Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F13%3A00390709" target="_blank" >RIV/68378068:_____/13:00390709 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Popis výsledku v původním jazyce
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopiseŠvanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnostisvého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století
Název v anglickém jazyce
Machine Work. On the Technology of Writing before 1914
Popis výsledku anglicky
The typewriter was a novelty in the Czech milieu at the beginning of the 1890s, which is evidenced by both the popularisation articles in dailies and professional journals and the first satires. Despite the parallel existence of multiple competing systems, the typewriter gradually found its application in administration (including the administration of publishing houses and periodicals), but very slowly in the creative sphere. A handwritten manuscript was considered to be an expression of the personality of its author and was highly valued in particular in connection with literary production. Generations of symbolists and decadents therefore placed emphasis on calligraphic writing. A writer initially selected a typewriter for very pragmatic reasons: joint diseases etc.); 2) the legibility of the resulting text (as a consequence of changes in typesetting technology and its multiple acceleration, the requirements on the handwritten text became much stricter); 3) the anonymity of the text
Klasifikace
Druh
D - Stať ve sborníku
CEP obor
AJ - Písemnictví, mas–media, audiovize
OECD FORD obor
—
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2013
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název statě ve sborníku
Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století
ISBN
978-80-200-2232-5
ISSN
—
e-ISSN
—
Počet stran výsledku
15
Strana od-do
182-196
Název nakladatele
Academia
Místo vydání
Praha
Místo konání akce
Plzeň
Datum konání akce
23. 2. 2012
Typ akce podle státní příslušnosti
CST - Celostátní akce
Kód UT WoS článku
000323856100017