Být člověkem a být filosofem podle J.-J. Rousseaua

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F21%3A00546047" target="_blank" >RIV/67985955:_____/21:00546047 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://doi.org/10.14712/25337637.2021.19" target="_blank" >https://doi.org/10.14712/25337637.2021.19</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/25337637.2021.19" target="_blank" >10.14712/25337637.2021.19</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Být člověkem a být filosofem podle J.-J. Rousseaua

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem článku je nastínit, jak Rousseau chápe možnost být filosofem a jak nahlíží na úkol filosofie. Rousseau je k filosofům své doby i k filosofii obecně velmi kritický, zároveň se však sám k filosofii hlásí. Za vlastní úkol filosofie Rousseau považuje „poznání člověka“, které definuje též jako „poznání sebe sama“. Má jít o rozumovou operaci, ovšem filosofie jeho doby v tom selhává, neboť filosofové jsou ovládání míněním: Rousseau zde vychází ze svého odlišení lásky k sobě samému a sebelásky. Rozum, který v člověku existuje od přirozenosti, se vyvíjí až z nezbytnosti, v souvislosti s rozvojem společnosti a nových vášní, proto nemůže být sám o sobě kritériem pravdy, je nutné podle Rousseau vycházet ze svědomí. Jak ukázal Derathé, pouze člověk skutečně naslouchající svému svědomí může dobře používat svůj rozum. Spíše než zaměření sebelásky vhodným směrem se zdá být pro filosofa podle Rousseaua řešením zpětná proměna sebelásky v lásku k sobě samému, čímž člověk obnoví původní jednotu své osoby. Být člověkem a být filosofem se tak stává touž věcí a obrat k sobě samému může založit jak pravé poznání sebe sama, tak skutečný vztah k druhým.

Název v anglickém jazyce

Being a Man and Being a Philosopher According to J.-J. Rousseau

Popis výsledku anglicky

The present paper aims to analyse how Rousseau conceives the possibility of being a philosopher and how he perceives the task of philosophy. While Rousseau is very critical towards contemporary philosophers and philosophy in general, he also describes his own enquiry as philosophical. In his view, the proper task of philosophy is ‘the knowledge of man’ that can be also understood as ‘the knowledge of oneself’. As Rousseau states in the Second Discourse, such knowledge is to be accomplished through our reason, but the philosophy of his time fails in this task because the philosophers let themselves be dominated by their opinions. This claim is related to Rousseau’s distinction between love of oneself (amour de soi) and self-love (amour-propre). While reason is present in men naturally, it develops only under necessity related to the progress of society and social passions. Therefore, it cannot serve as the criterion of rightful conduct, this task belongs to conscience. As has been shown by Derathé, only man truly listening to his conscience can use his reason properly. Rather than to direct one’s self-love in a right direction, it seems that the solution of the problem for a philosopher is to convert self-love back to love of one-self to recreate the original unity of his person. Being a man and being a philosopher thus becomes the same thing and the turn towards oneself can become the foundation of true self-understanding as well as true relationship to others.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Reflexe : Filosofický časopis

ISSN

0862-6901

e-ISSN

—

Svazek periodika

—

Číslo periodika v rámci svazku

60

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

23

Strana od-do

97-119

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85123123169