Naší vlasti nadejde nové jaro! Čtvrtý březen v sudetoněmeckém kalendáři

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985963%3A_____%2F19%3A00519645" target="_blank" >RIV/67985963:_____/19:00519645 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Naší vlasti nadejde nové jaro! Čtvrtý březen v sudetoněmeckém kalendáři

Popis výsledku v původním jazyce

Po roce 1918 stáli čeští Němci před problémem definování své vlastní kolektivní identity. Dosavadní kontakty v rámci habsburského soustátí byly zpřetrhány a vytoužené vazby na Německou říši byly již naprostou utopií. Zatímco československý stát poměrně intenzivně budoval pantheon státních symbolů, českým Němcům jednotné symboly a jednotná místa vzpomínání chyběly. Minimálně takové, které by mohly důsledně prosazovanému československému státnímu kaleidoskopu konkurovat. Bylo proto nutné vytvořit symboly zcela nové. Příležitost se naskytla hned na jaře roku 1919. Tehdy bylo při manifestacích v německých oblastech Čech zabito při srážkách s ozbrojenými složkami několik desítek demonstrantů. Den 4. března, kdy k incidentu došlo, se velmi rychle stal účinným nástrojem německo-nacionální propagandy a příležitostí k vytvoření politicky angažovaných tradic. Když v roce 1924 přišli němečtí nacionalisté vlivem zásahu československých státních úřadů o hmatatelná místa vzpomínání, přenesl se mýtus z kulturní paměti do paměti komunikativní. Ta byla méně imunní vůči deformacím a nejrůznějším instrumentalizacím, přičemž mýtus dne 4. března se proměňoval a utvářel do závazné podoby sestávající ze tří opakujících se symbolických topoi, jež představovaly tři protikladné roviny příběhu: rovina času, rovina místa a rovina aktérů. V této podobě mýtus přežívá v rámci sudetoněmeckých vlasteneckých organizací dodnes.

Název v anglickém jazyce

A New Spring Will Come to Our Homeland! 4 March in the Sudeten German Calendar

Popis výsledku anglicky

After 1918, the Bohemian Germans faced the problem of defining their own collective identities. Previous contacts within the Habsburg Monarchy were severed and the desired ties to the German Reich had become an utter utopia. Whereas the Czechoslovak state was relatively intensively building the pantheon of state symbols, the Bohemian Germans lacked unified symbols and shared sites of memory, at least such that could compete with the consistently promoted Czechoslovak state kaleidoscope. It was thus necessary to create entirely new symbols. The opportunity arose already in the spring of 1919, when several dozen demonstrators were killed in clashes with armed forces during manifestations in the German areas of Bohemia. That Tuesday, 4 March, when the incident occurred, very quickly became an effective tool of the German-national propaganda and an opportunity to create politically engaged traditions. When German nationalists lost their tangible sites of memory in 1924 due to the intervention of Czechoslovak state authorities, the myth was transferred from cultural memory to communicative memory. The latter was less immune to deformations and various political instrumentalisations, with the myth of 4 March being transformed and shaped into a binding form consisting of three recurrent symbolic topoi, which represented three contrasting levels of the story: the level of time, the level of place and the level of protagonists. In this form, the myth has survived within Sudeten German patriotic organisations to this day.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/GA17-11309S" target="_blank" >GA17-11309S: Místa paměti v procesu formování české společnosti v 19. a na počátku 20. století</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Vznik Československa a provincie Deutschböhmen

ISBN

978-80-907464-0-4

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

167-176

Počet stran knihy

284

Název nakladatele

Státní oblastní archiv v Litoměřicích

Místo vydání

Litoměřice

Kód UT WoS kapitoly

—