conception of interaction, according to the proposed interpretation, expresses an essentially similar idea. He pays attention especially to those cases that involve contradictions between self-conceptions and classifications and social kinds. In these cases, the result is a social conflict which undermines classifications, social kinds, and last but not least the social structure as a whole. He also sees consciousness and self-consciousness as the driving force responsible for this “looping”, although for him this concerns not individual, but collective self-consciousness. Therefore, it is assumed that Lukács’s conceptions of essential interdependence and interaction support the restriction of dialectics only to the social realm, as natural kinds are indifferent. The chapter further discusses Lukács’s theory of reification, his conception of the Party and of the immanent critique.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-26686S" target="_blank" >GA16-26686S: Karel Kosík a osudy fenomenologického marxismu ve střední Evropě</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

György Lukács. Dějiny a třídní vědomí

ISBN

978-80-7007-637-8

Počet stran výsledku

102

Strana od-do

11-112

Počet stran knihy

538

Název nakladatele

Filosofia

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—