Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F13%3A00390709" target="_blank" >RIV/68378068:_____/13:00390709 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopiseŠvanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnostisvého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století

  • Název v anglickém jazyce

    Machine Work. On the Technology of Writing before 1914

  • Popis výsledku anglicky

    The typewriter was a novelty in the Czech milieu at the beginning of the 1890s, which is evidenced by both the popularisation articles in dailies and professional journals and the first satires. Despite the parallel existence of multiple competing systems, the typewriter gradually found its application in administration (including the administration of publishing houses and periodicals), but very slowly in the creative sphere. A handwritten manuscript was considered to be an expression of the personality of its author and was highly valued in particular in connection with literary production. Generations of symbolists and decadents therefore placed emphasis on calligraphic writing. A writer initially selected a typewriter for very pragmatic reasons: joint diseases etc.); 2) the legibility of the resulting text (as a consequence of changes in typesetting technology and its multiple acceleration, the requirements on the handwritten text became much stricter); 3) the anonymity of the text

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

    AJ - Písemnictví, mas–media, audiovize

  • OECD FORD obor

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2013

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století

  • ISBN

    978-80-200-2232-5

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    15

  • Strana od-do

    182-196

  • Název nakladatele

    Academia

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Plzeň

  • Datum konání akce

    23. 2. 2012

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    CST - Celostátní akce

  • Kód UT WoS článku

    000323856100017