Filosofická kavárna. Zvíře a jeho výraz v myšlení Adolfa Portmanna

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F22%3A00565301" target="_blank" >RIV/67985955:_____/22:00565301 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=mreq2UHJ4II" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=mreq2UHJ4II</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Filosofická kavárna. Zvíře a jeho výraz v myšlení Adolfa Portmanna

Popis výsledku v původním jazyce

Diskuse Kryštofa Boháčka s Jiřím Kloudou, Ondřejem Dadejíkem a Filipem Jarošem o Portmannově interdisciplinárním myšlenkovém odkazu. Zvířata byla v dějinách západního myšlení považována za výjimečná zjevení krásy. Pokusy vysvětlit tuto výjimečnost se staly nedílnou součástí našich způsobů o porozumění světu kolem nás. Spolu s Kryštofem Boháčkem se pokuste porozumět dílu Adolfa Portmanna, jenž dokázal ve své práci spojit tři disciplíny a dvě kultury vědeckého myšlení. V centru jeho zájmu stál „živý tvar“, zvíře v nevyčerpatelné plnosti otázek, které nám klade. Z biologa tradičního střihu se stal filosofem, který, aby mohl na tyto otázky odpovídat, začal přemýšlet o vnímání jako o privilegované cestě, kudy „zvíře“ proniká do nás samých. Tím se ocitáme na křižovatce portmannovské biologie, kterou zastupuje Filip Jaroš (FF UHK), filosofie representované Jiřím Kloudou (PřF UK) a estetiky, jejímž zástupcem je Ondřej Dadejík (FF UK). Spolu se třemi hosty tak máte příležitost znovu promýšlet klasické otázky: Odkud se bere krása zvířat? Komu je určena? Nachází se pouze v příslovečném „oku vnímatele“? Co nám sděluje o zvířatech, nebo o nás samotných? Toto prolínání disciplín, lidí i zvířat též podněcuje nová kolektivní monografie “Adolf Portmann. A Thinker of Self-Expressive Life“, o které je také řeč při společné snaze všech účastníků pokračovat v rozhovoru oborů, zvířat a lidí.n

Název v anglickém jazyce

Philosophical Café. The animal and its expression in the thought of Adolf Portmann

Popis výsledku anglicky

Kryštof Boháček’s discussion with Jiří Klouda, Ondřej Dadejík and Filip Jaroš about Portmann’s interdisciplinary legacy. Animals have been considered exceptional manifestations of beauty throughout the history of Western thought. Attempts to explain this exceptionality have become an integral part of our ways of understanding the world around us. Together with Kryštof Boháček, try to understand the work of Adolf Portmann, who was able to combine three disciplines and two cultures of scientific thinking in his work. At the center of his interest was the “living form”, the animal in the inexhaustible fullness of the questions it asks us. From a traditional biologist, he became a philosopher who, in order to answer these questions, began to think about perception as a privileged path through which the “animal” penetrates into ourselves. This brings us to the crossroads of Portmannian biology, which represents Filip Jaroš (FF UHK), philosophy represented by Jiří Klouda (PřF UK) and aesthetics represented by Ondřej Dadejík (FF UK).Together with three guests, you have the opportunity to rethink classic questions: Where does the beauty of animals come from? Who is it for? Is it only in the proverbial “eye of the beholder”? What does it tell us about animals, or about ourselves? This interweaving of disciplines, people and animals also stimulates the new collective monograph “Adolf Portmann. A Thinker of Self-Expressive Life”, which is also discussed in the joint effort of all participants to continue the conversation between fields, animals and people.n

Druh

A - Audiovizuální tvorba

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Místo vydání

—

Název nakladatele resp. objednatele

—

Verze

—

Identifikační číslo nosiče

—