Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F24%3A00600440" target="_blank" >RIV/67985955:_____/24:00600440 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta

Popis výsledku v původním jazyce

Kohei Saito v knize Marx v antropocénu: K ideji nerůstového komunismu (2023) rozvinul vizi nerůstové společnosti, která překoná trhlinu v látkové výměně mezi lidmi a přírodou („metabolic rift“). Saito provádí převratnou intepretaci Marxe, při níž vychází z jeho poznámek k třetímu dílu Kapitálu, které poprvé vyšly až v roce 2015 pod názvem Marxovy ekonomické rukopisy z let 1864-1865. Saito dovozuje, že Marx nebyl „produkcionista“, podle něhož jsou produkční síly hlavním společenským měřítkem. Jak tvrdí, pozdní Marx změnil své pojetí komunismu a spatřoval v něm stacionární systém, kde se na vyšším technologickém stupni obnoví rovnovážný vztah mezi společností a přírodou, který existoval v předkapitalistické společnosti. Saito však podobně jako další teoretici nerůstu poněkud démonizuje produkční síly. V této souvislosti lze nově vyložit myšlenky Radovana Richty a jeho týmu, který v knize Civilizace na rozcestí vykreslil mnohorozměrné pojetí civilizace. V příspěvku představím tezi, že Richtova koncepce je v některých ohledech nosnější než Saitova teorie „nerůstového komunismu“.

Název v anglickém jazyce

The Non-Growth Society and Communism. Kohei Saito and Radovan Richta

Popis výsledku anglicky

Kohei Saito in Marx in the Anthropocene: Towards the Idea of a No-Growth Communism (2023), he develops a vision of a no-growth society that overcomes the rift in metabolism between humans and nature (“metabolic rift”). Saito performs a subversive interpretation of Marx, drawing on his notes for the third volume of Capital, which were first published in 2015 under the title Marx’s Economic Manuscripts 1864-1865. Saito imports that Marx was not a “productionist”, according to whom the productive forces are the main social yardstick. As he argues, the late Marx changed his conception of communism and saw it as a stationary system where the equilibrium relationship between society and nature that existed in pre-capitalist society is restored at a higher technological stage. However, like other non-growth theorists, Saito somewhat demonizes the forces of production. In this context, the ideas of Radovan Richta and his team, who in Civilization at the Crossroads have drawn a multidimensional conception of civilization, can be reinterpreted. In this paper, I will present the thesis that Richt’s conception is in some ways more load-bearing than Saito’s theory of “no-growth communism”.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů